RoboCop

Verhoevenova příjemně brutální a cynická roboklasika 80. let satirizující zlé korporace a stupidní televizi. Efektní akce, hlavně RoboCopův první den v práci a finále v ocelárně (kde mají jako v každé správné ocelárně nádrž s toxickým odpadem), doprovázená monumentálním hudebním motivem. Skvělé padoušské duo Kurtwood Smith jako brutální gangster s brýlemi a uhlazený korporátní žralok Ronny Cox (který si později zazáporařil i ve Verhoevenově TOTAL RECALL), doplněné neméně odpudivým Miguelem Ferrerem. Vše podstatné o filmu už ve svém komentáři napsal Bluntman. (06.09.2007)

Hodnotit podle toho, jak tenhle film vnímám dnes, to znamená podprůměrnými dvěma hvězdičkami pro typické akční SF béčko z let osmdesátých (s momentálně už směšnými efekty a slabými hereckými výkony), nebo dát 4 až 5 hvězdíků s ohledem na nadšení, když jsem film viděla poprvé coby puberťačka? Je to zapeklité dilema, které jako obvykle vyřeším kompromisem, tedy mírným nadprůměrem. Dlužno dodat, že "RoboCop" si nikdy mé srdce tak docela nezískal, ale bavil mě a vždy jsem padouchům přála pořádnou nakládačku:-). 65% (29.10.2009)

Americký debut nizozemského filmaře Paula Verhoevena, který nejdřív scénář k Robopoldovi vyhodil do koše, aby ho následně manželka přesvědčila, že na tom přece jenom něco je a že má spoustu podvratných spodních tónů. Film, který prvně vznikal jako další z tuctových béček za pouhých 13 milionů dolarů (a vydělal na sebe čtyřnásobně!) u společnosti Orion, zodpovědné například za prvního Terminátora, obsahuje všechna typická verhoevenovská témata - nemyslím tím zrovna to neustále omílané násilí, ale především krizi identity. Ve středobodu každého Verhoevenova snímku stojí tělo, v připadě RoboCopa tělo lidské, společenské, sociální a politické. Bludný Holanďan jakožto pozorovatel cizí země reflektuje 80. léta jako ryze reaganovskou éru, v níž je společnost ovládána zkorumpovanými a zločinnými korporacemi, přichází komercionalizace a otupění příjemce (trefné televizní reklamy či pořady) a hlavně nefunkčnost mýtů jako takových. Není se ani čemu divit, že se zde staví na westernových a komiksových půdorysech. Novodobý příběh Ježíše (rozstřílení Murphyho připomínající ukřižování Krista, přihlížející parťačka Lewisová jako Marie, následné vzkříšení a závěrečná chůze ve vodě) přicházejícího spasit Ameriku se dočkal dvou slabších pokračování (druhý, nedoceněný díl režírovaný komiksovým autorem Frankem Millerem, přehodil výhybku z leva do prava, třetí trpí úlitbou na dětské diváky a Roba vyřadil na delší dobu z provozu) a velice slabého seriálu a na základě něj ještě horších televizních filmů. (04.08.2007)

Živý alebo mŕtvy, pôjdeš so mnou! Ako malý chlapec som mal RoboCopa veľmi rád. Hrdina, ktorý sa s grázlami nemazná, trúsi jednu hlášku lepšiu ako druhú a má aj cool oblek. Verhoevenovi nechýbal pri tvorbe nadhľad a nebál sa ani pritvrdiť. Nápadité a humorné reklamné spoty a správy, famózny hlavný hudobný motív Basila Paledourisa, RoboCop ako ikona hrdinstva, skvelí záporáci a dobrá krvavá akcia. Čuduj sa svete, ono to na mňa platí ešte aj dnes. (26.10.2007)

Je sice pravdou, že bych tuhle látku viděl raději v rukou Jamese Camerona, ale pak by RoboCop přišel o svoji jedinečnou atmosféru, kterou umí navodit jedině tenhle holandský zvrhlík. Děj sice vyplňuje tradiční béčkovou šablonku osmdesátých let, ale Verhoevenův cit pro postavy, vztahy, zdravou (až komiksovou) nadsázku a svižné tempo povyšuje tento film plně do áčkové kategorie a i když triky zestárly, v těch zásadních momentech (akce, atmosféra) se divák nemusí shovívavě pousmívat, nýbrž naopak stále plně vychutnávat tuhle jedinečnou podívanou. (25.07.2008)