RoboCop

Robocop je krásnou ukázkou, kterak dokáže být typické osmdesátkové béčko pozdvihnuto na vcelku kultovní záležitost jen díky schopnému režisérovi. Paul Verhoeven rád chodí do extrémů, na jedné straně zvýraznil obrysy sociální kritiky (politické intriky apod.), jakoby chtěl z filmu udělat neco víc, ale přitom zůstal věrný žánru, když podtrhl brutalitu jednotlivých akčních scén. Robocop má stále své mouchy, je pevně zakořeněn v béčkovém filmu a co se týče dramatičnosti, tempa a zábavnosti není ani tak konzistentní jako třeba Terminátor, avšak má své dětské kouzlo schopné oslovit i po několika dekádách... 7/10 (25.08.2012)

Maso a kov klasika. Verhoeven dobou akci s nabušenou plechovkou vyztužil svými oblíbený news shoty, které jsou z hlediska celku vlastně na první pohled úplně zbytečné, ale vedle klasické podívané konstruují celkem zneklidňující linii hroutícího se světa budoucnosti. Motivy jako zneužívání policie soukromým sektorem a napětí mezi majiteli a odbory jsou sice upozaděné, ale funkčně dotvářejí atmosféru. Je to přímočaré, zároveň se to svojí brutalitou a nadhledem zaryje natolik, že člověk pořád cítí ty lehké žaludeční vibrace z doby, kdy to hltal jako dítě v němém úžasu. (05.02.2014)

Ve Verhoevenových rukou se béčkový námět proměnil v ne zcela béčkový výsledek, v němž občas problikne i nějaká ta satira, přesto se nemůžu rozhodnout, jestli se mi RoboCop spíše líbil, nebo nelíbil. Myslím, že by se to dalo udělat ještě mnohem lépe a chytřeji. Remake z dílny Aronofskyho, o němž se jeden čas mluvilo, bych bral všemi deseti. (12.02.2011)

„Děkuji za spolupráci. Dobrou noc.“ Verhoeven se zde prostě nezapře. Hned při selhání bojového stroje má divák možnost setkat se režisérovými libůstkami; smyslem pro neotřelý humor, krví a lidskými vnitřnostmi, které rezonují během filmu ještě mnohokrát. Pak sice divák musí přistoupit na to, že z té „fašírky“ se ještě podařil vykřesat život (dost naivní), ale pokud to udělá, čeká ho nejen klaďas, kterému prostě nejde nefandit, ale i zábavná akční podívaná. Nutno dodat, že sci-fi, ostatně jde o robota s organickým jádrem, ve kterém se probudí vzpomínky. To, co tuhle podívanou oživuje, ale místy i táhne ke dnu, je technická stránka spolu s triky. Na jedné straně jde o velmi kvalitní práci, ovšem v případě scén s EDem 209 jsem se musel nechtěně smát nad tou nedokonalostí (nejen zub času zapracoval). Trošku škoda, zvlášť když se vydařily i masky. V celkovém hodnocení to ale musím promítnout a zastavit se na solidních 4*. „Tolik jsem se bála. Děkuju vám! Děkuju vám!“ - „Madam, utrpěla jste emocionální otřes. Uvědomím krizové centrum.“ (22.09.2017)

Tak oficiální začátek mazání mého dluhu vůči Verhoevenovi. A první kostlivec ve skříni, Robocop, rozhodně nezklamal.. A kromě fajn akčního béčka přidal i věci, na které jsem znalci holandského zvrhlíka/řezníka byl tolikrát upozorňován. A to pořádnou, někdy dost nekorektní nadsázku, nekompromisnost co se brutality týče a taky upozornování na různé problémy společnosti ve formě parádních televizních zpráv a reklam - ta hra Nukem! asi vyjadřuje všechno :) Záporáci jsou schválně až absurdně nechutní, hlášky správně syrové a děj splnující základní požadavky tohoto druhu filmu. Herci by mohli sice být kvalitnější či aspon hlavní hrdina by mohl mít větší charisma (nemohl jsem v něm nevidět policajta z Dextera), ale když nasadí přilbu a vytáhne pořádného kvéra, je vše odpuštěno. Akční scéna v továrně a skoro taneční či kovbojské pohyby byly opravdu skvělé.. SUMA: brutalita, zábavnost, krev, brutalita, trefování se do konzumu, krev.. Jo, není to žádná dokonalost, chybí lepší děj a lepší herci, ale jako malá jednohubka, která může leckoho i překvapit, to funguje. (21.06.2012)