Krutosť a láska

Zvrhlý Verhoeven, tentokrát ve středověkých kulisách, které používá naprosto originálním způsobem, kdy nevyužívá žádných konkrétních dobových reálií, ani postav. Na jednu stranu pohádkový dějový rámec, na stranu druhou poměrně nekompromisní brutalita, všudypřítomná nahota, nějaké to hromadné znásilňováníčko. Je to fakt divný film, ani nijak extra zábavný a pocitově působí tak o hodinu delší než ve skutečnosti je, ale přesto způsobem, jakým pojímá středověk, je vlastně dost zajímavý. (29.03.2024)

Musím pochvalně zatleskat pazourama... Tohle se Verhoevenovi vážně povedlo. Středověký novověk (1501, přes veškerý vliv renesance se toho zas tak moc nezměnilo) je sice přece jen oproti tomu, jak to asi vypadalo ve skutečnosti, celkem čišťoučký, ale zas tak to moc nevadí. Jennifer Jason Leigh tu předvání něco naprosto mimořádného, s její Agnes bych se opravdu chtěl potkat, to je neuvěřitelně silná a zároveň sympatická žena... Nakonec tam té krve anoncované v názvu ale zas tak moc nebylo. (11.06.2008)

Syrová a drsná doba to byla a takový je i tento film. Bylo by ale mylné si myslet, že je přeplněný brutálními scénami a krutostmi a každý, kdo to od něj bude čekat se zklame. Syrovost a drsnost je tu někde jinde, v lidech. Nechovají se však jako namakaní drsoni v akčňácích, ale spíš jako dravé šelmy, jako hladoví lvi v aréně. Jde tu o boj o život a o přežití, o to se mít co nejlíp a dokud to jde, tak si nacpat břicho k prasknutí. A když už nic nezbylo, tak co, jinde se zase budeme mít dobře. Jde tu taky o přístup k životu, kde hlavní slovo má Bůh a různá znamení. Kde pozemský život je jen přechodná stanice mezi ničím a rájem, a nebo naopak peklem. Kde nikdo není bez chyby, kde čestné slovo neznamená vůbec nic. Kde člověk daleko nedojde, pokud nemá oči i na prdeli a pokud možno nůž tamtéž. Kde obyčejní lidé jsou jen posluhovači a nástroje těch mocných a bohatých a obdařených "šlechetným" původem. Pravda, pár výhrad bych ale měl. Převážně se však týkají té vědecké části scénáře, kdy má mladý Arnolfini už v roce 1501 plnou pusu DaVinciho (1452-1516) a na základě jeho studií vytváří tank ze dřeva s jakousi výsuvnou plošinou. Kdyby na tom dělal pár let, tak neřeknu, ale jeden den i se stavbou, kterou navíc provedli jeho vojáci, to je trochu moc. Jinak Rutger je jako zhýralej a pohádkou moci posedlej žoldák ideální. Ty jeho světlý oči se přesně hodí k typu bojovníka, jakýho hraje. Myslím, že Maso a krev (mám raději alternativní název Růže a meč) je jeden z nejlepších představitelů pseudohistorickýho filmu vůbec. Atmosféra středověku, jak si ji představuju, se povedla dokonale. (02.09.2006)

MASO A KREV je prvním americkým filmem Paula Verhoevena, na kterém je ale vidět, že ho v zahraničí natočil proto, že mu na takový scénář nikdo z domácích producentů nechtěl dát peníze. Zatímco ve své americké tvorbě bořil mýty a řetězil atrakce, v evropské se více věnoval postavám a vyprávění příběhu, což je patrné i na španělsko-americkém koprodukčním počinu, ve kterém sice stále jde o postavy a příběh, ale akce je motivována kompozičně (celý závěr)._____ Nechybí Verhoevenova oblíbená témata, která jsou již vyjádřena v samotném názvu (násilí a sex má ale společenský charakter, není samoúčelné); mužská postava trpí božským komplexem a je blouznivá, žena je stejně chytrá a silná jako muži - ze znásilňované se stane znásilňovatel; náboženská symbolika v podobě nasvícení postav snímaných z podhledu je patrná i v obsahové rovině, kdy jsou "hrdinové" vedení sochou svatého; postavy nejsou černobílé - vzdělaná a ušlechtilá panna se projeví jako zrádná děvka, násilník a vůdce zase jako muž se smyslem pro (morální) spravedlnost; dějinný vývoj nikdy nekončí._____ Pokud se dá tvorba "(o)bludného Holanďana" vnímat jako jedna obsáhlá kniha, kdy každou kapitolu tvoří jeden film, kdy americký zrcadlí jiný evropský, pak MASO A KREV je pokřiveným odrazem televizního, dobrodružného a zábavného seriálu FLORIS. Je příznačné, že zatímco FLORIS byla první spolupráce Verhoevena s Rutgerem Hauerem, který byl do role vybrán kvůli své fyzičce, MASO A KREV je jejich spolupráce poslední (po 4 filmech). Hauerovi se nezamlouvala prezentace ústřední postavy, protože chtěl na americkém kontinentu prorazit jako hlavní kladný hrdina... což si splnil ve stejném roce JESTŘÁBÍ ŽENOU. A Verhoevenovi se zase splnil sen natočit dobrodružnou dobovou fantasy podívanou, ve které by neztratil dotek s domovem, ale prorazil i v zahraničí. I když málo známé dílo známého režiséra, MASO A KREV se může postavit vedle BARBARA CONANA (k oběma složil hudbu Basil Poledouris). 9/10 (22.01.2007)

Paul Verhoeven se nezapře. Jeho první "velký" film je natočen se skvěle zobrazenou dobovou autentičností, i přes svou délku ani na okamžik nenudí a herecké obsazení je přesné - sedí do charakterů zúčastněných postav. Je (na svou dobu určitě) velice odvážný, ba přímo dráždivý - a právě v tom vidím charakteristický podpis režiséra snímku. Postavy nejsou černobílé, jednají podle vlastních potřeb a chtíčů, nejsou tu k vidění přehnaně šablonovité postavy typu hodný princ nebo zlý grázl bez špetky citu. Film mě dokázal vtáhnout do děje, umožnil prožít si dobové dobrodružství s hlavními postavami, mnohé scény přímo nadchly a překvapily nezastíranou reálností. Mnohé také potěší mužské oko (obzvláště fanoušky J. J. Leigh). Příběh je kvalitní a nic neopisuje, hudba výborně dokresluje atmosféru, kostýmy i prostředí, kde se vše odehrává, jsou nádherné, překvapivě dobrý film. Zajímavé, že jsem o něm dvacet let vůbec nic neslyšel... (12.04.2006)