Krutosť a láska

Tyhle středověké dobrodružné filmy mi ne vždy sedí, ale často je to tím, že buď středověk zobrazují strašně idylicky a nebo jsou vyloženě hard fantasy. Maso a krev v sobě rozhodně nemá to první, o to druhé se naštěstí jen otře, ale celkově to na svůj žánr docela funguje, jen mi chvíli trvalo, než jsem se do toho dostal. Bavit mě to začalo až někdy okolo 45 minuty, ale pak už si mě to opravdu získalo a bral jsem to jako film o neustálém boji o vlastní přežití v době, kdy celý život byl jen o tom a díky tomu jsem moc neřešil některé přehnané detaily. Nakonec to u mě skončilo stejně, jako zatím všechno, co jsem od Verhoevena viděl. Total Recall se mi stále líbí nejvíc, ale RoboCop se mi líbil doslova stejně jako tohle - taky má své mouchy, taky je v něčem přehnaný, ale jako žánrová zábava obstojí dobře. A asi bych neměl problém si to pustit znova, takže tu slabou čtvrtou hvězdu taktéž přidám. O středověku ale znám jiné a lepší filmy, které jeho drsnost ukazují výstižněji a přitom jim pro to stačí málo, jako třeba u scény morového "pochodu" v Sedmé pečeti. Slabé 4* (16.06.2023)

Syrová a drsná doba to byla a takový je i tento film. Bylo by ale mylné si myslet, že je přeplněný brutálními scénami a krutostmi a každý, kdo to od něj bude čekat se zklame. Syrovost a drsnost je tu někde jinde, v lidech. Nechovají se však jako namakaní drsoni v akčňácích, ale spíš jako dravé šelmy, jako hladoví lvi v aréně. Jde tu o boj o život a o přežití, o to se mít co nejlíp a dokud to jde, tak si nacpat břicho k prasknutí. A když už nic nezbylo, tak co, jinde se zase budeme mít dobře. Jde tu taky o přístup k životu, kde hlavní slovo má Bůh a různá znamení. Kde pozemský život je jen přechodná stanice mezi ničím a rájem, a nebo naopak peklem. Kde nikdo není bez chyby, kde čestné slovo neznamená vůbec nic. Kde člověk daleko nedojde, pokud nemá oči i na prdeli a pokud možno nůž tamtéž. Kde obyčejní lidé jsou jen posluhovači a nástroje těch mocných a bohatých a obdařených "šlechetným" původem. Pravda, pár výhrad bych ale měl. Převážně se však týkají té vědecké části scénáře, kdy má mladý Arnolfini už v roce 1501 plnou pusu DaVinciho (1452-1516) a na základě jeho studií vytváří tank ze dřeva s jakousi výsuvnou plošinou. Kdyby na tom dělal pár let, tak neřeknu, ale jeden den i se stavbou, kterou navíc provedli jeho vojáci, to je trochu moc. Jinak Rutger je jako zhýralej a pohádkou moci posedlej žoldák ideální. Ty jeho světlý oči se přesně hodí k typu bojovníka, jakýho hraje. Myslím, že Maso a krev (mám raději alternativní název Růže a meč) je jeden z nejlepších představitelů pseudohistorickýho filmu vůbec. Atmosféra středověku, jak si ji představuju, se povedla dokonale. (02.09.2006)

Reziser Paul Verhoeven /Total Recall/ natocil silny film inspirovany tematikou stredoveku. Kopa nasilnych surovych scen, nahota nechyba, takze chlap si moze zamlsat len na samiciach /aby bolo jasne, na zbuznelu homoromantiku som hajzel, to treba rovno strielat/, reziser je vsak uvolneny, nekomercny /povedane otvorene, ze serie na Blbowood a kadejaky blbowoodsky vyplach/ a dost sa vyhyba klise. Rutger Hauer /rozpravka LadyHawke/ to pekne taha, film ma tempo a veruze aj nejeden strhujucejsi okamih. Okrem Hauera zvysok ludi nepoznam, ale snimok potesi fundov pouzivania mecov a strhne svojim dobrodruznym ponatim : 85 % (15.09.2015)

Paul Verhoeven je jeden s tých režisérov, ktorý sa vyžívajú v brutálností, či násilí, ale nesmieme zabúdať na to, že je to aj jeden s tých režisérov, ktorý natočil veľké hity (Total Recall, Robocop, Starship Troopers). A Krutosť a láska je jeden s tých filmov, ktorý sa radí medzi tie lepšie. Okrem spomínaného Verhoevena, tu narazíme na ďalšie zvučne mená, ktoré majú nemali podiel na kvalite - Jan de Bont (kamera), Rutger Hauer (anti-hrdina Martin) a predovšetkým Basil Poledouris, ktorý pre Verhoevena už skladal hudbu v neskoršom Robocopovi, či Hviezdnej pechote a výsledok je pár rokov po nezabudnuteľnom Barbar Conanovi skvelý aj tu. Flesh+Blood okrem dobrých hercov, nepredvídateľného hlavného hrdinu, skvelej hudby a kamery, ponúka predovšetkým aj veľkú dávku násilia, ale hlavne nádhernú výpravu, lokácie a kostýmy. Oblúbený soundtrack: Main Title, Wagon Attack, Martin & Agnes Love Theme, Denouement - End Title. 80% - 4* (12.12.2015)

Pořádně šťavnatý flák syrového masa nakládaného v takřka průzračné krvi. Těžistě avizované drsnosti Verhoevenova pseudo-historického filmu nespočivá tolik ve scénách explicitního násilí (jako že i to je zde přítomno v množství větším než malém), nýbrž v postavách samotných. Ty jsou totiž opravdu jen "maso a krev" - o slušném stolování nikdy neslyšely, sex si vynucují násilím a problémy řeší pomocí zbraní. Vyšší cíle neexistují, jste buď živí nebo mrtví, máte plné stoly jídla nebo strádáte v zabláceném tábořišti. Na černé a bílé rozděluje scénář charaktery až v samotném finále, které tak již odkazuje na klasická pravidla žánru a je snadno předvídatelné, což se naštěstí nedá říct o ději předchozím, jehož síla spočívá právě v neotřelosti a neodhatelnosti dalšího vývoje událostí. Zaskočí akorát některé konverzační scény, kdy Verhoeven z neznámého důvodu přepíná do divadelního režimu, ve filmu působícího značně strojeně. Co na jeho režii naopak potěší, je velice zajímavé, dynamické vedení kamery (akorát samotný obraz nevypadá nejlépe, bůhví na jaký materiál to bylo točeno). ..Tenhle krvavý biftek, kořeněný atmosferikckou hudbou Basila Poledourise zkrátka chutná náramně dobře a nevidím důvod, proč je alespoň nezkusit ochutnat. Dobrou chuť...90% (12.04.2008)