Gerry
Obsahy(1)
Alegorický příběh o dvou spolužácích, kteří se vydají na symbolickou cestu zvláštní krajinou nejmenovaného přírodního parku (natáčelo se v kalifornském Death Valley a v argentinském národním parku Valle de la Luna), aby posléze zjistili, že se ztratili v poušti a zůstali odkázáni jen sami na sebe. Putování hrdinů oba se shodou okolností jmenují Garry je metaforou cesty člověka životem a režisér Gus Van Sant vidí východisko z duchovní prázdnoty současného světa v úniku k jediným skutečným hodnotám k přírodě a přátelství, na kterém jsou oba hrdinové závislí. Gus Van Sant spolupracoval na přípravě scénáře s představiteli hlavních rolí Casey Affleckem a Mattem Damonem, jednotlivé scény jsou ovšem výsledkem improvizace obou herců přímo při natáčení. Jejich výrazná autentičnost zaujme v kontrastu s dlouhými poetickými záběry krajiny, které Gus Van Sant kreslí ve spolupráci se svým kameramanem Harrisem Savidesem. Sám se přiznává k výrazné inspiraci evropskou tvorbou, zejména filmy Andreje Tarkovského a maďarského režiséra Bély Tárra (Satanské tango). Závěrečné titulky jsou věnovány památce Kena Keseyho, jehož cestu autobusem napříč celými Spojenými státy na konci 60. let popsal ve své knize Kyselinovej test "The Electric Kool-Aid Acid Test" spisovatel Tom Wolfe. (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (2)
Recenzie (64)
Krásný přírodopisný dokument... kecám, je to dobrodružný film s prima tipem na zátěžák, při kterém si pročistíte hlavu: "Na místo startu se dopravíme autem, dál se jde pěšky, s sebou jen festovní boty a dobrou náladu"... nebo je to možná snímek filozofický - kdo jsme a kam směřujeme, či něco z fyziologie - jak dlouho vydržíme bez vody... a možná lekce z geografie - orientace v terénu... a ze zoologie - přes páření zvěře... psychologie - umění přehodnotit své hranice... ale najde se něco i ze soudku humoristického: "Jak se ti líbí vejlet?" Jedno je mně jasné - přes celé spektrum žánrů jsem neviděla přirozenějších, těžce relaxačních sto minut na téma: "Ó smrti, jak zlomyslná dokážeš být". ()
Gus Van Sant je jedním z mála režisérů, kteří jdou proti proudu. Vyprázdněná narace v Gerrym je opravdu velkým kusem pro diváka a záleží na každém, jestli to skousne. Doporučuji si zároveň přečíst 40. číslo cinepuru (online zde), kde je případ vyprázdněné narace tuším dokonce ukazován i na Gerrym.______Pokud se do filmu ponoříte a necháte ho na sebe působit, může se vám stát až halucinogenním a rozhodně netradičním filmovým zážitkem. Na filmu si jde přece cenit i více věcí než jen příběhu... ()
Garry je ďalším odtieňom Santovej jemnej, no ťaživej snovosti, pripomínajúcej let na olovených krídlach, pri ktorom je cítiť pomalé dusivé klesanie namiesto vznášania sa, vytvorené extrémnou dĺžkou záberov, vyslovene lyrickou choreografiou kamery, tónovaním farieb a opakujúcim sa minimalistickým hudobným motívom, odpsychologizovaním postáv a ukážkovým vyprázdnením naratívu. ............... Santov film akoby absorboval bezútešné chute z amerického nezávislého filmu 70tych rokov (svojím pomalým metaforickým putovaním "do nikam", vyprázdneným naratívom, odťažitosťou a odpsychologizovaním postáv pripomína najmä Two-Lane Blacktop Monteho Hellmana) a postupne ich rozpúšťal v poetike príbuznej s postupmi mága maďarského art filmu, Bélu Tarra (dve alebo tri scény z filmu vyzneli doslova ako citácie Tarrových filmov). ........ Podobne, ako postavy blúdia po vyprahnutej púšti, divák blúdi vo vyprázdnenosti filmu a tým dostáva ojedinelú a nepríjemnú príležitosť precítiť spolu s postavami naozaj zriedkavú, deziluzívnu púť, vzťahujúcu sa k tomu najlepšiemu, čo v kinematografii vzniklo. ()
Keby ste si neprečítali o čo ide, tak by ste asi ani neverili. Veľmi zvláštny film, ale musím povedať že mňa oslovil. Mám celkom rád filmy, kde nieje veľa postáv. Tu sa dá povedať, že sú skoro len dve. Ale za to mega hviezdy - Casey Affleck a Matt Damon. Obaja sa stratia na púšti. Je to frustrujúce pozerať, pretože si neviem ani predstaviť dostať sa do takejto situácie, preto som to pozeral ako prilepený na stoličke. Je pravda, že sa títo dvaja stratia dosť zvláštnym spôsobom - človek ani nevie kedy sa to udialo a kam do pekla mali vôbec prísť v takej nehostinnej púšti. Na to, že je príbeh a cieľ jednoduchý - nájsť cestu k civilizácií - tak tento film nenudí, nemá hluché miesta, niekdy je dokonca neskutočne dlhú dobu ticho, ale stopáž cez to všetko nieje prehnane dlhá. Jedna z najlepších vecí je kamera - často krát je veľmi ďaleko - našich hrdinov ledva vidíme v diaľke, ale aj tak ich dobre počujeme, akoby boli hneď pri nás - čo vytvára zaujímavý dojem. Určite odporúčam, tento film treba aspoň raz vidieť. ()
Hodnotit tenhle film, který Roger Ebert označil za existencionální verzi Hele vole, kde mám káru?, je opravdu problém. Je to dlouhý film prakticky bez děje, který se odehrává v úžasných argentinských scenériích. Občas až neuvěřitelně dlouhé záběry semtam podmalovává jednoduchý klavírní motiv Arvo Pärta. Je to zážitek, na jaký hnedtak nezapomenu, ale rozhodně jsem rád, že takových není víc. :) ()
Galéria (29)
Fotka © 2003 ThinkFilm
Zaujímavosti (3)
- Zápletka filmu zdieľa isté podobnosti s udalosťami sprevádzajúcimi smrť Davida Coughlina, ktorého zabil jeho priateľ Raffi Kodikian po tom, čo sa spoločne stratili v Rattlesnake Canyon v Novom Mexiku. (petite fille)
Reklama