Mikey - dieťa zločinu

V případě filmových příběhů o horrorových spratcích je minimálně větší půlkou úspěchu sednoucí obsazení hlavního dětského padoucha. V případě Mikeyho jedna z nejpovedenějších věcí. Ten hajzlík sedí perfektně. Což filmu hodně pomáhá, protože ač vcelku dobře herecky obsazen (od adoptivních rodíčů, přes učitele až po kost od sousedů), značně se utápí ve stereotypu (a to jak klasicky zápletkovém a vypravěčském, tak i co se týče mordů, Mikey není moc nápaditý a jede prakticky na první dobrou). Fakt, že už v půlce víte, jak to zhruba skončí, už vlastně ani nevadí. Ale na počátek devadesátých let ještě poměrně dost slušná jízda. Docela zábavná je scéna, kdy Mikey říká, že má rád Noční můru v Elm Street, v jejímž pátém díle hrál kluk, který zde hraje jeho kamaráda od sousedů. (02.03.2016)

Si představte, že jdete navštívit/vyšetřit/zjistit cosi o dítěti, u něhož akutně hrozí těžká psychopatóza. Otevřete barák a na schodech najdete ležící těla ženy a dítěte. Co uděláte? Smutně se na ně podíváte a buď nejapně utečete ven, nebo je bez bližšího ohledání prohlásíte za mrtvé - alespoň dle logiky tohoto filmu. Děkuju tvůrcům za představu, že až spadnu ze schodů a natluču si papuli, kolemjdoucí mě hned strčí do černýho pytle. Ve zkratce: je to tradiční hororově-thrillerové béčko, které navíc ve všech ohledech vypadá jako laciný televizní film. A tradičně v něm všichni potratili mozek. (09.03.2014)

Obsahuje spoilery! Nostalgia ako hovädo, ale dobrý triler nie. Síce nesie prvky znepokojivej, nepríjemnej atmosféry. Keďže ide o americký film z roku 1992, je šokujúce, aký nekompromisný je. Všetky kladné postavy, ktoré sa k Mikeymu správajú pekne a úprimne ho milujú a zbožňujú, ten malý parchant drasticky povraždí kladivami, lukmi a šípmi a molotovovými kokteilmi a suverénne odkráča smer (neexistujúce) voľné pokračovanie. Ale inak bieda. Ústredné decko ešte celkom fajn, no tým sa plusy končia a začína logické peklo (dieťa kladivom zlomí žene ruku a tá následne pokojne odkráča do kuchyne, kde si ruku OBVIAŽE KUCHYNSKOU UTIERKOU a následne ležérne použije telefón.). (23.11.2016)

Čekal jsem náký umírněný horor, kde je hlavní postava malý kluk, ale dostal jsem neskutečnou nálož krutosti. No prostě Mikey si vybírá rodiče sám a ty mu nesmí říkat né či ho nák trestat jinak jim to pěkně spočítá, zvláštní jeho specialita je hrátky s fénem v koupelně. dokonce si najde i krásnou dívku jenže ta ho jaksi nechce a to ho pěkně naštve. ještě že má Mikey homevideo. Někdy jsem se docela divil jak se dospělý nechají od malý smrada takhle terorizovat, kdyby ho čapli, tak se na nic nezmůže. Určitě horor co doporučím, hlavně to nepouštět rodičům do si chtějí adoptovat dítě. (25.10.2012)

K tomuto filmu mě dovedlo nedávné zhlédnutí o rok mladšího Dobrého synka, se kterým je Mikey nejčastěji porovnáván. Oba filmy jsou však dost rozdílné, přestože v nich figurují malí fakani, kteří se neštítí vůbec ničeho. Společné však mají to, že právě tito dětští záporáci jsou jejich hlavními tahouny (v Dobrém synkovi však měl Macaulay Culkin rovnocenného protivníka v osobě Elijaha Wooda). Tady si Brian Bonsall musel vystačit sám a dospělí pro něj nebyli žádnou překážkou. To však bylo zapříčiněno především samotným scénáristou a režisérem, kteří nám naservírovali hotovou přehlídku žánrového klišé a kupy mírně řečeno nelogických situací – nebo spíše lépe podivného chování dalších postav. Pokud bych však hodil logiku za hlavu a chtěl vidět jen další průměrnou „vyvražďovačku“, tak bych prostě musel být spokojený. Mikey se totiž činil, mrtvých tu bylo skutečně dost. Vadou na kráse však bylo několik těžce uvěřitelných momentů/situací, které s vraždami souvisely a které vám hned trknou do očí. Kdyby blbost nadnášela, tak se scénárista ještě dnes nedostal zpátky na zem, ale nelogicky se chovající postavy jsou snad ve většině filmů, které jsem kdy viděl, takže nic nového pod sluncem. 50% (03.04.2018)