Niekto na druhej strane

Mainstream duchařina ze Švédska na styl Come Play! Příběh je klasický a ničím vyjímečný. Rodina se nastěhuje do baráku, kde syn se zpřátelí s démonem, který tam přežívá. Film víceméně jen o třech postavách a většinu času se odehrává v baráku. Nevlastní máma Dilan Gwyn je krásná a samotný vzhled démona je správně creepy, ale zamrzí, že větší prostor dostane až v poslední třetině a víc než půlku filmu se zde nic moc zajímavého neděje. Je to zručně natočené, atmosféra je místy pěkně napnutá, soundtrack je správně nepříjemný, byť samotné jump scary příliš nefungují a nikomu tam pořádně žádné nebezpečí nehrozí, což je taky mínus. Kdy se dočkám konečně ducha, který lidi začne i zabíjet, aby měl i samotný divák větší respekt, to netuším. Fanoušci mainstream duchařin tímhle čas neztratí, ale kdo má nakoukáno, ten přes průměr neprojde. 6/10. (15.03.2021)

U těchto filmů jsou 3 možnosti A) buď je to taková ptákovina , že to nestojí za  zmínku a nikdy to nemělo vzniknout jelikož nám to nic nedá B) je to průměr C) je to parádní horor co přináší něco nového do žánru   Tohle je ze skupiny A) rodina s děckem kupuje barák kde dříve zmizelo jiné děcko (což jim nikdo neřekne nečekaně) mezitím to jejich děcko mluví s imaginárním kamarádem co ho chce odnést nevím kam. Problém je ve filmu 40 minut se zde nic neděje jen uvidíme zhruba 1 minutu záběr toho ducha čekáte , že se to pak zlepší tak máte smůlu takovým tempem to jde až do konce. Démon nebo co to je byl povedený k čemu to je, když je tam tak 10 minut a konec je úplná sračka , kterou snad musel točit Disney posuďte sami démon ho unese a uspí přijde tam jeho matka začne mu říkat , že jejího syna nedostane démon si řekne aha tak já ho teda nechám žít promiň za všechny příkoří a zmizí. P.s. tohle , že je podle skutečné události jasně to více uvěřím tomu, že až půjdu ven uvidím živého medvídka Pú. 20 procent (04.07.2021)

Zcela standardní a nevybočující duchařina o tom, jak se rodina dostane do problémů poté, co se děcko (typicky nějak retardované nebo traumatizované) spřátelí s imaginární postavičkou, která není tak docela imaginární. Podobných filmů jsme tu v desetiletce po Wanově Insidious měli snad desítky, takže už je to opravdu trochu nuda. Nicméně objektivně viděno je tenhle švédský pokus solidně natočený, i zahraný a příšerka v závěru vypadá fajnově. Víc se k tomu asi říct nedá, tenhle film zkrátka znáte, aniž byste ho museli vidět. (16.03.2021)

Po technické stránce jeden z nejméně povedených filmů vůbec. U hororu je obzvláště důležitá zvuková výstavba, tak aby působila ve správných momentech dostatečně mrazivě a hrůzostrašně. Režisérská dvojice Danielsson - Mellander si zjevně řekla, že tím nejlepším momentem pro ten nejděsivější zvuk je zobrazení data na plátně. Ano, čtete správně, data, jako dne, měsíce a roku, nejspíše tím chtěli poukázat na fakt, že se tento příběh, inspirovaný skutečnými událostmi, stal relativně nedávno, v roce 2014, jinak si to vysvětlit neumím. Nedaří se ani správně trefovat stroboskopické prvky do záběrů, a střídání silně přesvětlených scén s těmi temnějšími, v nichž je patrný sluneční svit v pozadí, v hororovém snímku též příliš nefunguje. Překvapivě se mezi 45. - 75. minutou filmu daří výše zmíněné technické přešlapy eliminovat a Někdo na druhé straně si mě získá dvěmi povedenými lekačkami, tedy do momentu než přijde na řadu jeden z nejklišoidnějších závěrů ever, to ani jinak napsat nejde. Pocitově v negativním smyslu obdobné jako netflixovský Co jsme viděli, co jsme slyšeli. Nejhorší švédský film, který jsem měl kdy možnost vidět. Jedna hvězda. 👎 (10.11.2021) (11.11.2021)

Niečo podobné ako Z alebo Come Play. V minulosti sa v dome stala tragédia, ženu pokladali za pomätenú a dieťa zmizlo. Teraz sa tam nasťahuje nová rodina - malý chlapec, otec a nevlastná matka. No a čoskoro sa objaví imaginárny kamarát. Nasnímané je to pekne, postavy sú sympatické a démon unášajúci malé deti vyzerá taktiež výborne. So scenárom je to už trochu horšie (klišé, debilita otca, ktorý obviňuje svoju ženu zo všetkého, čo sa stane, naivné a minimálne inteligentné rozuzlenie). Keď je divák fanúšikom štandardných duchárin a nehľadá nič viac, len sem tam nejakú ľakačku a škaredých bubákov s pokrúteným telom, ktorým sa lámu kosti pri každom pohybe, tak by nemal nadávať na stratený čas. Na Švédsko v pohode, na úrovni amerických konkurentov. Akurát presýtenosť v tomto žánri už začína byť pomerne citeľná. (04.02.2021)