Pampeliška

Málo známý film, ale stojí za to ho vidět. Čekal jsem další nezávislárnu, která mě ničím nezvedne ze židle a nikterak nezapojí do hry mé citové vnímání. A v domnění, že Pampelišku načnu a dorazím na dvakrát, jak už to tak bývá u těchto filmů, jsem se do ní pustil. Jenže já byl v půlce už tak zabraný do příběhu, že by byla strašná škoda rozkouskovat ani ne tak děj, ale mé psychické rozpoložení. Každý snímek, který ode mne chce vyšší hodnocení než průměr, musí mít něco navíc. Pampeliška má díky své délce docela přímočarý vývoj, při nepřečtení obsahu i dramatické zvraty, ale hlavně vyvolá emoce a to je to nejdůležitější. (04.09.2012)

Dokážu plnohodnotne fungovať deti rodičov, ktorí už to sami vzdali, alebo minimálne prestali zvládať? A dokážu si medzi sebou dokonca vybudovať seriózny vzťah? V tomto filme to rozhodne jednoduché nebude. Príbeh vám med okolo huby mazať nezačne, to už skôr krv. Veď aj na tú sa dokáže nalepiť páperie z púpav mladosti, ktoré rozfúkal čas. (27.09.2015)

Trochu depresivní snímek. První půlhodinu jsem se docela nudila. Potom se tam něco málo začalo dít, ale stejně mě to moc nezaujalo. Výběr herců byl zajímavý. Hlavně Vincent se mi moc líbil, i když ne tak jako v Aljašce. Ale bohužel musím dát jen 60%. Kdyby se děj držel jen v linii hlavního hrdiny, tak by moje hodnocení bylo určitě lepší. Vadily mi hodně ty věci kolem. A na můj vkus tady bylo málo hudby. Možná proto mě film za celou dobu nedokázal vtáhnout do děje. (08.06.2014)

Má to dokonalou myšlenku, to se odepřít nedá. Bolestnou a a opravdovou. Odepřít se nedá ani to, že všechno co se ve filmu děje, se neděje bezúčelně a ke konci má člověk možnost to všechno vidět a srovnat si to. V průběhu ale je film spíše lyrický a poetický - i když syrově podaný. Příběh samotný je během většiny doby minimální, což samozřejmě není pro každého a zejména když to člověk vidí poprvé, tak se nemusí zrovna skvěle bavit. Musím se přiznat, že jsem chvílemi přemýšlela nad smyslem tohoto snímku a ne vždy jsem byla přilepená k obrazovce, ale závěrečná část za to bezpochyby stála. Najednou se mi to nějak vyjasnilo, začalo to zapadat, dávat smysl a odhalilo mi to (snad to), co chtěli tvůrci sdělit. Možná to chce mít i správnou náladu, než si člověk tenhle film pustí.( - Takže doporučuji k melancholickému přemýšlivému odpoledni, kdy se vám nechce nic moc dělat. :)) Nádherná kamera a příjemná hudba jen podtrhují klidnou a "pokornou" atmosféru. Rozhodně nelituji, že jsem si to pustila, naopak mám radost, že jsem tenhle zajímavý a svým způsobem kouzelný film našla. Moje hodnocení je někde mezi třemi a čtyřmi hvězdičkami. (12.01.2013)

To najlepšie na Pampeliške je pekná myšlienka, hlavne v kontexte vzťahu otca so synom a matky s dcérou. Osobne mi však nesadlo jej podanie divákovi. Poetická stránka a samotné tempo príbehu ma uspávali a často neskutočne nudili. Emócie, ktoré asi mali prísť neprišli a k hlavným hrdinom aj napriek vyhranenosti niektorých situácií, som si nedokázal nájsť cestu. Na druhú stranu oceňujem smutnú atmosféru a pocit niečoho zlého, čo striehlo na obe smutné postavy ako mačka na myš. Záver mnohé z uvedených negatív mierne napravil, aj keď s tým vlakom by mi tam zapasoval iný koniec, takže trocha prilepšujem. 65/100 (15.06.2015)