Réžia:
Ludvík RážaScenár:
Ondřej VogeltanzHudba:
Ladislav SimonHrajú:
Roman Skamene, Josef Bláha, Ladislav Pešek, Petr Kostka, Martin Růžek, Miroslav Macháček, Ota Sklenčka, Vladimír Šmeral, Marie Rosůlková, Naďa Konvalinková (viac)Obsahy(1)
Dvoudílný televizní film byl natočen v roce 1971 podle stejnojmenného románu Marka Twaina. Příběh, v němž náhoda svede dohromady dva chlapce, podobné si jako vejce vejci, a způsobí tak v jejich životě zásadní změnu, se odehrává v Anglii v době panování Jindřicha VIII.. Fantazie velkého vypravěče si trochu pohrála s historií a vytvořila pohádku, ve které, jak už to bývá, vyhrává dobro nad zlem... Jednoho podzimního dne se v Londýně chudé rodině narodí chlapec. Ve stejnou chvíli se na svět přihlásí miminko stejného pohlaví i v královské rodině. Následníka trůnu pojmenují Edward, chudému děťátku dají jméno Tom. Uplyne nějaký čas… Tom se vloupá do domu královského dodavatele, aby ukradl zásoby. Vyruší ho však stráž. Nepodaří se mu prchnout, a tak se schová do koše. Zásobníci jej odnesou na hrad. Dostane se tak až do koupelny samotného prince Edwarda, kde se oba chlapci setkávají… Co se stalo, když si mladý princ vyměnil šaty se svým chudým dvojníkem? Princ se rázem stal jedním z nejubožejších, zatímco chuďas je postaven před nesnadný úkol panovníka, a oba tak poznávají svou Anglii z jiné stránky, než ji dosud viděli. Edvard zažívá ústrky mezi spodinou a jen jeho věrný mužný ochránce Hendon je mu oporou, za což se mu mladý panovník odmění, když se role v závěru filmu opět obrátí. Každý z chlapců je tak o poznání bohatší a traduje se, že za vlády Edvarda se stala Anglie k lidem přívětivější. (Česká televize)
(viac)Recenzie (86)
Vždy, když někde v posledních letech vidím vlezle bodrého a úžasně "vtipného" Romana Skamene, nemohu pochopit, že stejný člověk tak krásně zahrál chlapeckou dvojroli v tomto skvělém televizním filmu. Mám rád knížky Marka Twaina, a toto zpracování je ještě lepší než předloha. Krásný, syrový a dojemný příběh-legenda. ()
Princ a bedar ma ocaril este ako dieta a po rokoch ked som sa dostal ku kopii tohto filmu ma opat uniesol kvalitnym spracovanim sceny, velmi prehladnou reziou a najma nezabudnutelnym vykonom mladuckeho Romana Skamene. Reziserovi Ludvikovi Razovi sa podarilo natocit velmi doveryhodnu a podarenu adaptaciu slavneho romanu americkeho spisovatela Marka Twaina. Mozno len zamrzi ze sa tomuto dielku nedostalo farebneho prevedenia, predsa len vo farebnosti by kontrast bohatstva kralovskeho dvora a biedy vtedajsieho Londyna este viac vynikol. Slo vsak o televizny projekt pre pre deti a mladez na objednavku Ceskej televizie realizacne prevedenu v Kratkom filme Praha a v tej dobe televizia stale vysielala ciernobielo a tak si vystacila s ciernobielym materialom. (Prve farebne vysielanie v ramci Ceskoslovenskej televizie zacalo prenosm MS v skokoch na lyziach v Tatrach v roku 1970 a az zhruba do roku 1973 patrila farba na TV obrazovkach zvacsa iba priamym televiznym sportovym prenosom...) ()
Špičkové dílo naší původní televizní tvorby pochází z poslední fáze jejího zlatého věku, kterým bezpochyby byla šedesátá léta. Nemá smysl dodávat - když už to tu výstižně napsali jiní - , že jde o dílo špičkové s vynikajícími hereckými výkony a špičkovou režií. Protože pohádková tvorba a díla pro mládež i v následujících letech byla významně mimo pozornost cenzury ÚV KSČ, vzestup úrovně, dosažené v již řečených šedesátých letech, se nikdy zcela nezastavil a je jistě nechtěným paradoxem, že se tak stalo až na začátku devadesátých let. Černobílá barva je užívána i dnes tam, kde jde o zájem na ozvláštnění autorského záměru. To plně platí i pro PRINCE. Důležitá je také sociální nota, v inscenaci zdaleka viditelná, která tvoří jakousi její ideovou páteř, aniž by narušila výrazněji Twainovu literární předlohu. Buďjakbuď se jedná o výrazný, osobitý český příspěvek k závažnému tématu anglické historie posledních Tudorovců. Tím spíš je nepochopitelné, jak takový nadčasový i divácky vděčný skvost může míjet DVD nosiče. Je to škoda pro celou diváckou veřejnost. ()
Všechna čest ČT za odvahu a velkorysost, s níž se kdysi pustila do natáčení tohoto anglického historického příběhu. S velkým potěšením se na tuto dobrodružnou pohádkovou adaptaci románu Marka Twaina dívám, kdykoliv ji v televizi dávají. Škoda jen, že to není tak často, jak by si zasloužila. Precizní dobová výprava i stylová hudba, skvělé herecké obsazení a strhující příběh. Známé herecké osobnosti i zcela neznámí komparsisté podávají nadšené a působivé herecké výkony, jaké se už dneska nevidí. Emotivním způsobem zahrál dvojroli mladičkého prince Edvarda a chuďase Toma tehdy sedmnáctiletý Roman Skamene. Řekla bych, že to byl jeho životní výkon. Jsem ráda, že film o svátcích znovu dávali a i když jsem si musela přivstat, nelituji, protože ani o půl sedmé ráno pro mne neztratil své kouzlo. ()
Srdcovka z mého dětství. Vždy jsem tento ponurý pohádkový "thriller" sledoval se zatajeným dechem. Nejvíce vzpomínám na ďábelského Josefa Bláhu. Milovníci tohoto filmu se konečně dočkali vydání na DVD, ovšem vychytralá ČT jej šoupla do kompletu s devíti dalšími dětskými filmy, z nichž sotva třetina stojí za větší pozornost. Takže jedině warez a stáhnout... ()
Galéria (2)
Zaujímavosti (5)
- Slepého pobudu mluví Josef Větrovec. (sator)
- Miles Hendon (Petr Kostka) říká, že jeho otec je baronet. Baronet je šlechtický titul, udělovaný výhradně britským panovníkem. Je udělován dědičně, vždy pro hlavu rodu, přičemž titul zásadně dědí nejstarší syn. (sator)
- Po uvedení filmu se Roman Skamene stal idolem náctiletých fanynek, které mu denně psaly stovky dopisů až se pošťačka zařekla, že mu doručovat poštu nebude. [Zdroj: časopis Můj kousek štěstí] (Duoscop)
Reklama