Svet zajtrajška

Proč se tvářit, že dělám něco nového, když se tak tváří všichni kolem? Proč nepřiznat barvu, že všechno podstatné tu už bylo a nenatočit zábavné a naivní retro s futuristickými triky, roztomile příšernými hereckými výkony, atmosférou starých komiksových taškařic a dějem těch najbrakovitějších braků? Conranovi se to podařilo na velmi dobrou... Jeho Svět zítřka je dobře vyváženou směsicí retra (vše výše vyjmenované) a moderních technických postupů se zvláštní atmosférou kolorovaných filmů, starých fotografií a komiksů. Být tam ještě více humoru a nadhledu, byl by Svět zítřka takřka bezchybný, blízce příbuzný s podobně pojatou trilogií Indiana Jonese. Takhle jej občas kazí až přílišná zakoukanost do vlastní vizuální dokonalosti a nedostatečný odstup od triviality příběhu. Jenže stále funguje jako podívaná až parodicky schematická, nakažlivě zábavná, dobrodružně divoká i vesele pitoreskní. Hra na retro Conranovi a spol. vychází takřka na všech frontách (střih, herecké výkony, režie, soundtrack, výtvarná stylizace) a pokud ji přijmete, čeká vás jeden z nejzábavnějších filmů letošní sezóny. Při vší naivitě mnohem inteligentnější než 99% dobrodružné produkce made in Hollywood. Mimochodem, není symbolické, že vstup do nové vizuální epochy filmu se děje právě designerským návratem k nesmrtelný létům 20. a 30.? (06.11.2004)

Nachystejte Jude Lawovi uzenáče, na snídani je zpátky! Retro dobrodružství, vzdávající hold pulp magazínům, komiksům i německému expresionismu, které bych si neodvážil srovnávat s díly Karla Zemana ani v té největší troufalosti, protože se jedná o absolutně sterilní, umělohmotnou hovadinu s mizivým potenciálem bavit a neuvěřitelně otravnou monumentální hudbou navrch. Alespoň, že režisér Conran nenosil při natáčení angorský svetr, i když…, člověk nikdy neví. K dokonalé katarzi mi jen chyběl závěrečný sky boarding na krokodýlovi a zcela nahý Totenkopf, čekající pomazán javorovým sirupem ve své kajutě na chrabrého Sky Captaina. To by bylo mravenců.. (13.12.2010)

Ale jo, není to špatnej film. Možná trochu příliš jednoduchej a semtam vyumělkovanej, ale o to tvůrcům šlo. Jediný větší problém (kromě opravdu hloupoučkého děje) mi tu přišlo tvrzení tvůrců, že je to točeno jako staré filmy. A to je BLBOST! Žádnej starej film nebyl takhle točenej. Nikdy (a to i když pomineme celopočítačovou výpravu) nebyly filmy točený takhle. Třeba kamera bývala statická. Tak statická, že se vám zdálo, že by se nepohnula i kdyby začalo zemětřesení. Žádné nálety nebo pohybová akčnost. Kamera se prostě skoro nehnula. Za další dialogy. Dialogy bývaly trošku jiné. Ne stříhané jako dnes, kdy herec pronáší svůj proslov a na odpověď druhého herce si počkáme obvykle až po střihu. Kdepak. Dřív byly rozhovory třeba jeden dlouhej záběr, kdy herci pořád hráli. A skončil rozhovor a skončil záběr. Jen tak maně mě napadá scéna o rozhovoru ve filmu 451 stupňů Fahrenheita, která trvá aspoň tři čtyři minuty a herci celou dobu mluví a jdou a kamera se před nimi veze na vozíčku. Takže tolik k té starobě filmu. Jo, vizuální stránka je zestaršena, rozmazána a okolorována, aby to vypadalo staře, ale to je všecko. Jinak to s filmy zlatého věku scifi nemá nic společnýho, možná kromě té megalomanie a potrhlýho vědce. Koukat se na to dá, ale kdyby tenhle film nikdy nenatočili, přežil bych to bez újmy. Ale za nevyplněnou snahu o velký spektákl ty tři dám. (05.02.2006)

Toť vpravdě F A N T A S T I C K Ý film. Všetečka Polly a statečný kapitán Sky Captain se všemi soudruhy v lepém boji s zlodušným Dr. Totenkopfem. Krásné jako Jude Law, půvabné jako Gwyneth Paltrow, akční jako Angelina Jolie... Staromilé. Milské... :-) Jářku! To musíte viděti - nehledejte hnídy, uvařte si šálek britského tea, otevřte oči zeširoka dokořán - a sundejte si krytku! (11.11.2005)

Když jsem na Sky Captain and the World of Tomorrow byl před lety v kině, pamatuji si, že jsem odcházel nadmíru spokojený. Nedokážu si vysvětlit, jak to, že teď to kouzlo pominulo. Trio Paltrow-Law-Jolie zachraňují v téhle retro-sci-fi podívané nejen osud lidstva, ale i samotný divákův zážitek. Na stříbrném plátně zrovna promítají čerstvý kinohit Čaroděj ze země Oz, zatímco venku nečekaně řádí přerostlí roboti. Investigativní emancipovaná novinářka a letecké eso musí celé věci přijít na kloub. Herci hrají před modrým plátnem, tvůrci ohromují další průkopnickou možností digitální technologie, celé je to starosvětské, svým způsobem roztomilé a vtipné. Tahle stylová podívaná dějem určitě nestrhne, nostalgickou slzu ale možná vydoluje. Slabší, ale pořád čtyři hvězdy!! (09.09.2013)