Svet zajtrajška

Žil byl pan Kerry Conran, rodilý Američan, který měl nade všechno rád comicsy s Buckem Rogersem a dieselpunk a meziválečná léta vůbec. A tak jako už řada respektu hodných mužů a žen před ním, vydupal z ničeho dostatek všeho, co bylo potřeba, aby ukecal mimo jiné Aurelia De Laurentiise (Dinova synovce) do produkce VELKÉHO "tribute to" kompletně počítačového retroscifáče. Takového, ve kterém by se hodně (a rychle) létalo, střílelo, přesvěcovaly se oči hrdinů, kteří budou jako vystřižení z propagandistických tiskovin, a kteří se nikdy (kromě posledního záběru;)) neušpiní ani nezraní, a k tomu se budou vtipně špičkovat (a budou stateční, zlatoloknatí a rudortí a blablablabla, to by bylo ještě na dlouho). A v němž se taky bude na pár okamžiků oživovat legendární Sir Laurence Olivier...tedy jenom jeho hlava;) A přesně takový film vznikl...tak jako spousta jeho ideových vzorů je plný nesmyslů v rovině základní logiky, času i prostoru, nerespektuje žádné technické ani jiné limity, a navrch je v něm asi na pět minut jednooká Angelina Jolie v uniformě a skafandru (ne těsném). Je na vás, jestli na něj budete zírat s otevřenou pusou, ideálně plnou popcornu, a budete se bavit tak jako to ve své době (kdy jim bylo max. dvanáct) dělali vaši dědečkové a babičky. Já přesně tenhle úmysl měl - a nevyšlo to. Přišlo mi to příliš daleko za hranicí toho, kde by pro mě film ještě fungoval. V téhle podobě je pro mě za frašku a od poloviny už pro mě byl vcelku slušným utrpením. Jelikož zásadně hodnotím subjektivně, dám mu 60%, protože je tak jedinečný a správným způsobem líbezný, ale už ho nikdy nechci vidět...rozhodně ne vcelku. (08.01.2012)

Ten příběh je fakt hodně slabej a velmi lehce předvídatelnej, ale nedá se říct že by byl nudnej, i když se tam pár takovejch míst najde. Ale docela hodně mě zlamaly triky, všechno vypadalo strašně uměle a komiksově, ale možná to tak tvůrci chtěli. A taky si mohli odpustit ten vybledlej obraz aby to vypadalo že to je jako stará doba, to mě taky nijak zvlášť nevzalo. Co se týče herců, tak jak Jude Law tak i Gwyneth Paltrow jsou dobrý, ale je docela škoda že nedali větší prostor Angeline Jolie, protože je tam cca 10 min a to je na to že je psaná jako jedna z hlavních hereček docela málo. Možná jsem čekal víc, ale rozhodně se nedá říct že to je špatný. Je to spíš 3,5 než 4 (20.04.2005)

........Úžasné obrázky, zajímavá animace......Jak již někdo řekl: svět zítřka je úchvatnou podívanou, která se dočkala pozitivních kritik, ale i přesto v kinech neuspěla......Conran, až zřejmě nechtěně, tento experimentální snímek poslal na slepou kolej filmových dějin. Mistrný kousek digitálního studia, které nepochybně odvedlo zdařilou a poctivou práci je na zcela jiné hodnotové úrovni, než to, co bylo přetáčeno s herci. Právě toto technické vložení herců do pozadí, nelogické chování, místy úsměvné dvojité přesvícení herců, pompézní herohudba, únavný děj. Toto vše mi dává za pravdu, že je vždy nutno míti se na pozoru před velkou, masivní reklamou a trailery před spuštěním díla do kin............... (26.04.2005)

Ale jo, není to špatnej film. Možná trochu příliš jednoduchej a semtam vyumělkovanej, ale o to tvůrcům šlo. Jediný větší problém (kromě opravdu hloupoučkého děje) mi tu přišlo tvrzení tvůrců, že je to točeno jako staré filmy. A to je BLBOST! Žádnej starej film nebyl takhle točenej. Nikdy (a to i když pomineme celopočítačovou výpravu) nebyly filmy točený takhle. Třeba kamera bývala statická. Tak statická, že se vám zdálo, že by se nepohnula i kdyby začalo zemětřesení. Žádné nálety nebo pohybová akčnost. Kamera se prostě skoro nehnula. Za další dialogy. Dialogy bývaly trošku jiné. Ne stříhané jako dnes, kdy herec pronáší svůj proslov a na odpověď druhého herce si počkáme obvykle až po střihu. Kdepak. Dřív byly rozhovory třeba jeden dlouhej záběr, kdy herci pořád hráli. A skončil rozhovor a skončil záběr. Jen tak maně mě napadá scéna o rozhovoru ve filmu 451 stupňů Fahrenheita, která trvá aspoň tři čtyři minuty a herci celou dobu mluví a jdou a kamera se před nimi veze na vozíčku. Takže tolik k té starobě filmu. Jo, vizuální stránka je zestaršena, rozmazána a okolorována, aby to vypadalo staře, ale to je všecko. Jinak to s filmy zlatého věku scifi nemá nic společnýho, možná kromě té megalomanie a potrhlýho vědce. Koukat se na to dá, ale kdyby tenhle film nikdy nenatočili, přežil bych to bez újmy. Ale za nevyplněnou snahu o velký spektákl ty tři dám. (05.02.2006)

Tohle mi připomnělo dávný letecký simulátor od Mrkvosfoftu - Crimson Skies. Také tam létaly letouny podobné těm z filmu (dokonce si pamatuji jejich názvy např. Medusa Kestrel nebo British Balmoral) a vzducholodě. Tam ale Britové neměli vnadnou komanderku Angelinu a vůbec tam šlo celkem o něco jiného. Ale v čem se film s hrou protnul je opravdu zajímavě zpracované artdecové prostředí. Design budov, raket, roboti, vzducholodě, auta.. vše respektuje módu třicátých let. Jude Law se po obloze prohání s Curtisem P40 a na základně mu parkují kromě ukotvených vzducholodí i B24 Liberátory... Mělo to šmak a zdánlivě nedokonalé animace na pozadí za hrdiny jen umocňovaly ten dojem. Jako by jste koukali na film z třicátých let, ale dodatečně okolorovaný. Jenže zůstalo jen u toho pocitu. Zápletka je vhodná tak pro školáka základní školy, který by snad mohl být i místy v napětí... Jenže mně už nejní 8 a tak si říkám, kdo byl cílová skupina tohoto filmu a co tím chtěl vlastně básník říci? Těžko soudit. Tři zkumavky, ale je to spíše za ten artdecový háv. * * * (17.11.2013)