Réžia:
Zack SnyderKamera:
Larry FongHudba:
Tyler BatesHrajú:
Billy Crudup, Malin Åkerman, Carla Gugino, Patrick Wilson, Jeffrey Dean Morgan, Jackie Earle Haley, Matthew Goode, Matt Frewer, Stephen McHattie (viac)VOD (3)
Obsahy(2)
Je nájdená mŕtvola istého Edwarda Blakea, ktorý bol medzi superhrdinami známy pod prezývkou Komediant. Evidentne násilná smrť nikoho neznepokojuje, svet má totiž úplné iné starosti. V kalendári sa píše rok 1985, vonku zúri studená vojna, ktorá veľmi reálne hrozí prerásť v nukleárny stret svetových veľmoci. Maskovaní superhrdinovia už dávno nie sú považovaní za ochrancov ľudstva, živoria na okraji spoločnosti a už len spomínajú na staré dobré časy. Svetlou výnimkou je Rorschach, ktorý za Komediantovou vidí smrťou rozsiahle sprisahanie, ktoré má zlikvidovať alebo zdiskreditovať bývalých superhrdinov, a tým otvoriť cestu ďaleko ambicióznejšiemu a nechutnejšiemu projektu. V snahe zabrániť najhoršiemu sa Rorschach pokúsi zmobilizovať všetkých bývalých kolegov, z ktorých naozaj nadprirodzené schopnosti má v skutočnosti len jeden. Ich cieľom bude strážiť ľudstvo. Kto ale bude strážiť ich? (TV Markíza)
(viac)Videá (10)
Recenzie (2 106)
No rozhodne to neni takovej super mega narez, aby mi to utrhlo koule, ale v zadnym pripade nejsem zklamanej. Snyder v podstate dodrzel to, co slibil. Natocil vyjimecnej komiks, kterej se zadnymu jinymu komiksovymu filmu nepodoba, vyhnul se spouste klise a pojal to v pekne drsnym a cynickym stylu. Na druhou stranu, co si budem namlouvat, stejne sem si uzil nejvic ty typicky komiksovy akce superhrdinu. I kdyz samozrejme ne uplne typicky, tady se v klidu umira a znasilnuje. Co se tyce pribehu, nemuzu se zbavit pocitu, ze by se to klidne dalo vtesnat do dvou hodin, misty to je precejen trochu rozvlekly a konec je lehce natahovanej. Komiks sem sice nikdy necet, videl sem z neho tak maximalne obal, ale pribeh mi zas tak moc komplikovanej neprisel, Snyder sice nesetri s flashbackama, az se kolikrat ta hlavni dejova linie ztraci, ale ja se v tom celkem slusne orientoval. No a co se tyce samotnejch superhrdinu. Je to celkem sympaticka sestava, i kdyz se tady neda nikdo oznacit vylozene za kladase, ale tak nak mi prislo divny, jaktoze vsichni umi tak skvele bojovat, kdyz to sou vlastne obycejny lidi bez zvlastnich schopnosti. Druhej drobnej problem sem mel s Manhattanem, prehlidnu fakt, ze mu ruzne mizi a zas se objevujou spodky, ale zaslouzil by si proste drsnejsi hlas. No a herci jsou fajn, ne ze by podavali nejaky oskarovy vykony, ono ostatne zadnej z nich nema nejak moc prostoru, ale Patrick Wilson je paradni a hlavne me potesil Jackie Earle Haley, kterej pripomina uchyla z Jako male deti. No a dalsi pochvalu si Snyder zaslouzi za vizualni stranku, triky jsou perfektni, ale rozhodne se nejedna o nejakou digitalni podivanou a pusobi to dojmem, ze takovej svet fakt muze existovat. No a posledni pochvala je za paradni hudbu. Snyder proste natocil vyjimecnej, ale ne bezchybnej, komiksovej film a je jen otazkou, do jaky miry na tom ma podil udajne kvalitni predloha. ()
Po většinu filmu jsem se pekelně nudila, poposedávala a vlastně čekala na pár světlejších minut. Ty světlé minuty ale rozhodně nestály za to, takže jsem z kina odcházela docela naštvaná a unuděná. Horší ale bylo, že člověk, který mě na tenhle "velkofilm" (velký pouze svojí délkou) přemluvil, byl ještě naštvanější než já. 2,5* ()
Nejsem nějaký velký fanda komixů ani komixových filmů a už vůbec ne jejich znalec. Ale hned po úvodní akční scéně (podbarvené nádhernou poetickou písní Unforgettable) a následující velmi netradiční titulkové sekvenci, která nás provede (lehce upravenými) novodobými dějinami USA a jejich Strážců (podbarvené Dylanovým Times They Are A-Changing) mi bylo jasné, že se dívám na něco výjimečného. Kromě velmi netradiční (na komixový nebo akční film) dějové struktury a hudebního doprovodu (kromě dobových písní mě ohromě zaujala sekvence podbarvená Philipem Glassem) mě zaujalo celkové zpracování a kamera, používání zpomalených sekvencí tak, že mi to vůbec nevadilo, celá vizuální atmosféra a zvuk, syrovost ale i poetika... A po asi dvou hodinách užívání si Strážců mi došlo, proč se mi to vlastně tak líbí - vlastně po celý film chybí záporak, velkej padouch, prostě někdo, komu by hrdinové chtěli nakopat zadek, ale ona chybí vlastně i nějaká ta "krásně" kladná postava. Všichni Strážci mají svou minulost, která opravdu není zrovna zářivá, takže to do toho, co si obvykle představíme pod pojmem "komix" má opravdu hodně daleko. Takže přestože jsem komix nečetla (a řadím se tím do potenciálně velmi špatné cílové skupina, podle Tetsua), film mě nadchnul. Je jiný, složitý, filozofický, přitom akční ale pořád zábavný! ()
"Co se stalo s americkým snem? - Splnil se." Nemohu si stěžovat na nedostatek suchejch hlášek, ale přesto blahem nevrním. Nevím totiž zcela přesně, co si mám myslet o snímku, ve kterým zlo může být prezentováno jako dobro, maskovaní tvorové neustále propocují přiléhavý trikoty při záchraně světa a do toho, místo filmový hudby, pěje Bob Dylan o měnících se časech, Simon s Garfunkelem šeptají do zvuku ticha nebo Nena vypouští 99 balonků. Po nepříliš zralý úvaze jsem se rozhodl, že budu tento snímek brát jako slušně natočenej, poměrně zábavně zfilmovanej comics s hodně přepálenou stopáží. Pokud další případná mise nebude výrazně zkrácena, tak se jí odmítám zúčastnit. ()
Galéria (232)
Zaujímavosti (96)
- Výrazy obličeje Dr. Manhattana (Billy Crudup) byly zaznamenávány firmou Sony Pictures Imageworks pomocí technologie "motion capture" s využitím rekordních 165 pohybových značek v hercově obličeji. (Zeebonk)
- Natáčanie začalo 17. septembra 2007 a skončilo 19. februára 2008. (Greenpeacak)
- Jméno Rorschacha (Jackie Earle Haley) má, stejně jako jeho maska zobrazující neustále se měnící inkoustovou skvrnu, původ v jedné z nejvýznamnějších a nejdiskutovanějších psychologických metod užívaných k rozboru osobnosti. Principem je zobrazování karet s mnohoznačnými tvary, kdy má pacient udávat, co na obrázku vidí. Rorschachovým testem (podle švýcarského psychiatra Hermanna Rorschacha) si ve filmu projde i samotný Rorschach, a to při výslechu ve věznici. (Teebo)
Zfilmovaná LIGA VÝJIMEČNÝCH je důvod, proč se Moore od komiksových adaptací svých děl distancuje, protože je koncept zpřístupněn co nejširší divácké obci a jsou obroušeny všechny ostřejší hrany. Z PEKLA je vyvedenou žánrovou, detektivně-horrorovou podívanou, která ale zplošťuje komplexní grafický román do podoby šestákového dobrodružství. V JAKO VENDETA je zase aktualizací, která více než myšlenkovou bohatost a nadčasovost komiksu přebírá mooreovské vypravěčské postupy a dovádí je dál. Ani o jedné z výše zmíněných bych nemohl říct/napsat, že se jedná o výborný film a zároveň i výbornou adaptaci komiksu, což naštěstí u STRÁŽCŮ - WATCHMEN neplatí: nejoceňovanější grafický román všech dob je překlenut do filmu, jenž plně a nedivácky využívá jeho komplikované formální stránky a všechny podstatné a podnětné myšlenky byly zachovány._____ Film cílí na fanoušky předlohy, ale nejlepší je ve chvílích, kdy se vydá zcela vlastní cestou a v duchu mooreovského rukopisu rozšíří fikční svět o další události z alternativní historie, přitvrdí či mírně pozmění klimax. Prostřednictvím zpomalených či zrychlených záběrů, a to třeba v rámci jednoho záběru, umocní daný moment, protože na rozdíl od 300 se zde nejde na efekt, ale vše je úslužné celku a efektivní. Díky chytře zvolené hudbě ironicky oglosuje či emociálně zvýrazní scénu, za pomocí rozmanité choreografie dá divákovi pocítit fyzickou bolest postav._____ Podstatu rozporuplného přijetí nevidím v tom, že znalci předlohy hodnotí kladně, protože si vystačí s rozpohybovanými obrázky, a nečtenáři se ztrácí v časových a prostorových rovinách i v postavách, a tak se nudí a hodnotí záporně. Pokud nějaký film překlápí vyprávěcí strukturu komiksových STRÁŽCŮ, pak je to Nolanův TEMNÝ RYTÍŘ, ve kterém jsou informace distribuovány prostřednictvím novin, televizních reportáží či letmých náznaků, každá scéna funguje jako uzavřený celek s vrcholem a přitom zapadá i do "většího obrazu". Snyder totiž alespoň kinoverzi zbavil rámování (žádné citáty, žádné osudy vedlejších postav uzavírající kapitolu), a tak je film popoháněn postavami, nikoliv motivacemi či McGuffinem (kdo zabil Komedianta?). Naladit se tak na meditativní, v podstatě filozofující (nikoliv filozofické) a politické (nikoliv politizující) dílo je ohromně složité, ale kdo to dovede, ten musí uznat, že STRÁŽCI - WATCHMEN lépe natočit nešli. A obdivovat přitom nekompromisnost, s jakou "blockbuster" za víc jak 100 milionů dolarů vyobrazuje sex a násilí, dokonce otevřeněji než v komiksu. 10/10 Director´s Cut: Obavy, že režisérská verze pouze doplní to, co bylo v komiksu, se naštěstí nenaplnily; přesto má svým feelingem DC mnohem blíže grafickému románu, protože onen hnus (který jsem pociťoval při čtení, ale ne při sledování kinoverze) je přítomen. Prodloužením valné většiny scén se pozměnilo jejich vyznění, kdy se z jízlivého černého humoru stala poctivá deprese (cokoliv s Rorschachem, především pak rozhovor s psychiatrem/psychologem), nové scény poté lépe prokreslují postavy (Sůva), ozřejmují jejich motivace (Komediant, Ozzy) a dodávají na působivosti (závěr). Přidání více sexu (prodloužená "Hallelujah") a násilí (napadení Hedvábného přízraku a Sůvy v uličce, vietnamský flashback, útok na Veidta, vysvobození z vězení) není samoúčelné a mnohem komplexněji se zde pracuje s jednotlivými emocemi: mistrovsky natočená scéna vraždy jedné vedlejší postavy, ve které se střetává - stejně jako v celém filmu - minulost s budoucností, je zakončena černohumornou tečkou. A teď bych prosil speciální edici se zakomponovanou TALES OF THE BLACK FREIGHTER, děkuji. () (menej) (viac)