Smrt na černo

Film, který si hraje na něco, co není. Zřejmě inspirace z filmů italské a francouzské provenience té - a hlavně a především - dřívější doby. Některé scény působí až směšně, celé je to téměř o ničem. Herci zajímaví, ale režisér blázen. Nuda to není, protože člověk zírá, co se to mu to vlastně před očima děje, aniž by jim věřil... těm očím... Ano, v tomto směru velice zajímavá studie nezajímavého filmu. Celkově velice tristní. (28.08.2011)

Strašné. Padesátá léta, to byl čas doznívajících let čtyřicátých, obzvláště u nás, kam vše přišlo vždy tak nějak s drobným zpožděním z toho velkého světa. Od spojenců k nám dorazila v plné razanci móda i styl hudby, kdy parketům vládly velké orchestry a móda byla elegantní. To vše těsně před rokem 1948, kdy vše najednou zašlo jako květy po prvním mrazu tu u nás bylo hojně vidět byť byl na trhu skutečně nedostatek lecčehož a soudruzi už měli seznamy těch, které zlikvidují v první vlně... Evropa byla válkou vyčerpaná a třeba taková Anglie, byť jeden z vítězů války by bez pomoci z nevyčerpatelné Ameriky zemřela hlady. Nedostatek byl samozřejmě i u nás a tak měl černý trh žně. Kdo měl peníze, mohl se dostat k lecčemuž co na obchodě měsíce nebylo. Film Smrt na černo se zaměřuje na šmelinu s látkami a textilem. Sice tam občas projede staré auto, platí se poválečnými penězi a na kabaretech či obchodech jsou ještě jména soukromníků, to je ale jinak vše co by mohlo budit zdání, že se film odehrává v roce 1947. Všichni jsou totiž oblečení jak se na rok 1976 slušelo. Účesy na pěšinku, košile s dlouhými rohy límečků atd... Prostě práci s dobovými reáliemi si tvůrci nedali žádnou. Herci hrají tak nějak unaveně a celé je to strašná nuda. Nevím jestli tenkrát někdo v kině u této kriminálky poposedával napětím, ale já zvažoval, že to vypnu. Film je navíc neskutečně tmavý a ze scén točených v noci slyší divák jen dialogy... Děs, běs. tady to nebylo ani o nechtěné zábavě z normalizačního filmu. Navíc di fakt nemyslí, že v sedmdesátých létech někoho zajímalo jak se šmelilo po válce s manšestrem a dalšími druhy látek... Hvězda z milosti. * (17.06.2018)

10% - A tohle bylo jako co??? Kdyby byl tento film natočen v padesátých letech, dalo by se to svést na naivitu tehdejší doby, kdy většina lidí věřila na světlé zítřky a myslela si, že je buduje. Ale o dvacet let později? To už je spíš na nějakou diagnózu. Kromě všudypřítomné naivity byl film ještě velmi nudný a nezáživný, nevím, jak si tvůrci mohli myslet, že někoho může bavit sledovat pátrání po původu ukradených látek z poválečného černého trhu. Tím spíš, že ta smrt avízovaná v názvu filmu přišla až téměř úplně na konci a ještě byla taková divná. A nevytrhl to ani pokus o „oživení“ v duchu šantánu. Spíš nebylo jasné, jestli tvůrci chtěli natočit vážný film anebo komedii. Scenárista Drahoslav Makovička si aspoň vyzkoušel koncept, který o pár let později o trochu úspěšněji použil ve filmu „Anděl s ďáblem v těle“. (21.12.2015)

Výsostně společenská detektivka, která svým projevem bourá veškeré aspekty tohoto žánru. Žádné napětí, žádné drama a co se týče alespoň nějaké té lehčí akčnosti, radši v to ani nedoufat. Kšefty s látkami dva roky po válce je sice vkusné téma, ale když je na toto období nedostatečná výprava, uvěřitelnost prostředí padá vniveč. Scénář sice není zase až tak špatný, ale když není vůle dodat snímku nějakou tu detektivní atmosféru, je to nakonec úplně jedno. Menší politikaření snad ani nepřekvapí. Šrám na duši sice tento výtvor neudělá, ale lecjaký zážitek také ne. (14.12.2014)

Jsem se snažila dát tomuto filmu šanci už 3x, aspoň kvůli tomu obsazení (Budínová v démonicky černé paruce, Kanyza jako playboy) a stejně se víc jak na 1 * nedostanu. Obchody zoufale čekaly na každý metr zabavené látky, já zoufale čekala na konec. Počtvrté už na to kašlu, to raději půjdu "do Chůchl na dostichy". (14.01.2016)