Dvere v podlahe

Po filmovém rozjezdu jsem čekal další depku, kde na konci někdo spáchá sebevraždu (nebo tak něco), a byl jsem velmi mile překvapen lehkou komediálností, nadsázkou, občas i nečekaným okamžikem. Chápu, proč ve filmu byl detailní rozbor nehody, ale i tak bych byl pro jeho vynechání. Zdál se mi příliš doslovný, zbytečně drsný a nesympaticky odvyprávěný. (03.03.2008)

Další příklad toho, že doslovná adaptace nerovná se dobrá adaptace. Dveře v podlaze jsou natočeny podle první části Irvingova románu Rok vdovou a takřka slovo od slova knihu "kopírují". Jenže i přes zručnou režii, působivou kameru i výtečné herecké výkony se atmosféra knihy z větší části vytratila stejně jako intenzivní sexuální náboj, který je na stránkách románu stále přítomen. Dveře v podlaze jsou tak jen pěknou ilustrací knihy, ovšem čtenáři nic nového nenabídnou, ve výhodě jsou tak ti, kdo Irvingovu knihu v ruce nikdy neměli, ty alespoň zaujme komorní příběh rozpadající se rodiny a vývoj vztahu mezi šestnáctiletým mladíkem a o 20 let starší ženou. (12.02.2005)

Manželé Coleovi přišli při nehodě o dva dospívající syny. Marion se ze smrti nemůže vzpamatovat a Ted pokračuje dál ve psaní a životě. Najme si na léto mladého asistenta Eddieho, který se zaučuje na spisovatele. Eddie začne mít milostný poměr s jeho ženou. Právě onen milostný poměr mi zkazil celý požitek z filmu, protože ti dva po sobě vyjedou okamžitě, co se uvidí (dobře, tak napodruhé, co se uvidí) a neprocházíme žádným příjemně lechtivým platonickým vztahem, který většinou zakázanou lásku předchází. Žádné výčitky svědomí, že si stará vdaná žena začala s mladým chlapcem, natož že ho zbavila panictví. A přitom ty lehké zakázané doteky a pohledy by mě bavily víc než šukání zezadu. Jakmile ale skončí tato etapa příběhu, najede film do příjemných obrátek. Jeff Bridges rozhodně hraje prim a Kim Basinger mi spíše v roli vadila. Když vám manžel "daruje" chlapce, který vypadá jako váš mrtvý syn, aby vám udělal radost, začnete s ním souložit? Přišlo mi to trochu utažené za vlasy a úchylné. Když už, tak k němu mohla cítit mateřskou lásku, prostě celá tato zápletka s poměrem mi neseděla. (Původní Irvingovu knihu jsem nečetla, ale doufám, že v ní postavy neskočili na sex tak rychle a nejdřív se provokovali a pohrávali si s myšlenkou poměru.) (13.02.2011)

Od Dveří v podlaze jsem očekávala, že budou zpracovány ve stylu komorního, silného "ostrovního" dramatu. Těšila jsem se na postupné sbližování Kim Basinger a Jona Fostera, na jejich letmé dotyky a zakázané vzplanutí. Nemyslím, že by mě film zklamal, jen jsem si asi zapomněla uvědomit, že se jedná i o komedii:) Jon Foster je jako nezkušený studentík rozkošný a Kim se s tím vůbec nepárá a poměrně brzy to na něho "vybalí." Jeff Bridges je naprosto těžký pohodář, protože mu vůbec nevadí, že si jeho žena začne s mladíkem, který by mohl být jejich synem. Příjemný, poměrně nenáročný snímek s výborným obsazením. (06.03.2013)

Pro mě se jedná o jeden z nejosobnějších, ale také nejzvláštnějších filmů vůbec. Je to směsice komična, filozofie a lidských osudů, kdy je hlavní postavou spisovatel, což se mně vždy líbí. Během filmu jsem měl v půlce krátkou pauzu, ve které jsem sám stihnul napsat čtyřstránkový příběh, jež byl částečně inspirován mým snem a částečně Havranem od Poa, ale i tímto filmem - myslím, že Ted by se mi z plana hrdla vysmál a mé řádky rozcupoval. Já jsem však rád za to málo, no a tento film je tak trochu návrat ke kořenům, protože jsem viděl část už někdy v roce 2006 tuším. Většina z nás své dveře v podleze otevře - není vyhnutí, není to o volbě. (16.12.2021)