Ghost in the Shell 2: Innocence

Pokračování velmi nadějného anime. Moje očekávání bylo po prvním díle přirozeně velmi vysoké. Byl jsem zvědav jak si tvůrci dokáží poradit s laťkou, kterou prvním dílem nasadili hodně vysoko. Po vzhlédnutím, můžu směle tvrdit, že se jim podařilo důstojně navázat na první díl a co se týče vizuální stránky jej bezesporu překonat, hudebně bych to viděl tak na remízu mezi oběma díly, ale pro mě zásadní faktor, zápletka a samotný děj, vyznívá lépe pro první díl. V Innocenci se divák dočká také zajímavého děje, ale mě si prostě nezískal. Možná až se na to podívám zase jednou znovu, tak změním názor (25.06.2007)

Podle mě daleko lepší než první díl, sice příběh je opět mírně zmatenej a dialogy jsou na muj vkus moc hádankovitý, zdlouhavý, no prostě divný, ale rozhodně sem se orientoval líp než v jedničce. Příběhově to dokonce hodně připomíná Já, robot, ale to, co je na tomhle filmu nejlepší je vizuální stránka, ta je fakt božská, skoro bych řek, že nic lepšího sem sand neviděl, sice postavy jsou typický mango, jak pohybově, tak vzhledově, na tom nic zajímavýho neni, ale to, co tam ty japončíci předváděli s prostředím, to bylo prostě něco neskutečnýho, dokonalá hra světel, odrazů a jiný neskutečný vizuální kreace. Stejnětak je výtečná hudba, která se nijak nevtírala, ale opět mě dostávala ta ústřední melodie, která už bylo v prvním dílu. Sečteno podtrženo, příběhově to je jen nadprůměr, ale vizuálně je to tak dokonalý, že i když se v tom filmu zas tak moc neorientujete, tak je o zábavu, či fascinaci postaráno a akce taky rozhodně neni k zahození, i když jí tam moc neni. (21.10.2007)

Nejsem odpůrcem japonských kreslených manga orgií, ale proti Innocence bych výhrady měl. A je jich hned několik. Tou první je spousta filosofických říkanek a citátů, které normálnímu člověku stejně nic neřeknou a jenom zdržují už tak pomalý děj. Ten je navíc dost nepřehledný a občas jsem se v něm ztrácel...ikdyž tady by bylo asi lepší, vidět předchozí díl. Další nedostatek je a není...hudba. Ústřední melodie je bombastická a vyvolávala ve mně hned několik pocitů, ale je tu pouze a jen ona. Z rodiny japonské anime bych čekal pestřejší hudební doprovod. A pestrostí se dostávám k animaci. Tady je to bez připomínek a jen musím říct, že v některých pasážích se grafici překonávali. 40% (06.12.2009)

Vizuálně ještě dokonalejší, dějově ještě propletenější, hudebně stále na té správně vlně. Atmosféra je naprosto zdrcujícím způsobem pohlcující, od prvního dílu ještě trochu potemněla, je to Gibsonovsko-Dickovský svět jako když ho vyšije. Bohužel Motoko nemá svoje původní tělo a to nové působí dost znepokojivě... to je ale jenom drobná, droboučká piha na kráse. GITS2 je skutečné veledílo. Poslední záběr je opět zdrcující a hudba překrásně atmosférická po celý film. 100%, once and for all. (23.04.2006)

Brr... "Dvojka" známého kyberpunkového anime není vlastně ničím jiným, než jen nekonečnou přehlídkou brilantních citátů, a polemikou nad otázkou života a smrti - případně do jaké míry je člověk schopen kontrolovat sám sebe a potýkat se s tenkou hranicí mezi sny a realitou. Všichni lidé jsou jen loutkami a loutky by nikdy nechtěly být lidmi. Před shlédnutím doporučuji posilnění nejméně třemi silnými kafi a k televizi přichystat velkou mísu růžovoučkých marshmallowů; něco tak syrově depresivního jsem neviděl pěkně dlouho. Tohle je snímek pro extrémní filosofy a Mamoru Oshii samotný musí být způlky kyborg, jestliže se mu podařilo nejen napsat, ale i animovanými okénky vytvořit něco tak odzbrojujícího. Člověk po shlédnutí jen strnule sedí jako čerstvě vytesaná socha, a snaží se zběsile přehrávat všechny cool pravdy, které se během 99 minut objevily. Přidat více originální hudby a jednu akční scénu, a bylo by to maximum. (19.06.2010)