Anjeli v Amerike

Něco neuvěřitelného a těžce popsatelného. Andělé v Americe se odehrávají v prostředí, kde se stírají rozdíly mezi realitou a sny, mezi heterosexuály a homosexuály, mezi mormony a židy, mezi nadějí a zoufalstvím, mezi dobrem a zlem. Tři navzájem se protínající dějové osy; pár gayů, z nichž jeden má AIDS, vzorný manžel uvědomující si, že ho přitahují muži, a nelítostný právník, který si odmítá připustit, že by mohl viru HIV podlehnout; to všechno vytváří zvláštní směs, která se vám z hlavy dlouho nedostane. Natolik zvláštní, že docela věřím, že bude pro většinu lidí naprosto nestravitelná, ale já jsem jejímu kouzlu naprosto podlehla. Dialogy možná na první pohled nedávají vždy úplně smysl, ale postupně zjistíte, jak je to všechno tak nějak dokonalé... Stejně jako geniální tah s obsazením některých herců do více rolí zároveň (například Emma Thompson hraje zároveň bezdomovkyni, lékařku i anděla, Meryl Streep zas dávnou odsouzenou, rabína, milující matku a anděla). A to, že jsou herecké výkony všech doslova fenomenální, to snad ani nemusím dodávat. Pro mě tedy vede (zase) Al Pacino, jeho role namyšleného bohatého právníka Roye Cohna, dle jeho slov "heterosexuála, co chrápe chlapama", byla něco, co se moc často nevidí. Svým způsobem neuvěřitelně odporná, ale v tom samém okamžiku i zvláštně lidská. Jako by v jeho postavě přece jen něco dobrého zbylo, ale on se své image odmítal do posledních minut vzdát... Nebudu to protahovat, o Andělech v Americe by se toho dalo říct hodně, ale kdo to neviděl, nemůže mít snad ani představu, o čem to mluvím. "Američani nemocné nepotřebují. Podívej se na Reagana. Je tak zdravý, že to není lidské. Je mu snad 100 let, schytá kulku do prsou a za dva dny jezdí na Západě v pyžamu na ponících. Kdopak to dokáže? Tohle je Amerika. To není země pro nemocné." (03.02.2006)

Seriál, jehož prvních pár dílů jsem díky jeho jedinečnosti a hereckému obsazení docela žral, ale který se ke konci zvrhával v čím dál větší koninu. Poslední díl se pak už dá označit snad jen výrazem "naprostý úlet". Přes veškeré výhrady jsou výkony herců absolutně úchvatné - hvězdná trojice je samozřejmě skvělá, ale to, co tady předvádí duo Kirk & Wright, to se fakt hned tak nevidí - a leckdo určitě ocení i nádherný jazyk scénáře. Dávám tři hvězdy, ale kvalitní (takových 70%), dal bych víc, ale konec mě holt děsně naštval. (14.04.2007)

Vyše päť hodín rozprávkovo úžasného, tragického fantasy príbehu, ktorý som zhltol jedným sústom takmer bez mihnutia oka. Krásny epos o homosexuáloch, vzťahoch medzi nimi a ich vzťahoch s 'normálnymi' ľuďmi, nemenej o rodine, priateľstve, láske, skrátka všetkom, čo dokáže poriadne rozpumpovať citové centrá v tele diváka a keď máte voči tejto skupine ľudí skeptický, či odmietavý postoj, tak máte vskutku smolu a prichádzate o fantas(y)tický filmový zážitok. Ku koncu práve prehnaná prevaha anjelských fantasy prvkov trošku uškodila dojmu z filmu, ale záverečný doslov túto medzeru šikovne zaplátal. Navyše ekvilibristické herectvo všetkých zúčastnených je v absolútnej top úrovni počas celého trvania, najspokojnejší a najunesenejší som bol z Pacina a Wrighta. 90%. (23.02.2009)

Tak takúto divočinu som už dávno nezažil, to sa musí uznať. Osobne som čakal nejaký ten krásne uhladený ľahko zaškatulkovateľný konštrukt s emotívnymi výlevmi napĺňajúcich nás pozitívnou energiou. Keď by som mal ponechať originálnosť a nekonvenčnosť hlavným kritériom hodnotenia tak by som s hodnotením ani na sekundu neváhal. Lenže aspoň nejaký ten menší pevný základ, ktorý by nás spájal s realitou a možnosťou uchopenia, je vždy potrebný. Inak to skončí podobne ako v tomto prípade, keď sa celý konštrukt rozbíja o vlastnú rozvláčnosť a ne ortodoxnosť. A tak nám občas nezostáva nič iné ako len tlieskať bravúrnym hereckým výkonom hviezdneho osadenstva, ktoré si po viacerých eskapádach komerčného pragmatizmu mohlo vychutnať to pravé orechové herectva. Len ja ako divák som sa v záplave nepochopených dialógov a občas príliš snového spracovania strácal. Ale inak ide o pozoruhodné dielo, ktoré vonkoncom nemôžem zavrhnúť, len úctivo sklopiť zrak a priznať si potupu nepochopenia. (26.04.2007)

Poprvé jsem seriál viděla ve třinácti letech. V té době mě nezajímal nikdo jiný než Meryl Streep a užívala jsem si její herecký koncert na plátně natolik, že jsem ignorovala všechny ostatní. Tehdy bych seriálu dala zaujatých 5*, nyní jakožto dospělejší a troufám si říct moudřejší jsem se na seriál podívala znovu. Herecký koncert jsem si užívala ve všech ohledem ať už od Meryl, Ala, Emmy nebo Patricka, prostě od všech. Herecky je to dokonalé, příběhově zajímavé. Věřím, že na tu dobu to bylo něco nevídaného, šokujícího. Musím ale říct, že místy mi to přišlo až moc utahané, takže mě to netáhlo a nebavilo natolik, abych dala plný počet. Občas je to hodně politické, ukecané = nudné. Ale i tak to beru jako jednu z nejlepších divadelních her, která kdy byla úspěšně natočená jako seriál. Mike Nichols prostě uměl. (02.12.2020)