Grand Prix

Je až komický, že vždycky to, na co se nejvíc a nejdelší dobu těším nakonec nezanechá stopu a pak obráceně u věcí, co se přihodí nečekaně. Průšu držím v úctě. Říkám to furt dokola, protože 'Okresní přebor', protože 'MOST!', protože 'Chyby', protože... asi chápete (přitom je vtipný, že jeho první film byl velikej propad, ale od té doby, plodný tvůrce a setsakramentsky přesný, pokud jde v zachycení českého národa, nejinak je tomu i zde, kde postavy kradou auta a dávají kuřbu za SIMku s kreditem za tři sta). A tak jsem čekal na 'Grand Prix', speciálně když jsem viděl, že v tom bude hrát Kozub, který tehdy válel během covidu ve 'sKORO NA mizině' a udělal ze sebe v rekordním čase pojem, ale i třeba Kryštof Hádek, který mě v těch rolích českých šmejdů a podvratných živlů, co vlastně nejsou nakonec tak zlí "a já to tak nemyslel", připomíná spoustu lidí, co znám. Donutil se spíš mihne v takové nepatrné rovině. Zato Kameníková, skvělý, skvělý a ještě víc, lolitkovská (dnes už tedy asi ne) ale zacloumala generacemi, Tatiana Vilhelmová (Dyková) v roli totálně vyjeté smažky je tak perfektní, že si skoro říkám, že to ani nemohla tak přesně odkoukat, ale musela zažít... a funguje asi stejně jako když se ve své roli zjeví Henry Fonda v 'Once Upon a Time in the West', negace image. Kozub, zdá se, zná jen pár poloh, které objíždí pořád dokola a tak je pro lidi obtížné mu to žrát dlouhodobě. Pobaví, ale ne moc. Zato z Robina Ferra by se eventuelně mohl vyklubat slušný charakterní herec. Ke zbytku, co asi říct, na to, že se na filmu pracovalo, nevím jak aktivně, ale stejně, deset let, a vrazilo se do toho, co se vrazilo, tak asi spíš bída, než sláva. Ale definitivně to zase není něco, co bych nazval špatným filmem, spíš jen není tak dobrý, jak je člověk u Prušinovského zvyklý. 6.5/10 (...) "A říkal že nám to tady podpálej!" "Kdo?" "Ten Polák..." "Jo, to říkaj Poláci dycky." (18.03.2023)

Cítil jsem se jako uvězněný dvě hodiny v autě s nejhoršími lidmi, jaké si můžete představit na třídním sraze základky. Hádkova character arc je, že na konci filmu dovolí ženě řídit. Humor je založený na tom, že lidi křičí. Kozub... prostě Kozub. Jo a je něco až patologického, že čeští filmaři si tradičně umí představit jako morální jádro filmu pouze mentálně narušenou postavu. (15.11.2022)

Jan Prušinovský vlastně natočil svůj "Podfu(c)k". To ale v jeho případě neznamená okaté kopírování zahraničního kultu, jako to před ním dělali různí debutanti. Prušinovský je autorsky zcela zformovaný a stylově vyspělý filmař, takže v jeho případě při onom připodobnění stojí důraz právě na něm a jeho osobitosti. S Ritchieho klasikou sdílí především způsob vyprávění, kde se skládají paralelní linie a vrství jednotlivé klíčové informace pro velkolepé zužitkování v gradujícím finále. Najdeme zde také dílčí podobnosti v konkrétních peripetiích a především v milieu podfukářů, zlodějíčků, socek a regionálních mafošů. Ostatně také casting "Grand Prix" sází na obsazení známých tváří proti typu a mísení velkých jmen s výraznými nováčky, přičemž verva, s níž se Tatiana Vilhelmová chopila partu vyžilé fetky, snadno upomene na Brada Pitta v Ritchieho kultu. Ale jak už bylo zdůrazněno, pro tento český "Podfu(c)k" je zásadní, že se jedná o dílo Jana Prušinovského, jak ostatně vyzdvihuje i plakát. Než jsem film viděl, láteřil jsem ve světle nuzné návštěvnosti filmu nad tím, proč proboha propagace nezvolila alespoň dovětek "tvůrce Mostu". Jenže ono slovní spojení "komedie Jana Prušinovského" vlastně přesně popisuje přednosti a osobitosti "Grand Prix" a asi i v pokusu o zamezení neadekvátních očekávání odvrací pozornost od seriálového hitu. Tohle totiž není nahláškovaná rozjařilost ve stylu "Mostu", jehož zásadním spoluautorem je Petr Kolečko. Prušinovského autorský projekt namísto hurónské řachandy postupuje výše popsaným principem a skrze to baví nikoli jednotlivými šprochy, ale rozvíjením peripetií, jejich spojováním a důmyslným směřováním k finále, kde se vše protne a zúročí. V čele všeho pak stojí autorova milovaná periferie, v tomto případě na druhou, když klíčovým dějištěm je autobazar na okraji maloměsta. Hlavní pozornost ale směřuje k jednotlivým zdejším figurkám. Ty Prušinovský nepojímá jen jako bizarní galerku typů, ale opět v souladu se zastřešujícím vyprávěcím principem pracuje na tom, aby jeho šméčkaře, ochlasty, magory a trosky na konci diváci vnímali jako lidi - s jejich chybami, rázovitostí a absurdními přejatými rolemi vystupování, ale také jako unikátní a sympatické osobnosti se svými sny, tužbami a emocemi. (08.01.2023)

Bylo na čase vyrazit na nějaký český film do kina, ne že by tento rok nebyla nabídka, mám dojem, že český film je to jediná co má prachy na všechno, když vidím kolik se toho natočilo. Další výhoda je, že si nemusím příliš lámat hlavu s hereckým obsazením, protože ve všech hraje Štěpán Kozub, tady ještě za vidatné pomoci jednoho ze čtyř - tři tygrů Robina Ferra, nutno říci, že ten až do konce mě přišel svou postavou nejzajímavější. Spíš než jako celkový příběh, mě to bavilo jako minipříběhy jednotlivých postav, neříkám, že návštěvy kina lituju, film umí udržet pozornost místy je i zábavný, ale jen jsem se přesvědčil, že česká filmová tvorba zaplavující tento rok kina nevyniká ničím, kvůli čemu bych musel spěchat do kina a nečekat na netflix. (18.11.2022)

Zklamalo mě to neuvěřitelně. Jasně, nemá to tu plno procent, ale aby měl i český film 65%, to musí vypadat úplně jinak. Vtipy trapné, ženou se sice za jedním zajímavým zážitkem, ale zápletka je velmi slabá. Podle mě Kozuba kompletně nevyužili, nebo je fakt dement. Perfektní byla jen Vilhemová. ... MKUH (08.12.2022)