451° Fahrenheita

No tak tohle me fakt zklamalo. Kdyz pominu fakt, ze vsechny ty pravidla budoucnosti jsou udrzovany jen skrz paleni knih, coz mi prijde stupidni, tak uz nemuzu pominout fakt, ze to cely pusobi jak slabej odvar 1984. Pribeh je totiz prakticky o nicem, ty dve hodiny se tu nic moc nedeje, jen sledujeme vyvoj postavy Oskara Wernera, jenze problem je, ze ten prerod z hasice na milovnika knih je desne uspechanej, navic se Werner celou dobu tvari silene zhulene a ani nakej obzvlastni sympatak to neni. No a co se tyce depresivni atmosfery, tak ty jsem si nejak nevsim, dobre, naky lidi bude mrzet paleni knih, ale jinak ta budoucnost nejak zvlast hnusne nevypada a kdyz se kazdej den vraci hlavni hrdina do luxusniho domu se sexy manzelkou a ceka ho povyseni, tak to atmosfere fakt neprida. Jediny, co vypada hnusne, jsou kulisy, vsechno takovy jednoduchy, vylidneny ulice, smesny triky, coz ve vysledku dava spis takovej lacinej dojem, nez nejakou atmosferu. Takze za co vlastne ty 3*. Asi za to, ze i pres veskery zapory se filmu neda uprit urcita originalita a ze film nenudi. (20.06.2008)

║Rozpočet $1,5milióna║Tržby USA $1,000,000║Tržby Celosvetovo $1,000,000▐ Nápad dobrý, okolie snaživo budované, či už ide o výber lokácii, nadzemnú prepravu, ubytovania, herci hrajú dobré, dokonca príde aj na experimentovanie so zábermi pustenými odzadu a naaranžované tak aby pôsobili dojmom priameho chronologického prechodu medzi scénkami ale problém je ten že celé to je v tak nechytľavom háve podané. /40%/ (14.03.2013)

451°, the temperature at which the book paper catches the fire. Bradburyho klasika jako první barevný snímek Francoise Truffauta o režimu, který se cítí ohrožen myšlenkami v knihách a přemýšlením lidí celkově. Režisér, který aktivně bojoval proti veškeré manipulaci ve francouzském filmovém průmyslu 40. a 50. let, snad pro toto téma nemohl být vybrán vhodněji. Navíc dokazuje, že knihy svým zfilmováním nemusí vždycky ztratit svoje kouzlo a pomocí mnoha výborných nápadů, například uvedením 'titulek' pouze mluveným slovem, aby divákům přiblížil svět bez 'písmenek', na atraktivitě filmu ještě přidává. (05.07.2010)

Problém je, že všechno, co je v tomto filmu dobré, ba výtečné, je převzato z knihy. Těžko se přenáším přes tu americkou šedesátkovou naivitu a expresivně dobrácké herectví. O to hůře, když vím, že za dva roky natočí Kubrick 2001 a Leone Tenkrát na Západě. Vtípek s Rayem Bradburym a Pýchou s Předsudkem potěšil. V jedné věci má film však naprostou pravdu: "Etika od Aristotela! Kdokoli si ji přečte, začne si myslet, že je lepší než ten, co ji nečetl" -) (14.04.2010)

Dala by se vytknout strašná spousta věcí. Předloha je zhuštěná a mnohé se nevysvětlí, celý koncept se roubuje na doslovné vysvětlovací dialogy (něco jako falešný vypravěč), formát celovečerního filmu je hold neúprosný. Proto chápu dnešní časté kritické reakce, ač u mě to pozitivní několikanásobně převážilo. V první řadě se mi ohromně zamlouvá ta anglická půda v rukou hravého Francouze. Anglický film by byl příliš suchý na podobný projekt, přičemž pouhé jeho prostředí se naprosto hodí. Svěží režie je dostatečně rozumná, aby nevytvářela ostře přetechnizovaný svět, ty ve filmech stárnou nejrychleji. Až na stylově futuristické metro si vystačil jen s chladem prostředí a lidí, obstírajícím celý tento svět. Zbytkové detaily jako vícero televizí či vyhraněná móda víceméně vychází z vnímání šedesátých let (kdo má rád tehdejší styl bude nadšený). Co se týče samotného pálení, tak na můj vkus je to sugestivní dost. A opět -> velice hravé. Pálí se tu Aristoteles, Mein Kampf či dokonce Cahiers du cinéma. Zmíní se i Ray Bradbury. Je to film symbolů, ale žádná věc pro elitáře, vždyť hlavní hrdina prochází vlastně klasickým vývojem. Truffaut si pohrál i s řadou paradoxů, ale to není až tak podstatné. Vytvořil důstojnou adaptaci, u níž doba vzniku jde bezpečně poznat. (17.09.2010)