Réžia:
François TruffautKamera:
Nicolas RoegHudba:
Bernard HerrmannHrajú:
Oskar Werner, Julie Christie, Cyril Cusack, Anton Diffring, Ann Bell, Mark Lester, Eric Mason, Denis Gilmore, Michael Balfour, David Glover, Yvonne Blake (viac)Obsahy(1)
Dielo Françoisa Truffauta divákovi odhaľuje pohľad na konzumnú spoločnosť budúcnosti, v ktorej panujú prísne pravidlá. Každý človek, ktorý prejaví odklon od skupinového myslenia a tieto pravidlá poruší je odvrhnutý. V tomto zriadení je zakázané čítanie literatúry a požiarnici, ktorí kedysi hasili ohne, spaľujú knihy (451 stupňov Fahrenheita - teplota, pri ktorej začína horieť knižný papier).
Montag patrí medzi radových požiarnikov a vzorne si plní svoje povinnosti. Jedného dňa sa rozhodne zo zvedavosti schovať a prečítať knihu, ktorú mal spáliť. Keď ho udá vlastná manželka, jeho rola sa obracia a stáva sa štvancom... Truffaut, podobne ako autor románovej predlohy Ray Bradbury, sa vo svojej tvorbe nezameriaval na žáner sci-fi, vďaka čomu sa máme možnosť pozrieť na jedinečný nadčasový film, ktorý je aktuálny aj mnoho desiatok rokov od jeho vzniku. (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (1)
Recenzie (258)
Očakávam od filmu dojatie, smiech, smútok, napätie - ale nie strach - nie skutočný. Tento film ho vo mne vyvolal. Obludnosť totality a diktátu - všetko podčiarknuté strohosťou, šedivosťou či výstražnou červenou. Mnohé realistické, bez efektov, či romantiky, ktorá tak často zjemňuje podobné filmy. Kto má orwellovskú tému rád - prosím, ale ja už to nikdy nechcem vidiet. ()
Svérázná, co svérázná, osobitá Truffautova adaptace Bradburyho vize současnosti. Aspoň já mám ten pocit, vždyť se stačí rozhlédnout kolik lidí čte a případně co čtou. Vše se zjednodušuje tak moc, že nejsme daleko od stádia, kdy nebudou nikde žádné nápisy. A to ani úvodní titulky k filmům (mimochodem puntičkářská stylizace světa bez jediného písmenka se Truffautovi povedla na jedničku s hvězdičkou, ostatně vůbec celá atmosféra "chladné strohosti"). Na druhou stranu se zbavíme všech těch bulvárních výkřiků kolem nás plných x-desítek vykřičníků za každou pomluvou. Takže se nedivte, že si jdu rozdělat svých 451 fahrenheitových stupňů. Začnu u dnešního Blesku (!!), včerejšího Paparazzi (!!!) a plynule přejdu k archivním číslům Hromu (!!!!!!!!). Truffaut jako tvůrce tedy nezklamal. Ale jako člověk ano. Tolik krásných knih nechat shořet pouze kvůli mrzkým pohyblivým obrázkům. Na to nemá právo prostě nikdo... Ani geniální filmaři. Zvláště, když jednu z nich už roky neúspěšně sháním. To máš u mě François! ()
Krásný SF, kde nejsou hlavním důvodem existence triky, ale obsah. To už se často nevidí ani v literatuře (kde to nejsou triky ale akce a technické zázraky atd). 451 stupňů Fahrenheita je na motivy stejnojmenného románu Raye Bradburyho. Jde o štěstí a klid společnosti, protože nespokojená společnost vytváří prostředí vhodné pro revoluci a to se pánům u vesla nikdy moc nehodí do krámu. Takže zrušte problémy a u moci se udržíte déle. Ještě malá vsuvka k předloze. Konec filmu je úplně jiný, než u Bradburyho, přestože má stejné vyznění. V knize to bylo tak, že renegáti měli drogu, která připomene člověku všechno, co kdy udělal nebo četl. A o to šlo, ne že by byli lidé knihy. A za další, Montagův útěk nebyl nijak snadný, musel prchat před mechanickým slídičem a spoustou policistů a jiných pronásledovatelů. A konec byl trošku pochmurnější, protože začala atomová válka a tak se vědci a vzdělanci vrátili a doufali, že jich a knih bude opět potřeba. ()
Problém je, že všechno, co je v tomto filmu dobré, ba výtečné, je převzato z knihy. Těžko se přenáším přes tu americkou šedesátkovou naivitu a expresivně dobrácké herectví. O to hůře, když vím, že za dva roky natočí Kubrick 2001 a Leone Tenkrát na Západě. Vtípek s Rayem Bradburym a Pýchou s Předsudkem potěšil. V jedné věci má film však naprostou pravdu: "Etika od Aristotela! Kdokoli si ji přečte, začne si myslet, že je lepší než ten, co ji nečetl" -) ()
Scénář: Jean-Louis Richard, François Truffaut .. Orwellovky utopická společnost a alegorie diktátorského režimu už postrádá svoji údernou působivost. Nadčasovost také není věčná a snáz uvadne než se stane realitou. Přesto je možnost aplikace odkazu Fahrenheit 451 na dnešní mediálně-konzumní diktát nasnadě.. Slepých posluhovačů, zapálených pro dané poselství a bez zájmu vykonávajících jakákoliv nařízení lze najít v každé době spousty. Stejně tak těch, kteří podlehnou pokušení a pokusí se, přes všechny následky, takříkajíc nahlédnou pod pokličku.. ()
Galéria (55)
Fotka © Universal Pictures
Zaujímavosti (21)
- Představitel hlavní role Oskar Werner si pro finální scénu nechal ostříhat vlasy, aby údajně zdůraznil, že se odehrává až po čase. Ve skutečnosti se nijak netajil tím, že to udělal z nenávisti k Truffautovi. (DaViD´82)
- Pro roli Montaga se pak uvažovalo nad těmito herci: Paul Newman, Jean-Paul Belmondo, Charles Aznavour, Peter O'Toole a Terence Stamp. (HellFire)
- Přestože se ve filmu tvrdí, že domy budoucnosti jsou nehořlavé, v závěru Montagův (Oskar Werner) dům hoří. (Beer Ceps)
Reklama