Réžia:
Oliver StoneKamera:
Rodrigo PrietoHudba:
VangelisHrajú:
Colin Farrell, Angelina Jolie, Val Kilmer, Christopher Plummer, Jared Leto, Rosario Dawson, Anthony Hopkins, Jonathan Rhys Meyers, Brian Blessed (viac)Obsahy(1)
V čase svojej smrti v roku 323 pred Kristom bol Alexander Veľký najväčším dobyvateľom vtedajšej doby - patrilo mu viac ako 3,2 milióna štvorcových kilometrov územia, čo predstavovalo temer 90 % plochy vtedy známeho sveta... Po smrti svojho otca, macedónskeho kráľa Philipa (Val Kilmer), ide ctižiadostivý a hrdý Alexander (Colin Farrell) tvrdo za svojím snom – chce dobyť všetky známe krajiny a kráľovstvá Východu. Po dobytí Egypta sa mu podarí rozprášiť i dovtedy za neporaziteľné považované perzské vojsko - a tiež dobyť legendárny Babylon. Krátko nato sa prebojuje cez nebezpečný Afganistan až do Indie, sprevádzaný obrovským vojskom a svojimi nie vždy lojálnymi spolubojovníkmi... (TV Markíza)
(viac)Videá (1)
Recenzie (801)
Scénář: Oliver Stone, Christopher Kyle, Laeta Kalogridis .. Se značným, více než ročním odstupem od kino premiéry, tudíž mimo všechny vášnivé diskuze a polemiky na téma Alexander Veliký jsem si doma pustil DVD a prožil necelé tři hodiny .. nezáživného a neobjevného dějepisu. Oliver Stone vypráví sice místy dost působivě, ale stinná tj. nudná a protahovaná stránka filmu převyšuje těch pár kladných momentů. První problém je v tom, že se snaží zachytit celý život Alexandra. K tomu je využit vypravěč, který, kdyby dostal krapet víc prostoru, mohl působit sice tak nudně jako moje učitelka, ale také zkrátit stopáž alespoň o hodinu. Bylo by to ku prospěchu všech. Ten druhý je v tom, že největším lákadlem historických velkofilmů posledních let jsou bitvy. Zde jsou dvě a obě jsou zcela zmatené. K tomu ta první díky oblakům pouštního prachu zcela nepřehledná až neviditelná. Nemohu říct, že by se jednalo o skutečný propadák, nelze ovšem tvrdit ani opak. ()
Určitě bylo velkým plusem, že Anthony hrál vypravěče a tak neznalého člověka života Alexandra alespoň trochu zasvětil do základních událostí dějin. Ano, nikdo po něm nedobyl tak obrovskou část světa jako on a tak se řecká říše stala jednou z těch největších v dějinách lidstva. Byla jsem zvědavá na dobytí Persie. Pro mě to byla bitva bitev, kde se sešlo několik miliónů seřazených vojáků do šiků a já mohla sledovat manévry, které se odehrávaly a změnily dění světa. Taky jsem chtěla vidět Babylon, jak si s tím tvůrci poradili, protože to bylo jedno z nejnádhernějších měst a dostalo se mně krásné podívané i když asi jen zlomek tohoto místa (kde z části musela fungovat i fantazie), které už dnes neexistuje. Ještě jsem očekávala dobytí Tyru, ale to by už bylo asi nad možnosti tvůrců a to nejen finančních. Megas Alexandros, největší Alexandr světa, kde jeho neúspěchy daleko převyšují úspěchy jiných hrdinů a to zemřel velmi mladý. Trochu úsměvná byla role Angeliny coby matky Brada a tu divokou část s Ramonou mohli možná vynechat a nebo vybrat jinou herečku, tahle mně vysloveně nesedla. ()
História slávnych je dláždená ich činmi! Ak pochopíme ich pohnútky, pochopíme (i keď nemusíme súhlasiť) aj ich život. Na Alexandra - ako jednu z výrazných postáv dejín ľudstva platí vyššie uvedené dvojnásobne. Žiaľ Stoneov výklad jeho životných osudov mi túto snahu o pochopenie neumožnil hneď od začiatku filmu. Približne prvá hodina (po príchod do Babylonu, ktorého výtvarné riešenie mojmu oku silno lahodilo) tak vo mne rezonuje ako režisérova snaha obsiahnúť už zo začiatku všetko, pričom ale paradoxne vďaka tomu zostal stáť príbeh na mieste (resp. inak povedané, Stone ako keby sa do látky natoľko ponoril, že nevie nájsť nadhľad, z ktorého si treba vytýčiť úvodný bod prieniku do deja - túto myšlienku vo mne posiluje aj podľa mňa príliš prehnané používanie postavy Ptolemaiosa ako rozprávača a nadväzovateľa viacerých sekvencií). Našťastie táto nerozhodnosť ustupuje v druhej hodine, kde vďaka rozhovorom medzi Alexandrom (miestami presvedčivý a miestami máličko prehrávajúci Colin) a jeho blízkym priateľom Hefaistionom (výborný Jared Leto) ako aj bližšie vyobrazenému vzťahu k rodičom, začína režisér pred našimi očami budovať charakter človeka, výrazne ovplyvneného práve výchovou ako i rodinným zázemím. Rozpoltený nenávisťou medzi rodičmi, snahou vymaniť sa z vplyvu intrigánskej matky a prekročiť tieň svojho vlastného otca je ALexandrova duša preplnená túžbou ovládnuť a zjednotiť čo najviac vtedy existujúcich národov a civilizácii? Možno áno. Ale možno za tým všetkým stojí ešte niečo silnejšie. Možno je (bola) motorom činov najväčšieho muža svojej doby snaha nájsť ten svoj pravý domov. Lenže čo môže byť domovom dobyvateľa,hnaného neustálou túžbou ísť ďalej? Jedine celý svet (nepripomína vám to z dnešnej svetovej politiky niekoho až priveľmi...) a tým zároveň aj žiadne konkrétne miesto. A práve táto línia rozprávania tvorí pre mňa najsilnejšiu časť príbehu, ktorú sa Stoneovi podarilo do filmu úspešne vložiť. Vangelisov soundtrack (miestami je až priveľmi "inšpirovaný" predchádzajúcou autorovu tvorbou) sa mi páčil oveľa viac na samotný posluch než ako podfarbenie obrazu. Kamera dokáže byť miestami správne veľkolepá i keď bojové scény veľakrát nesníma zrovna najštastnejšie - v snahe simulovať dusnosť boja sa podľa mňa zbytočne pripomína značným roztrasením a nadmerným využívaním iba polocelkov až detailov. Vo výsledku 3,5*. ()
„Momentálně mám dost kocovinu a už dobrou hodinu čučím na to okýnko a nemůžu vymyslet smysluplný komentář. Takže až se dám dohromady, něco sepíšu: “Alexander je, teda není, limonáda standartní hollywoodské produkce. Je to hlavně pouť jednoho člověka za svým snem (a ne jen s kladnými emocemi k hlavní postavě.) Ať chci, nebo ne, pořád mi na mysl přichází jenom POLITIKA. Mám pocit, že o tom je Stoneův film hlavně. Hlavní hrdina musí překousnoput mnohé věci ve svém osobním životě kvůli tomu, aby se stal Největším. Alexander the Greatest. Proto dle mě Stone neopustil svou linii, kterou začal a se kterou pokračuje. Čekal jsem nudný film ve stylu historických učebnic, nicméně jsem se nudil méně, než jsem očekával, i přesto, že jsem se díval na hodinky více, než je zdrávo. U tohoto snímku jsem obzvláště pečlivý: kamera, kostýmy, bitvy, režie, sloni + Colin Farrell na jedničku. Hlavní sexuální myšlenka, Agelina na dvojku. Hudba na trojku a další "komponent" už nehodlám ohodnotit. Jen bych podotknul dvě věci: scény s Angelinou a Alexanderem, když je mu dvacet, jsou velice vzrušující a vzhledem k tomu, že je jim oběma stejně let, tato scéna svádí k jiným, než rodinným konotacím (prostě to mezi nimi kruci jiskří.) A druhá věc je ta "postelová" scéna s Roxannou, která spíše, než by ukolébala případného diváka v nudě, ho dost vzruší. Řekl bych, že výkon Rosario Dawson (zvlášť ta prsa by zasloužila zvláštní kategorii Oscarů) byl druhý nejlepší (za Colinem). ()
Mno... Co k tomu napsat. Jediný můj oblíbený tvůrce velkofilmů Stone to vyloženě nepodělal, ale že by nějak extra zazářil to se taky říct nedá. Po stránce akce je to přeci jenom slabota. Na takhle dlouhý spektákl je těch hluchých míst až příliš. Po stránce historické pravdy si to soudit netroufám, protože skoro netuším jak moc jí to odpovídá nebo ne. Nicméně zase Stone a jeho režisérský cit a smysl pro detail v tom cítit je. To zase ne, že ne i když se zatím jednoznačně jedná o nejslabší dílo co jsem dosud od tohoto pana režiséra viděl.50% ()
Galéria (130)
Zaujímavosti (40)
- Film se původně neměl dostat do řeckých kin, protože prý zneucťuje národního hrdinu Alexandera (Colin Farrell) zobrazováním jeho údajné bisexuality. Snahy skupiny právníků však vyšly naprázdno a snímek nakonec debutoval na prvním místě žebříčku návštěvnosti. (imro)
- Pamätná bitka pri Arbéle/Gaugaméle v roku 331 p.n.l. patrí v oblasti vojenstva medzi symboly taktickej dokonalosti. Pre vojenských teoretikov je jedným zo štyroch majstrovských príkladov geniálneho vojenského myslenia, kde jej spoločnosť robia Kanny (216 p.n.l.), Leuthen (1757) a Slávkov (1805). (marlon)
- Vďaka porážke Perzskej ríše Alexandrom Veľkým (vo filme Colin Farrell) poznáme dnes dve Perzie. Prvú Perzskú ríšu poznáme pod názvom "achajmenovská Perzia", ktorá viedla viacero vojen s gréckymi mestskými štátmi a po svojej vyše 200ročnej histórii bola rozvrátená Alexandrom Veľkým. Nová Perzia (sasánovská) vznikla až o vyše 550 rokov neskôr a stala sa hlavným súperom Rímskej a neskôr Východorímskej ríše. Nová Perzia vydržala existovať takmer 400 rokov, pokým nepadla za obeť nastupujúcej expanzii islamu. (AxelWers)
Reklama