Zkouškové období

Yvetta Blanarovičová se tu neválí v jednom kuse nahá: nahá se tu válí jen jednou, podruhé nahá stojí. A Bílá jí v tom zdatně sekunduje v rudém negližé. Bohužel ne dohromady, abyste si náhodou nemysleli, když to má být první český film, co nějakým způsobem reflektuje homosexualitu (což mimochodem není, ovšem ve Vávrově Veronice to není pojmenováno). Zájemce o více scén z vlakového nádraží odkazuji na film Mandragora. A abych nezapomněl, zajímavá kamera Jaroslava Brabce. (14.12.2009)

Toto je jediný film Zdeňka Trošky, kde se sám nechvalně proslulý režisér pokusil svým dílem vyjádřit nějakou myšlenku. Jak asi správně tušíte, vymklo se mu to z rukou. Nepřekvapuje mě, že se chlubí prvenstvím, které využil taktéž bídně. Korunu tomu nasazuje výrazný autorský vstup (zamontování politiky), který tu působí dost nepřesvědčivě, asi jako kdyby do Osvícení někdo zabudoval muzikálové prvky. Ale jednu hvězdičku dám, přece jen, pořád lepší, než když Troška skládá filmy z vtipů. (13.05.2009)

Námět Pavla Škapíka kombinuje na pozadí sametové revoluce množství problémů tak nešťstně, že divák je dezorientovaný. Závěrečná scéna vyvolává určitě reflexi, ovšem pokud by se příběh věnoval hlavně studentům a nepřekombinovával vztahy (nevěra, manželství s homosexuálem, matka samoživitelka...), mohl zapůsobit víc. takhle vyznívá jako sled klišé. Zaujme Lucie Bílá v roli samoživitelky Jiřiny. Hlavní hrdina - Petr Strejček. (27.07.2010)

Československé filmy natočené těsně po pádu režimu jsou často nevybroušené diamanty, ale občas se mezi nimi najde i shnilé rajče. Čest být tím prvním které jsem viděl, připadla snímku Zdeňka Trošky. Tohle nepovedené sociální drama s nevěrohodným hlavním hrdinou a nepochopitelnou snahou zředit děj reflexí Sametové revoluce, nedrží pohromadě ani v jednotlivých scénách, natož v celku. Režisér se rozmách doširoka, a kam sáhl, sáhl do prázdna. Kamera je ovšem opravdu výborná. (26.07.2022)

Roztěkaný film, ve kterém se sametový listopad, homosexualita, nevěra a hledání sebe sama míchá v nepříliš výraznou směs. 1) Změna scénáře během natáčení filmu hodně uškodila. Téma sametové revoluce je násilně implantováno do intimně laděné výpovědi o zdevastovaném životě nastupující generace. 2) Jak je u Troškových filmů obvyklé, forma převyšuje obsah. Režisérův talent na výběr lokací a pěkných kluků (sic!) se projevuje velmi výrazně. 3) Bohužel však naturščikové své role nezvládli, což je silně vidět například na jinak ovšem velmi přitažlivém představiteli hlavní role - Petru (ne Alfredu, prosím, toho si tam ale opravdu neumím představit) Strejčkovi. 4) Inu, kdyby byli strůjci sametových dní váhavější, dočkali bychom se od Trošky zřejmě docela slušného filmu, který by v "předsametovém" období zcela určitě rozčísl hladinu českého filmařského rybníka. No jo, kdyby... (17.04.2010)