Slnko, seno, jahody

Troškovou vesnickou komedii jsem viděl opakovaně po mnoha letech a jsem až překvapen, jak na mě z větší části skvěle funguje, byť mě dneska bavily věci, kterým jsem jako dítě příliš nerozuměl, zatímco některé scény s babičkou, jež mě v dětství rozesmívala nejvíc, mi teď přišly jako nepříjemné psycho. To některé scény mezi klukem a matkou Škopkovou též, ale podobné prožitky k životě u vesnických lidí s podobnou povahou asi holt patří. Nemám režiséra filmu příliš v úctě, ale tady jsem až zíral, jak byl Troška v mládí v celkem slušné formě, jak jeho inspirace v italských komediích nevyšla zdaleka nazmar, jak dokáže od první chvíle (již od animace krávy parodující lví logo MGM) pravidelně zásobovat film nejrůznějšími druhy větších i drobných vtipů (že jsou mezi nimi později už minimálně dva fekální vtipy, které mi dojem trošku shodily, je už věc další...), také promyšlenými vedlejšími postavami, poutavým vývojem situací (např. v nezapomenutelné zápletce vylepšovací techniky dojení), kdy některé vtipy typu nastupování/vystupování z vlaku či každé ráno zpívající učitelky dle počasí zde úspěšně rozvádí napříč celým filmem, nabídne i minutku pro seriózní hudební vložku s osobitým zpěvem písně v podání Jiřiny Jiráskové atd. Hodně jsem si užil figurku starého záhadného Zvoníčka (Jiří Kostka) a také vesnického „kovboje“ – předsedu JZD v podání Miroslava Zounara. S ohledem na pár trapnějších vtipů sice nejsem nadšen bezvýhradně, ale po menším váhání se přikláním k 4 hvězdičkám: i pro zdařilé zakomponování malé mysteriózní zápletky se strašidelným mlýnem (a jeho znalcem Zvoníčkem, samože :D ) a také pro závěr, nechávající hlavní postavě možnost pro realizaci svobodného rozhodnutí. Čekal bych, že se mladý pan brigádník vrátí do vesnice, která ho potřebuje, konečně ho uznala za svého, když se mu podařilo úspěšně přesvědčit místní o funkční zlepšovací metodě... a ono ne, on si pacholek jeden prostě uteče a hodí další možné plnění svého poslání za hlavu! Na socialistický film této éry celkem nevídané... Skvělá Vágnerova hudba v čele s nepoužitou písní Karla Černocha pěkným bonusem. ♫ [75%] (18.02.2024)

Trilogii Slunce, seno, ... (přinejmenším jedničku a dvojku) má český divák buď opravdu rád, nebo ji s velkým opovržením disuje jako velkou část Troškovy tvorby. "Jahodová" jednička (paradoxně bez jakýkolich jahod) mě z celé trilogie baví nejvíce - zkrátka se jedná o první část, kde většina humorných a ryze "troškovitých" scén funguje. V podstatě se jedná o velkou studnici dnes již zlidovělých hlášek a humorných sekvencí, které mají často blízko k absurditě. Jak už jsem zmínil, Troškova karikatura - ať už nadnesená nebo čistě upřímná - vesnického života neosloví sice každého, nicméně já se jednou za čas rád vydám do onoho parného léta v Hošticích - za ráznou Škopkovou, uječenou Blaženou, intrikánskou Milunou, místními drbnami, kouzelným dědečkem a mnohými dalšími (polo)šílenými postavičkami. (05.09.2022)

Teprve dnes jsem se podíval na tento "kultovní" film z venkovského prostředí, který znal snad každý, jen já ne. Podnítilo mne k jeho sledování to, že jsem jel nedávno vlakem do Volyně kolem Hoštic, kam táhla učitelka třidu dětí, aby viděly tu vesnici z filmu...Ale takový šmejd jsem teda nečekal. Trapné, plytké, bez hereckého umění, bez vtipu a hlavně ošklivé tím, jak je tu všude a vždy ponižována lidská důstojnost. Ten Troška, to musí být ale primitiv...(Nedokázal jsem se ani dodívat do konce, i když jsem se snažil co nejvíce). Dobrý komentář např. Pohrobek, Galadriel....a jsem rád, že se shodnu alespoň se třemi uživateli z mých oblíbených, kteří hodnotili také jako odpad. (02.06.2011)

V 80. letech se jednalo svým způsobem o kult a slyšel jsem řadu diváků, kteří tuhle Troškovu komedii považovali za ideál filmové zábavy. V kontextu jeho tvorby 90. let by se jeho první vesnická komedie dala považovat za solidní, protože později tlačil na pilu nevkusu neporovnatelně víc, ale ve skutečnosti ta pocta trapnosti a buranství už je ve snímku plně obsažená. Měl jsem bohužel smůlu, že jsem coby zákazník autobusového zájezdu nechtěně sledoval celou hoštickou sérii na videu, kterému se nedalo uniknout, a byla to pro mě cesta peklem - takže shovívavost ode mě pan režisér čekat nemůže. Celkový dojem: 25 %. (22.09.2010)

Filmy Zdeňka Trošky 80. let a filmy, které natáčí dnes je úplně něco jiného. Slunce, seno, jahody - je úžasná komedie a bez nadsázky je naprosto "ze života" (vím o čem mluvím - vyrůstal jsem v podobném prostředí). Ani po letech neztratil nic na svém kouzlu. Dvojka (Slunce, seno a pár facek) je ještě na stejné úrovni, ale trojka již sklouzává k dnešním Troškovým "kameňákům". Mé hodnocení: 90%. (28.07.2013)