Slnko, seno a pár faciek

Vzpomínám si, jak jsem se na tenhle biják dostal do beznadějně vyprodanýho kina, kde lidi seděli i na přistavených židlích a dokonce i na schodech. Aby ne, protože tohle je prdelačka jak bejk. Naprosto bezelstně natočená komedie s cílem pobavit a nikoli vydělat. Hlášky z filmu by zaplnily celý Rusko ( Nějakej dědek se tam furt modlí, žádný kozy, co je to za blbej film ) a záverečná bitka...kam se na Helenku Růžičkovou sere Bruce Lee, fakt bych od ní nechtěl nafasovat. Poctivá komedie, která ve svý době dělala z kin přecpaný tábory plný smíchu a ten smích, to léto a ta komediální upřimnost, jde z toho filmu pořád. (16.10.2013)

Vrchol žánru agro komedie. Něco tak ukrutně buranského a křupanského se hned tak nevidí, sleduji to s podobnou rozkoší, s jakou si občas vyslechnu píseň zábavovkové kapely. Je to tak blbé, až to rozesmívá. Upřímně naivní, prvoplánové a přitom svým zvláštním způsobem zvrhle pravdivé. Blbost některých gagů je tak krystalická a neředěná, že mě dostávají i na stý pokus. Troška je sice daleko za hranicemi vkusu, ale přesto si dokáže držet určitý standard a hrubý mustr, který filmu dodává jakous takous ucelenost. Pokud chci vidět skutečnou esenci českého vidláctví, pustím si Slunce, seno a pár facek. Nehodlám řešit, zda je to taková vidlárna záměrně, či nezáměrně. Prostě to fachá. Pravý filmový kompost s nezapomenutelným aromatem kravského trusu a hnoje. (03.02.2006)

Slunce, seno a pár facek je nejlepší díl celé trilogie o osudech rodiny Škopků a vlastně všech lidí, kteří žijí v Hošticích. Mladý Konopník a mladá Škopková se mají brát. Do vesnice ale dorazí Ing. Tejfarová a tím se spustí nespočet komických a naprosto úžasných situací, která jsou originální a stoprocentně zůstanou v naší paměti velmi dlouho. Já jsem se totiž po celé dvě hodiny doopravdy smál a to je to hlavní, co od tohoto filmu čekat. Pro mě jedna z nejlepších českých komedii. (16.05.2010)

Kouzlo "jahodové" jedničky sice už lehce pominulo, nicméně i tak si "ufackovaná" dvojka drží celkem solidní úroveň. Komu se nelíbily Jahody, ten se ani u Pár facek nenajde - pro mě jde však o další dávku osobitého humoru, k němuž se pravidelně a rád vracím. Oproti jedničce je dvojka svou stopáží trochu přestřelená, ale vyloženě nenudí. S odstupem času a po x-tém zhlédnutí si říkám, jaká byla Škopková neskutečná fúrie, které by člověk nechtěl vstoupit do rány. Růžičková se však do této role vážně hodila a dala tak vzniknout jedné z nejikoničtějších postav na poli české komedie. Opět se jedná o nadmíru výživnou nálož humorných hlášek a momentů, které pobaví i při opakovaném zhlédnutí - ať už jde o Troškovy uměle vytvořené filmy ("Poslechni svého pána, střílej, střílej!"), sousedské intriky a sváry, či závěrečnou fackovanou. P. S. "H*jzle jeden!" (05.09.2022)

Myslím si, že první film "Slunce, seno, jahody" byl velmi blízko tomu, aby byl geniální. Naprosto jednoduchý film o tom, jaký je život na vesnici. Nevychází se ze strádání, ale ze situací, které jsou vtipné. Zároveň se ale dostáváme k tomu, že to, co je vtipné, je zároveň celkem sžíravé. Život na vesnici je sranda, ale zároveň ukazuje naši stránku, za kterou se můžeme stydět. Nejednou jsem slyšel názor lidí, že nemají tuhle sérii rádi, protože ukazuje, jací Češi skutečně jsou. Ano, ukazuje. "Slunce, seno a pár facek" ukázalo dvě nesnesitelné lidské vlastnosti. Tou první je lež a druhou snaha být za každou cenu lepší než druhý. "Když vy inženýrku, tak my... To budete ještě koukat!" Klasická věta, která zlidověla, ale zároveň ukazuje, jakou povahu vlastně měla Škopková, která je ale jen ukázkou hlavy rodiny, jíž nikdo nebude kálet na hlavu. Je jedno, co bude dělat, jak dosáhne toho, aby byla lepší, ale musí být lepší za každou cenu. Výsledek je nakonec propadákem a celá rodina se zesměšní, přesto musí jít za hloupým cílem. Tím cílem je provdat dceru za každou cenu někomu, kdo "stojí za to". Prvním je tlustý Josef, druhým přiteplený doktor Kája. Ani jeden není zrovna partie k pohledání, ale v očích Škopkové se jedná o nejlepší volby. Musí přece ukázat, že jejich Blažena na to má. Mládí jde proti stáří za každou cenu a je to i obráceně. Kdo má vyhrát? A je tu vlastně nějaký vítěz? Závěr ukazuje, že vlastně ani ne, vše se musí vyřešit v pořádné bitce, která je pomyslným i skutečným vrcholem. Lidi tu do sebe řežou hlava nehlava, padají přátelství a mlátí se všichni navzájem. Když to končí, je klid. Nic se nezměnilo, tvrdé palice nedosáhly svého a vesnice může v poklidu pokračovat dál v životě, který obyvatelům zbyl. Více: http://www.filmovy-denik.cz/2012/12/umirajici-zvire-4-vanoce-slunce-seno-2.html (03.03.2013)