Slnko, seno a pár faciek

Přelom 80. a 90. let jsem trávil mezi ostravskou galérkou v hospodě na nádraží Střed. Můj tamní přítel Tibor (jenž si na pivo vydělával prodejem triček s Havlem, která šla výborně na odbyt) mě jednoho dne požádal o malou službu. Šlo o to, že si sjednal rande s jednou holkou, ale něco mu do toho vlezlo - jestli bych s ní tedy nemohl zajít do kina, kam ona už zakoupila lístky. Když jsem se dozvěděl o jaký film jde, nebyl jsem věru nadšen. Nakonec mě Tibor přemluvil k nepříliš ochotnému souhlasu. Řeknu vám, každá zkušenost dobrá, ale tohle bylo peklo. Kdybyste si takovou dobu tříbili vkus pravidelným sledováním pořadu Kunst Stucke na rakouské televizi, jako jsem to coby mazák dělal na vojně já, a v civilu pak trávili volný čas např. četbou Buňuelovy autobiografie Do posledního dechu, taky by se vám to nelíbilo. Byl jsem mladým intelektuálem, seděl jsem v kině a zíral na Slunce, seno a pár facek. Každou z nich jsem přímo fyzicky cítil. To mě s gustem fackoval sám Troška za to, že se nesměju s ostatními. Trpěl jsem jako hovado, zatímco slečna dávala nepokrytě najevo, že by nebyla proti tomu, aby se náš "vztah" nějak více upevnil. Své záchvaty veselí prokládala udivenými dotazy, cože se mi to vlastně stalo. Byla to tortura, a já prosil všemohoucího ať už to skončí. Jakmile jsme spolu s davem spokojených a vysmátých diváků vyšli do mrazivého večera, rychle jsem se s ní rozloučil, skočil do první tramvaje, a jel do hospody na Střed zabít Tibora. (28.08.2007)

Kouzlo "jahodové" jedničky sice už lehce pominulo, nicméně i tak si "ufackovaná" dvojka drží celkem solidní úroveň. Komu se nelíbily Jahody, ten se ani u Pár facek nenajde - pro mě jde však o další dávku osobitého humoru, k němuž se pravidelně a rád vracím. Oproti jedničce je dvojka svou stopáží trochu přestřelená, ale vyloženě nenudí. S odstupem času a po x-tém zhlédnutí si říkám, jaká byla Škopková neskutečná fúrie, které by člověk nechtěl vstoupit do rány. Růžičková se však do této role vážně hodila a dala tak vzniknout jedné z nejikoničtějších postav na poli české komedie. Opět se jedná o nadmíru výživnou nálož humorných hlášek a momentů, které pobaví i při opakovaném zhlédnutí - ať už jde o Troškovy uměle vytvořené filmy ("Poslechni svého pána, střílej, střílej!"), sousedské intriky a sváry, či závěrečnou fackovanou. P. S. "H*jzle jeden!" (05.09.2022)

Více srandy a méně řvaní a hysterických scén by prospělo... Režisér Troška byl vyzván aby natočil pokračování Slunce seno jahody, byl ale tak znechucen tím, že mu z filmu cenzoři vystřihali spousty scén že odmítl. Byl však dramaturgií přemluven s tím že je perestrojka  a že se střihat nebude.Režisér moc nevěřil, ale opravdu, z filmu nebyla vystřižena cenzory jediná scéna. Kvůli problémům s počasím měli 15.srpna natočeno pouhou půlku filmu, když se režisér Troška postěžoval Heleně Růžičkové že nestíhají, vzala papír začala počítat a řekla mu, že poslední klapka bude 1. září čemuž se režisér jen zasmál, protože to nebylo reálné, ale přesně tak se to stalo,1.9.proběhla poslední klapka. (08.09.2013)

"- Mami? A co je to coura?...Jáu! - Hajzle jeden!" Druhé filmové dostaveníčko do Hoštic je právě ten typ filmu, který se mi snad nikdy neomrzí. Po událostech prvního dílu se situace ve svérázné jihočeské vesnici zklidnila, ale ne na dlouho. Blažena a Venca se mají brát, ale celou situaci zkomplikuje návštěva Béďovy staré známé a jedna malá lež, která způsobí otevřenou válku mezi rodinami Konopníků a Škopků. S tím přichází řada neskutečných situací, kdy se obě rodiny předhánějí ve všem možném a dělají si navzájem naschvály...a mně praská pokaždé bránice. Jo to byly ještě časy, kdy si byl Troška plně vědom rozdílu mezi vtipným a trapným. (11.11.2008)

Slunce, seno a pár facek je nejlepší díl celé trilogie o osudech rodiny Škopků a vlastně všech lidí, kteří žijí v Hošticích. Mladý Konopník a mladá Škopková se mají brát. Do vesnice ale dorazí Ing. Tejfarová a tím se spustí nespočet komických a naprosto úžasných situací, která jsou originální a stoprocentně zůstanou v naší paměti velmi dlouho. Já jsem se totiž po celé dvě hodiny doopravdy smál a to je to hlavní, co od tohoto filmu čekat. Pro mě jedna z nejlepších českých komedii. (16.05.2010)