Poklad hraběte Chamaré

Nemám rád takovou tu podivnou kameru z 80. let s přeexponovanými okny, nemám rád Blanku Bohdanovou, ale přesto jsem se na to dokázal dívat. A to hlavně kvůli Eduardu Cupákovi a té "sympatické" paní mamince. Atmosféra podle mě moc dobře navozená není, ty pseudoumělecké záběry jsou nefunkční a vedlejší herci marní. Mnohem větší funkčností disponuje scénář, takže ve výsledku zajímavý zážitek, ale znovu se na to dívat rozhodně nechci... (06.10.2016)

Temný syrový historický příběh tehdy ještě nadějného režiséra Zdeňka Trošky, v kontextu jeho tvorby zcela vyjímečný počin. Úvodní apokalyptická scéna s hořícím kostelem, peklem a upalováním čarodějnic naznačuje, že by jeho vysněný projekt o hraběnce Báthoryové nemusel dopadnout špatně, ačkoliv jeho poslední "veledíla" tomu moc nenasvědčují. (27.05.2002)

Děj příběhu se odehrává v českých zemích v době, kdy začínající osvícenství a jeho myšlenky jen pomalu a ztěžka nachází cestu na odlehlejší venkovská panství i k jejich obyvatelstvu. Tam spíš ještě přežívá všudypřítomná dusivá atmosféra odeznívajícího baroka, rekatolizace a protireformace. Ztělesněním této staré epochy je pan abbé (vynikající Eduard Cupák), bývalý jezuita "koniášovského typu". Jeho protikladem je doktor Kamenický (P.Svoboda) - nový lékař, jehož příjezd na panství je jakousi předzvěstí nástupu nové, osvícenské éry (např. pomáhá luteránské rodině - děj je zasazen do doby v "předvečer" vydání císařských patentů o náboženské toleranci a zrušení nevolnictví). Hrabě (P.Pípal) se více než o své panství zajímá o mladou schovanku, komtesu Renátu (P.Havlíčková) a hlavně o hledání pokladu, ukrytého podle pověsti v rozvalinách hradu. Nejvýraznější postavou filmu je hraběnka Chamaré (naprosto brilantně a dokonale ztvárněná Blankou Bohdanovou), jejíž nešťastný až tragický životní osud od dětství zdravotně postižené, teď již stárnoucí ženy, je příběhem propastné lidské samoty, zklamání a neporozumění. Film natočil podle historického románu Aloise Jiráska Poklad režisér Zdeněk Troška. V úvodní scéně filmu se mu podařilo sugestivně vystihnout Jiráskův pohled na baroko jako na dobu temna. (04.11.2009)

Flanker.27 a crocuta to řekli za mě, jsem rád, že je mám v oblíbených. Blanka Bohdanová si zahrála tak, jak Blanka umí, tedy skvěle. Kameraman Brabec, to musí být borec. I zvuky seděly se záběry. Film je zpracováním Jiráska a velice ponurým zpracováním. Stejně jako mí oblíbení se ptám: Co se stalo s Tebou Troško? Vždyť jsi uměl a teď jen píčoviny, kameňáky a žvanění o žrádle v TV? Smutný konec umělce. A málem bych zapomněl na hudbu. Harry Macourek. Musel to být skvělý tým. (07.07.2013)

Taková obdoba slavného Kladiva na čarodějnice, která je ale spíše stavěná coby výjev doby než normálně uspořádaný příběh. Vůbec mi to však nevadí, aspoň tak ještě více vynikne to, na co si vzpomenu jako první, když se mě zeptáte na tento film - atmosféru. Až neuvěřitelné, že tím člověkem, který má na jejím vytvoření zásluhu, je Zdeněk Troška. Zajímalo by mě, co ho tak táhlo k těm nepohádkám a lidovým komediím, že mu nevadilo, že si zkazí pověst. Původně bych uvažoval o třech hvězdičkách díky té dějové skladbě, jenomže jestli mě pan režisér již dříve u Boty jménem Melichar překvapil, že umí natočit dobrý film, zde mě překvapil o to více, že umí i dobře vést herce - výkony Bohdanové a hlavně Cupáka jsou jednou z deviz filmu. Jaký to kontrast oproti dnešku, kdy si zve k sobě herecké neumětelstvo typu Gotta či Hůlky. Výsledně slabší čtyři hvězdy a asi nejlepší Troškův film. (19.07.2009)