Reklama

Reklama

VOD (1)

Obsahy(1)

Prvního září začíná nejen školní rok, ale také mozaika více či méně úsměvných příhod, které prožívají žáci i učitelé jedné pražské školy. Ať už je malý prvňáček Honzík, který má plán, jak s pomocí pětek na vysvědčení propadnout zpět do školky, jeho starší sestra Jolanka, které se líbí vtipem sršící spolužák Radim a neúmyslně se stane podezřelou z krádeže luxusních bot nebo mladá učitelka Adamová, která není schopna přinutit školníka k odvozu nasbíraných kaštanů a smůla se jí nepřestává lepit na paty. Neustále jí totiž padají sešity, poláme nový botník, na který omylem sedne a neustále je kárána ředitelem za to, že při přecházení tříd z jedné budovy školy do druhé zapomíná zamykat dveře. Situace neprakticky řešeného školního areálu, nutící žáky i učitele několikrát denně přecházet z jedné budovy do druhé, se stane ještě vážnější v okamžiku, kdy se začnou ztrácet odložené bundy. Naštěstí je tu Honzík, který v areálu školy zahlédne neznámou paní. Když se mu nepodaří informovat Radima, pustí se do pronásledování sám. (oficiálny text distribútora)

(viac)

Recenzie (331)

Jara.Cimrman.jr 

všetky recenzie používateľa

"Nakoupit, do čistírny a na hřbitov. Babička má dneska narozeniny." Tak i nějaký ten problém dospělých se tady řeší, ale hlavní je škola. A tady přichází na řadu povzdech: Že já se hůř neučil. Jenže mě to nenapadlo, že by se dalo propadnout z kreslení ze školy do školky. Ale pozdě bycha honit, takže tohle je ta správná vzpomínka na soušky učitelky, přezůvky, pubertu či socialistickou diskotéku v tělocvičně. A samozřejmě na Standu s Péťou, protože na ty jejich odrhovačky nelze zapomenout. ()

dO_od 

všetky recenzie používateľa

// Jedinný Troškův film, který lze sledovat aníž bych přitom začal krvácet z očí případně si musel píchat silné halucinogenní látky, které by mi pomohly se přenést přes tu neskutečnou bolest, způsubenou sledováním nahých šedesátiletých bab, posloucháním sexuálně-infantilních rádobyvtipů a vnímáním nadšených reakcí z mého (mnou nikdy nepochopeného) okolí. Fuj, o čem jsem to předtím mluvil? ()

Reklama

Karlos80 

všetky recenzie používateľa

Mé krásné mládí. Aneb mé příjemné vzpomínky na má krásná socialistická školní léta bez starostí ! Soudružko učitelko jak krásné že ?! Ještě asi v roce 90/91 jsem řekl jedné paní učitelce u nás v Praze soudružko. Ha, a to byl malér! Asi jsem se jen špatně přizpůsoboval, no což byl jsem malý a tolik jsem nějaké změny až zas tolik nepozoroval a nepociťoval. Vzápětí se na mě ale svým nevraživým pohledem podívala, a jen tak tak že jsem od ni neschytal facku ! A poté prohlásila? Musile? Paní učitelko už prosím ano.. Doba se změnila ! A já si stejně myslel v duchu své, ale nesměl jsem to bohužel říct nahlas, a to mi prosím bylo asi deset let.. Mladí se tou dobou uměli také dobře bavit, aniž by k tomu potřebovali nějaké výraznější finanční prostředky..Všemi obdivované drahé stříbrné kozačky Lamkové, vzbuzovali sice všeobecnou závist, ale to byl jedinec takže to až tak zas nevadilo. Milan Šotola (Honzík), jako malý pohodový kluk, kterého později známe třeba z jiného Troškova filmu a to ze Slunce seno jahody a jeho dalších dvou pokračování. Byl važně velice roztomilý a navíc v sobě projevil i ducha takového malého školního vyšetřovatele, v pozdější krádeži svršků a bot. Dále zde zazářili Radim Dochleba a jeho spolužák Bakula jako takový vůdčí typy a skvělý baviči, a mladé holky jako vyspělá a namyšlená Lamková a krásná bloncka Jolanka byli taktéž k nakousnutí. A ta obrýlená fyzikářka na začátku co to žrala, byla doopravdy velmi odpudivá.. Troška tou dobou holt ještě uměl..Milý, vkusný a zábavný film o školní mládeži. Rozhodně ne ale kultovní ve svém žánru.. Dnes je tento druh filmů, filmaři téměř nevyhledávaný a takříkajíc na ústupu .. ()

fleker 

všetky recenzie používateľa

příběh o zlodějce kozaček byl zpracován v době předkamenné, kdy byl autor ještě plně při vědomí a dokázal rozlišit dobro od zla,,,,vzhledem k tématu obuvi bych dnes mohl vzpomenout jedno slunečné dopoledne,kdy jsem brázdil ulice od obchodu k obchodu, a mlaskal si, jak je ten den všechno krásný ,jak hezky se dnes každej usmívá, jak pěkně ptáci zpívají a jak se za mnou každá slečna otáčí... .což se mi tenkrát zdálo velice příjemné a zvedlo mi to náladu (samozřejmě jen do chvíle, než mi jeden přátelský kolemjdoucí pochválil můj vynikající vkus co se týče výběru obuvi a já siuvdomil, že sem ten den ráno při odchodu z lékařské ordinace zapomněl odevzdat igelitové návleky,,,,) ..ale neudělám to, místo toho vám povím o tom, jak mi jeden taxikářskej dobytek ukrad botu ... veskutečnosti tu příhodu muj šedivý chuchvalec nebyl schopnej zpracovat kuliva špatný koncentraci krve, ...měli sme tu noc velice náročný studijní program,doučování v oblasti zemědělského spracování ječmene a z hospody nás nakonec vykopli už o půl páté...co se dělo dál znám už jen zprostředkovaně.... prý sem dostal náhlý telezáchvat a začal obvolávat všechny taxislužby...za 4 minuty dojela taxi simona.. kamarád mě tlačil do auta, prej ať předejdem průseru, já se ale slík dopůl těla, lehnul si na zem, začal mávat rukama a nohama a řval "KDO ŠETŘÍI MÁ ZA TŘI!"...chvíli na to dorazily další čtyři konkurenční taxíky....když se všech pět taxikářů počalo schánět po člověku mýho ména a začali se dohadovat... ujistil sem je, že vše probíhá podle předepsaných regulí...že je to OUKEJ, že sem je věšichny vobjednal já, ale odjedu s tím kdo mi nabídne nejlepší cenu protože -kdo šetří, ma za tři-... a poněvač čtyry taxikáři začali vytáčet z mobilu policajty ještě v průběhu mého upřímného proslovu, nased sem nakonec k tomu co si zapoměl na centrále telefon a nemoch mě udat.....když se uvelebil i kámoš..řidič se eště smál.....prej že sme dobrý a kam že to bude pánové....já byl údajně "totálně mimo" (což kamarád spolupijan usoudil z toho, že sem frajera za volantem dvakrát přetáh prutem a řval HYJÉÉÉ)...a tak se drožka zeptal mýho kámoše a ten mu nablil za krk....hned na to nás vysadil a přidal pár přátelských poplácání loktem do voka.....bohužel,,,toho chlastu asi bylo fakt moc, poněvač i přesto že sem po tej ráně skoro neviděl,,,a trochu kulhal.... bolest stále nepřicházela...a tak sme este vytrempovali pár putyk a v sedum rano slapali pres cely mesto zase zpatky do hajan... kdyz sem se ve čtyry probral...schazela mi prava bota....vsude sem ji hledal a nic...nastesti po deseti minutach scháňky dorazila esemes....abych jesi hledam botu, ji nehledal, ponevac parkem do centra už sem si vyšlapoval vznešeným krokem princezny kolobrndy a kopýtko mi nejspíš vodvez kapitán zeblitej rolák.....považoval sem to za žert, ale po namátkové kontrole mých ponožek sem zistil, že ačkoli levá ponožka je čistá jako lilie, pravá je vorvaná až nakost a místy posetá psím trusem....hned v pondělí se pak objevil další nečekaný problém....vono je totiž v dnešnim spárovaným světě dost složitý najít vobchod, kde vám prodaj jenom jednu botu () (menej) (viac)

Stanislaus 

všetky recenzie používateľa

Pohodový a oddychový rodinný film z dob, kdy ještě Troška nehleděl pouze na počet prodaných lístků a masové publikum. Bota jménem Melichar disponuje vesměs sympatickým hereckým obsazením, kterému vévodí malý Martin Šotola. Divák má možnost se na sedmdesát minut vrátit do školních lavic, které jsou, byly a budou vždy opředeny nezapomenutelnými příhodami na celý život. Zkrátka povedený snímek pro všechny generace, který dokáže oslovit i dnešního diváka. ()

Galéria (24)

Zaujímavosti (15)

  • Architekt školu navrhl školu jako několik pavilonů spojených velkou chodbou. Při stavbě však došly peníze a chodba se nikdy nedostavěla. Problémy s přezouváním, které jsou ve filmu, tak na této škole byly i ve skutečnosti. (Rattus Rattus)
  • Bota jménem Melichar byl celovečerním debutem Zdeňka Trošky. Ten se práce na něm ujal poté, co pět režisérů před ním scénář odmítlo realizovat s připomínkou, že příběh je pouze o dětech a o tom se tradovalo, že filmař má tři nepřátele - děti, zvířata a sníh. Zdeněk Troška tehdy jako pomocný režisér dokončil práci na filmu Krakonoš a lyžníci, který obsahoval všechny tři nepřátelské elementy a i když se zpočátku rovněž zdráhal, nakonec nabídku na natočení Bota jménem Melichar přijal. (Rodriguez)
  • Do konkursu na roli Michaely Lamkové, kterou nakonec hrála Milada Štýbrová, se přihlásila i Veronika Kánská, která později ztvárnila Blaženu v trologii Slunce, seno...  (Peregrina)

Reklama

Reklama

Časové pásmo bolo zmenené