Anjelská tvár

Na jedné straně solidní kamera, hudba a kostýmy, na straně druhé notně připitomělý scenář. Nemám nic proti červené knihovně, pokud je dobře natočena a nenudí (např. série o Angelice).Jenže celý film se nesnesitelně vleče a měl jsem co dělat, abych tu nudu nějak vydržel. Pomyslnou třešničkou na dortu je (ne)herectví Jiřího Pomeje, který svůj part herecky silně nezvládl. Jeho snaha o drsňácký hlas a pobíhání v rozepnuté košili z něho měla zřejmě udělat nový sexuální symbol, ovšem zůstalo jenom u snahy a Pomeje působí neuvěřitelně trapně. Je jasné, že film musel stát spoustu peněz a určitě se proto počítalo s velkou diváckou odezvou. Ta se naštěstí nedostavila, ale tvůrci nemusí smutnit. Vždyť tu máme naší milovanou TV Novu, ta po tomhle braku hrábne všemi deseti (i proto, že se na ní finančně podílela). (04.01.2003)

Červenou knihovnu vidím rudě, tahle materie však jeví se mi přímo poněkud nahnědlou. Míša Kuklová bývala milá kočička, Jura Pomeje pak přímo junák pompejský, jako herci však oba byli, jsou a na věky věků zůstanou poněkud unylí, byť ksichtěním a všelijakou tou >významovou< mimikou každý po svém nešetří... Přehrávání holt není herectví. U ostatního ansámblu raděj ani nemluvě. To, co stačí na debilně stádní seriály, pitomé televizní inscenace a pofiderní podbízivou filmovou produkci >ze současnosti< , prokáže se ve snaze o historický >velkofilm< býti značně problematickým. Zkrátka a špatně, kde to není, nenaděláš ničeho, že...°-/ . . . Troška je pak troškou větší než malou důkazem, kam řemeslně zjevně talentovaného tvůrce zavede ztráta tváře, přízemní lidská chamtivost, povrchnost, nesoudnost a snaha o mamon za každou cenu. Smutné. Hodně! . . . Víc to pak už zase nemá cenu řešit, andělu holt zakrněla křídla. Hezky frenšmensky řekl bych to takhle - "Budoár, majmázel Mazel, hrách hajzel na zeď házel". Čertoffská zadní tvář v praxi. Tak hlavně klídek a nohy v teple, že pane hrabě... Asi tak nějak... %-] - - - - - (Poprvé viděno /v ořezaném formátu obrazu/ kdysi pradávno jedním okem sem druhým uchem tam na >jakémsi< televizním (k)anále, hodnocení po obdobně prožitém náhodném repete 20.6.2011 na tv >nevacintama< 5588., komentář zde jako dvěstědvacátýdruhý - 20.6.2011) (20.06.2011)

Špatný scénář, tím vše začíná. Troškovi jsem nikdy moc nevěřil a teď si to u mě dokonale zpečetil. Jediným dobrým hercem v téhle překombinované srajdě je Marek Vašut. Zhola nic nezachraňuje ani kamera F.A.Brabce a trikové záběry dotvářející romantickou krajinu. V tak velké míře totiž začnou překrásné obrázky brzy lézt na nervy. Ovšem ten scénárista, ten se snad posral v kině. (23.12.2010)

Tohle je prostě špatné. Neskutečné plýtvání hudbou, totální zvuková přeplácanost. Na place se buď ječí, řve nebo bulí a do toho hraje ochrestrální odprovod úderně vystavěné hudební bariéry. Už jenom pro tuhle zprasenou zvukovou stránku jsem to začal nenávidět. Umělé gradování komplexního vyznění každých třicet vteřin nemůže vydržet dvě hodiny. Do toho pan Zdeněk Troška nemá prostě režisérský styl mně blízký. Pokud tedy nějaký má - asi ano - , tak se mi prostě nelíbí. V pohádkách se dá leccos překousnout.. ale v tomto propadáku.. hraje pro jednu hvězdu jen to, že to vizuálně hezky vypadá. (30.12.2008)

Nejvýpravnější a nejnákladnější velkokýč v historii české kinematografie - takové superlativní označení by asi nejvíc sedělo na tento nepodarek. Krásná profesionální kamera Jaroslava Brabce, kvalitní výprava a výborné kostýmy se v Andělské tváři setkávají, trestuhodně utápí a strádají v amatéřině nejhoršího českého režiséra Trošky, nejhoršího tehdejšího producenta Pomejeho, kteří navíc obsadili do hlavních rolí nepříliš kvalitní (a už své tradiční) herce. Zdeněk Troška se rozhodl okusit chuť historického dramatu s příběhem vystřiženým z červené knihovny a dokazuje tak světu, že neumí vyplodit nic kloudného, ať se jedná o jakýkoli žánr. Především Troška film obdařil spolu s autorkou knižní předlohy naprosto otřesným scénářem a dialogy, Troška již tradičně naprosto selhal v režijním vedení herců i celého filmu, Michaela Kuklová má možná pohledný kukuč, ale o jejich hereckých kvalitách by se dalo pochybovat (i když tentokráte se možná i snaží), podobně na tom jsou toporný Filip Blažek i již tradičně slabá Dana Morávková, a aby toho nebylo málo pan producent Jiří Pomeje se zřejmě nemohl dívat na svou upadající hereckou dráhu a rozhodl se do jedné z hlavních rolí obsadit sám sebe v naději, že dojde k pozitivnímu zlomu - nedošlo, naopak hraje naprosto otřesně, směšně a tím zasadil filmu finální ránu, která jej deklasovala do pater českého filmového balastu a není divu, že tímto filmem srazil Pomeje kariérní vaz sám sobě i své produkční společnosti Fronda Film. Jen škoda, že podobně nedopadl i Troška, mohlo být v české kinematografii o jednoho pseudoumělce méně. Dvě hvězdy patří již výše zmíněné kameře, výpravě a kostýmům. (24.06.2012)