Pějme píseň dohola

Pioniersky tábor s celou svojou atmosférou. Menšie deti, väčšie deti a dospelé deti, až ťažko povedať, pre koho ten tábor vlastne je určený. Niektoré pasáže sú neuveriteľne dlhé, ako ten celodenný turistický výlet, asi to bola prehnaná snaha vtiahnuť diváka. Najlepšou scénou je určite detská prísaha. Aňa sa tu ešte veľmi neprejavila, len získala na záver šmrncový účes. Umelé herecké prejavy u dospelých boli asi zámerom, ale aj tak boli veľmi otravné. –––– Vo co de? – Vo svlíkání jim de... –––– Já dávám čestný pionýrský na svůj šátek i odznak, že přijedu. (20.11.2015)

To se prostě musí "POCHOPIT", aby člověk o tom hned neprohlásil, že je to blbě zahraná rádoby vtipná sračka, když projde bránou aplikování daného stylu a porozumění, píjde tomu na kloub, uvědomí si genialitu používaného karikaturizování, ne nepodobnou té, kterou Vorel používá v Kouři, akorát tady ve větším extrému přehrávání. Film se nakonec stane kultovním (hlavně pro účastníky pionýrských táborů, což já byl sice jako opravdu mělé děcko). a nesmírně zábavným. Snad všichni pamětníci o tom prohlašují, že to je stoprocentní až dokumentaristický. Dokonalý punkový film. Já hodnotím 5hvězdy a 90 procenty - kultovka (08.07.2008)

Ano, taky jsem zažila nejrůznější takové akce a tábory (jako účastník, nikoliv vedoucí), takže svým způsobem jsem to s hlavními hrdniny takřka vše prožívala, a jelikož film vznikl v době mého dětství, tak jsem mohla dle všech těch atributů (chatky, klubovna, nábytek, vybavení, doplňky, ošacení, účesy.... :-)) zavzpomínat i na své zážitky, vše díky tomu všemu působilo autentičtěji. Avšak i přes to jsem na filmu nenalezla nic, z čeho bych byla vyloženě na větvi, kromě těch vyvolaných vzpomínek (ty taky nebyly vždy úplně veselé, jako u nejednoho z tamní omladiny). Nejlepší scéna (která mne rozesmála, ale i rozesmutnila) byla ta, kde cca 12 - 13 letý hoch na táborové diskotéce "tančí" s dřevěným nosným pilířem. :-DDD ["Filmová výzva" - Addamos21] (30.01.2021)

Tak to je to nejlepší scénář, co kdy vyšel z péra scénáristické dvojce Jarchovský x Hřebejk. Na štěstí to Hřebejk netočil, protože ten by z toho udělal zas nějakou slátaninu. Tohle aspoň působilo úplně civilně, reálně a většina neznámých hereckých tváří k tomu jen a jedině přispívala. Takhle každej zavzpomíná na svý zážitky z takovejch pionýrskejch táborů smrti a dýchne na něho atmosféra. Postavy filmu představují klasické archetypy osob vyskytujících se na táborech, takže každej v nich může srovnávat s těma svýma. Pokud někdo uznává Sněženky a machry, tak tohle hraje na stejnou notu. Několik fakt skvělejch situací, úsměvnejch situací i situací k smíchu. Podtrhuju herecké výkony, i když pro někoho amatérské, pro mě však na nic si nehrající, což je základ hraní. Za zmínku stojí, že koláže dělal kultovní představitel divadla Sklep, akademický architekt David Vávra, asi kamoš režiséra Trojana, kterej je taky ze Sklepa. (03.07.2010)

Pokud je někdo příznivcem humoru svérázného uskupení divadla Sklep, neměl by mít problém s kladným přijetím filmu Pějme píseň dohola. Ondřej Trojan, Jan Hřebejk a Petr Jarchovský tím zároveň učinili první plnohodnotný krok ve filmové tvorbě. David Vávra dodal povedené koláže a rozdováděný sklepácký duch prostupuje každým vybudovaným obrazem i mluvenou replikou. I ta určitá herecká topornost není výsledkem nezkušenosti filmových tvůrců, ale je jedním ze stavebních kamenů, které přibližují křečovitou absurditu všednosti dne a fungování socialistické společnosti. Pionýrský tábor, nenáviděná i nadšeně očekávaná součást letních prázdnin, kumuluje v tomto případě všechny možné nešvary a stereotypy. Vše přizpůsobeno typické škodolibosti konfrontačně-provokativního vyjadřovacího stylu divadla Sklep. Hlavní postavou příběhu je mladý táborový praktikant Ondra (Václav Chalupa) ve světle prvních nesmělých krůčků milostného probouzení. Kdo jiný ve své bezelstnosti a smršti bouře tělesných potřeb může způsobit rozvratnější zmatek? Hlavní ženskou postavou je tábornická zdravotnice Vendy (půvabná Ulrika Kotajná), mladá, atraktivní, rafinovaná a naivní puritánka, která si bezstarostně hraje a dráždí mužskou touhu. Výraznější postavou je také vedoucí táborového oddílu Bob (Radek Říha), dobromyslný i slaboduchý svalovec. Z dalších dospělých postav: svérázný samorost a táborový vedoucí Bizon (Ladislav Brothánek s hlasem Mirko Musila), ležérní správce Čada (Jiří Šašek), vynalézavý pohodář Faustus (Jan Procházka), věčně opilý Bušek (Jiří Remeš), snaživá Margot (Andrea Sousedíková), nevyzrálý praktikant Saďour (Jiří Strach) a uvědomělý a suchopárný Vendin snoubenec Jaroušek (Martin Janouš). Z dětských rolí zaujme citově tápající Lucie (Jitka Andělová), její dětsky zamilovaná kamarádka Sjůzn (Tereza Hubená), životem zkušenější Tráva (Aňa Geislerová), upjatá pionýrka Hybrida (Valerie Halabicová), chlapečtí suveréni Marek (Martin Chmátal), Brunďák (Karel Sládek) a Magor (Jan Semotán), na Smraďocha přejmenovaný Laco (Jan Demeter) a čestný pionýr Dan (Robert Paulů). V tomto období byla nezbedná poetika divadla Sklep na vrcholu tvůrčích sil a tento film svým výrazem přesně a radostně zapadá do stejného okruhu zábavy. Nelze se divit, že lidé stále pronášejí místní kultovní hlášky a slova v pauzách nezbedného chichotání. (01.12.2016)