Pějme píseň dohola

"Pionýři, pionýři, malované děti, když je kopneš do pr**le, jako šipka letí." - Co toto? LeGRační říkanka k táborovému ohni; co jiného? Proč toto zde? Alespoň máte, milé dětičky, co pět - v mezidobí mezi šmírováním ve sprchách, dálkovými pochody do nikam, hraním flašky (šest košil to jistí), diskoškou, vyvoláváním duchů (myslím seanci, vy trapní puboši!) a koupáním se v rybníce za mlhou hustou tak, že by se dala krájet -, dokola (via orgiastický Slunovrat), dohola či dohola dokola, fantazii se meze nekladou. Jen se přitom, pěkně prosím, nekopejte do zadniček (jelikož jste se ještě neseznámili s poezií Honzy Krejcarové, nemůžete tušit, že do zadku to bolí) - myšleno tedy vzájemně, kolektivně, rituálně; fakt to za to nestojí. Chcete-li zjistit, jak vypadá šipka v letu (kdo by nechtěl; ještě to nevíte, ale strašně po tom toužíte), obětujte ze svého středu, resp. ze všech myslitelných středů Jirku Stracha! 75% (14.03.2021)

Ano, taky jsem zažila nejrůznější takové akce a tábory (jako účastník, nikoliv vedoucí), takže svým způsobem jsem to s hlavními hrdniny takřka vše prožívala, a jelikož film vznikl v době mého dětství, tak jsem mohla dle všech těch atributů (chatky, klubovna, nábytek, vybavení, doplňky, ošacení, účesy.... :-)) zavzpomínat i na své zážitky, vše díky tomu všemu působilo autentičtěji. Avšak i přes to jsem na filmu nenalezla nic, z čeho bych byla vyloženě na větvi, kromě těch vyvolaných vzpomínek (ty taky nebyly vždy úplně veselé, jako u nejednoho z tamní omladiny). Nejlepší scéna (která mne rozesmála, ale i rozesmutnila) byla ta, kde cca 12 - 13 letý hoch na táborové diskotéce "tančí" s dřevěným nosným pilířem. :-DDD ["Filmová výzva" - Addamos21] (30.01.2021)

Tenkrát si třeba ještě mohli diváci myslet, že to, jak postavy mluví jako nerealistické halucinace, je známka autorské invence, kdeždo dnes už víme, že v Jarchovského světě spolu takhle lidi prostě mluví víceméně vždy (a čím je to méně, tím je to více). Ale jinak jako jo... vzhledem k tomu, co jiného se dělo na začátku devadesátých let, tak teda jako jo. Jen trochu méně té křečovitosti a trochu více souvislosti mezi postsynchrony a děním na obraze... a bylo by to vyloženě ok. (26.11.2013)

Musím říct, že jsem v šoku, protože já se hned díval na tu nádhernou Vendy, kdo jí hrál a zjistil jsem, že Ulrika Kotajná, před pár měsíci ve 49 letech zemřela. Ach, tak nádherná ženská. Jinak je to film debutů filmařů, kteří dneska tvoří českou filmovou špičku : Trojan - Hřebejk - Jarchovský. Trošku mám dojem, že se pánové hodně vzhlíželi v české nové vlně, taková ta přirozená absurdní komika. No kdo jsme jezdili na tábory, víme svoje, každej jsme se tam zaláskovali do nějaký ty Vendy, špiclovali holky v sprchách, dělali srandy a byli prima parta. Já musím dát pět, mě se to líbilo v tý svý nenápadnosti,ale přitom údernosti. Jen je mě teď smutno, z toho že Ulrika už nežije. Co asi dělaj holky do kterých jsem byl zaláskovanej já, .....ach to už je let, kdy jsem u sázavy randíval na tajnačku u hajzlů :-) (29.01.2021)

Panečku to byl opruz. U herců mi přišlo, že jsou snad špatně předabovaný. Zasmát se nebylo čemu, snad jen k pousmání byly nošený hadry a všeobecně ta táborová zábava. Při scéně s asi pětiminutovým pochodem za hrozně debilní hudby jsem se rozhodl, že na konec filmu přeskáču díky magickému posouvátku. Uf, díky němu byl aspoň ke konci film zajímavý :) (01.02.2011)