Pějme píseň dohola

Příšerný postsynchron, a ne vždy je patrné jestli jsou výkony stylizované nebo špatně zahrané... Ale vizuálně je to nádhera (kompozičně, barevně + věrohodná prostředí jsou využita na maximum) a celé to má velmi příjemnou atmosféru podivnosti předrevolučních dob. A k tomu nemalou měrou přispívají i krásné koláže Davida Vávry. (19.07.2011)

Na tábory jsem nejezdil, proto asi nedokážu úplně ocenit vykreslení jejich atmosféry. Některé situace se však dají prožít i jinde než na táboře, takže jejich zvěčnění na stříbrném plátně vítám. Příběh se mi navíc líbil a po většinu času jsem se docela dobře bavil. Nelíbili se mi ale herci. Takovou směsku nesympatických a ošklivých lidí jsem snad ještě neviděl. Jedinou zářnou vyjímkou je samozřejmě Bob! :-) (14.09.2006)

Narozdíl od té hromady uživatelů zde mi nepřipadá, že by film obsahoval "sklepovskou poetiku". Kromě režiséra a jedné scénky o dřevěném kašpárku Matěje Kopeckého to se sklepem nemělo nic společného, vždyť i scénář napsal Hřebejk s Jarchovským. Hlavním problémem snímku je natáčení z dálky, a to jak doslova, tak přeneseně. Kvůli tomu "doslova" není většině postav rozumět co říkají, zvláště bobo či jak se ta gorila jmenovala v tomto ohledu vyniká. A co se týče "přeneseně", režisér sleduje osud většiny postav pouze mozaikovitě, takže si k nim člověk nevytvoří žádný vztah. Tím např. zcela vyšumí jedna ze závěrečných scén, kdy si děcka přísahají, že se opět sejdou... Kdyby si ty děcka divák oblíbil, určitě by ho to dojalo, ale takhle to v jeho mysli nezanechá žádnou emoci kromě leknutí, že snad Trojan myslel na natočení druhého dílu. Člověk by taky po slibném začátku čekal, že Strach bude mít větší roli, ale on se tam právě mihne pouze na začátku a pak na konci ve scéně pro zuřivého katolíka zcela nepřístojné. Aňa Geislerová tam taky celou dobu jen přicmrndává a důvod jejího obsazení se zjeví až v úplném závěru, patrně jako jediná prokázala zvláštní předpoklady pro roli v konkurzu před natáčením, totiž že měla vši. Jediný, kdo se vyskytuje v záběrech pravda častěji, je Chalupův hlavní hrdina, ale ten je zase tak nepřitažlivý, že se s ním člověk při nejlepší vůli identifikovat nemůže, ačkoli jinak má obludky rád. Ale abych jen nepomlouval, scéna se zpětným zasazováním stromu a hra na houkanou nemá chybu. (01.06.2013)

"Až přijde mor, budu tu ještě... až přijde chorela, budu tu ještě... až přijdou kobylky, co všechno sežerou, budu tu ještě... jsem totiž dřevěný kašpárek Matěje Kopeckého a všechny vás, milé děti, přežiju CHA CHA CHA CHA CHÁ!" - naprosto neprávem opomíjený kult naší rané postkomunistické filmové tvorby (23.01.2007)

Sklepáci na pionýráku :-). Co z toho vznikne je jasné asi každému kdo tuhle skvadru zná a má rád její humor. Když k tomu připočteme první svobodný rok vzniku snímku, kdy se svobodně dalo tepat do soudruhů, máme tu celkem vtipnou komedii. Kdo jezdil na tábory určitě tam najde momenty, které mu budou povědomé :-). Té srandy jsem čekal krapet víc. Z koho jsem fakt nemohl byl Bob, dále mne dost bavil mlaďoučký Jirka Strach :-). U mně je to za tři totemy. * * * (04.07.2012)