Pějme píseň dohola

Sklepáci na pionýráku :-). Co z toho vznikne je jasné asi každému kdo tuhle skvadru zná a má rád její humor. Když k tomu připočteme první svobodný rok vzniku snímku, kdy se svobodně dalo tepat do soudruhů, máme tu celkem vtipnou komedii. Kdo jezdil na tábory určitě tam najde momenty, které mu budou povědomé :-). Té srandy jsem čekal krapet víc. Z koho jsem fakt nemohl byl Bob, dále mne dost bavil mlaďoučký Jirka Strach :-). U mně je to za tři totemy. * * * (04.07.2012)

Narozdíl od té hromady uživatelů zde mi nepřipadá, že by film obsahoval "sklepovskou poetiku". Kromě režiséra a jedné scénky o dřevěném kašpárku Matěje Kopeckého to se sklepem nemělo nic společného, vždyť i scénář napsal Hřebejk s Jarchovským. Hlavním problémem snímku je natáčení z dálky, a to jak doslova, tak přeneseně. Kvůli tomu "doslova" není většině postav rozumět co říkají, zvláště bobo či jak se ta gorila jmenovala v tomto ohledu vyniká. A co se týče "přeneseně", režisér sleduje osud většiny postav pouze mozaikovitě, takže si k nim člověk nevytvoří žádný vztah. Tím např. zcela vyšumí jedna ze závěrečných scén, kdy si děcka přísahají, že se opět sejdou... Kdyby si ty děcka divák oblíbil, určitě by ho to dojalo, ale takhle to v jeho mysli nezanechá žádnou emoci kromě leknutí, že snad Trojan myslel na natočení druhého dílu. Člověk by taky po slibném začátku čekal, že Strach bude mít větší roli, ale on se tam právě mihne pouze na začátku a pak na konci ve scéně pro zuřivého katolíka zcela nepřístojné. Aňa Geislerová tam taky celou dobu jen přicmrndává a důvod jejího obsazení se zjeví až v úplném závěru, patrně jako jediná prokázala zvláštní předpoklady pro roli v konkurzu před natáčením, totiž že měla vši. Jediný, kdo se vyskytuje v záběrech pravda častěji, je Chalupův hlavní hrdina, ale ten je zase tak nepřitažlivý, že se s ním člověk při nejlepší vůli identifikovat nemůže, ačkoli jinak má obludky rád. Ale abych jen nepomlouval, scéna se zpětným zasazováním stromu a hra na houkanou nemá chybu. (01.06.2013)

Atmosféru pionýrských táborů jsem už nezažil, i proto jsem se rozhodl pustit si tuto prapodivnou absurdní komedii, která ji údajně vystihuje a je na ní založena. Samotné prostředí nemohu posoudit. Obsahuje celou řadu skvělých hlášek i scén (hu! hu! hu!), ty se ale utápí v dost zmateném scénáři. Vím, že příšerné neherecké výkony (s výjimkou Stracha) jsou tu záměr, ale stejně mně štvou. Atmosféru to možná zachycuje, ale jinak je to prostě průměrná komedie bez větší zajímavosti. - Koukej to přinýst. - A co kouzelný slovíčko? - ŠVIHEJ! (05.07.2009)

Příšerný postsynchron, a ne vždy je patrné jestli jsou výkony stylizované nebo špatně zahrané... Ale vizuálně je to nádhera (kompozičně, barevně + věrohodná prostředí jsou využita na maximum) a celé to má velmi příjemnou atmosféru podivnosti předrevolučních dob. A k tomu nemalou měrou přispívají i krásné koláže Davida Vávry. (19.07.2011)

Výborná, místy až satirická komedie z prostředí pionýrského tábora. Výborně jsem se bavil i po několikátém shlédnutí. Úmyslně amatérské výkony herců i neherců dodávají filmu až nostalgicko-kultovní nádech. Koho bavil například přehrávaný styl jako ve sklepáckém filmu Kouř, ten si najde humor i zde. PPD není komedie pro každého, tomuto specifickému až absurdnímu typu humoru se musí přijít na chuť, musí se umět pochopit. # 90% # "Zahraj, Peče se děťátko jak ryba." # Až se objeví, zeptáme se ho na všechno. - Já se ho na nic ptát nebudu, já jsem ráda, že nic nevím." # Přísahám na Jimma Cartera, protože ho nikdo nemá rád." # "Já mít za nás zodpovědnost, tak se tak netlemím." (28.10.2012)