Moje učitelka chobotnice

8.5/10 Tohle není typický přírodovědný dokument, takže by měl bavit i diváky, kteří to při záběrech na plovoucí ryby obvykle zalomí. Hlavní lidský protagonista a vypravěč v jednom je obyčejný člověk, který si podmořský svět zvolil jako formu terapie v těžším životním období. Jedna malá, sotva pár měsíců stará, pestrobarevná chobotnice mu dala důvod se do tohoto světa opakovaně vracet a objevovat další a další z jeho krás a podivností. Záběry jsou dechberoucí a navzdory tomu, že je celý film o podivně vypadajícím tvorovi z místa, kam se většinou dobrovolně nehrneme, je neskutečně lidský a dojemný. Dokumentární ekvivalent E.T. Mimozemšťana. Brečela jsem. (03.04.2021)

Velice podmanivý je nádherný život pod hladinou a tento dokument přišel na svět, mezi nás, díky člověku se srdcem na správném místě, chybujícím, tápajícím, hledajícím, aby nám zprostředkoval přirozenou krásu... Půvabná chobotnička mu zpestřila bytí, navázala kontakt a zcela odzbrojujícím způsobem si ho získala, následně obohatila.. Dech beroucí záležitost.. (03.11.2020)

Hmm, tak chobotnici si asi dlouho k jidlu nedam. Spousta zajimavých faktů o chobotnicich samotných, je to hezky dokument, ale nedostavuje se žádné wau, i když je vždy obdivuhodné, jak blízko se dokázal Craig k chobotnici dostat a ještě to natočit, navíc bez dýchacího přístroje. Bohužel z Craiga jsem měla pocit, že celým tím vztahem k chobotnici si něco kompenzuje, léčí, že za jejím obyčejným chováním někdy vidí víc než je, protože to tam chce vidět. (02.02.2023)

,,Chobotnice je vlastně slimák, který v průběhu evoluce přišel o ulitu''. O chobotnicích jsem viděl nejeden dokument, taže samozřejmě vím o jak úžasného tvora se jedná. Byly to zejména geniální dokumenty BBC, kde dávali vědci chobotnicím k řešení různé rébusy a všelijak je zkoušeli. Jednalo se třeba o to jak by se měla bludištěm dostat k pamlsku (krabovi), přičemž si musela odšoupnout dvířka, nebo o to jak malým prostorem se protáhne případně zkoušky dokonalosti změn jejího maskování nad čímž zůstával rozum stát. Vždy se však jednalo o tvora divokého, odloveného a někam laboratorně umístěného. Nprosto zde chyběla jakákoliv přímá interkakce s člověkem. Každý, kdo zažil nějaký blízký kontakt se zvířetem a teď nemyslím okamžik kdy mu žralok ukousl nohu nebo si ho napadl divočák či medvěd...:-).. Každý jistě nad tím prvním kontaktem žasl. Mohla to být třeba malinkatá paví očka v akvárku, která při odklopení krmící desky krytu akvária spěchala k hladině dobře vědouc, že bude jídlo, které přinesl ten velký tvor tam ze světa za sklem. Mohla to být malá roztomilá andulka co poprvé přistála na ruce a z blízka si prohlížela toho tvora co na ní mluví a píská skrze mříže klece, mohla to být kočka, samostatný nezávislý tvor, který se najednou rozhodl s vrněním skočit na klín a nechat se hladit.. Mohl to být pes, který po opuštění člověkem znovu s němou důvěrou složí hlavu do klína novému páníčkovi... Všechny tyhle první kontakty jsou nezapomenutelné. Opravdu se při nich něco děje a to jsou kontakty se zvířaty domácími, zvířaty co jsou na lidi zvyklá. Nedivím se tedy ohromení hrdiny filmu... Četl jsem spousty knih o kontaktech lidí s divokými zvířaty... Vzpomeňme Cousteaua, George Adamsona, Joy Adamsonovou, Dian Fosseyovou nebo třeba Johna Walshe... Ti všichni zažili úžasné okmžiky s divokými zvířaty, které je naždy poznamenaly. Proto bych byl trochu smířlivější k jisté sentimentálnosti v tomto filmu. Pokud hrdina jak sám říká neměl dříve ke zvířatům nějaký extra vřelý vztah, věřím, že toto setkání mohlo zcela změnit jeho já, protože zvířata to opravdu dovedou. Já je mám moc rád a jsem velmi obezřetný u lidí, kteří je nesnáší. Neodsuzuji je, ale vnitřně cítím, že jsou o něco zcela zásadního ochuzeni. Když se chobotnice poprvé dotkla ruky, ani jsem nedýchal. Byly to nádherné okamžiky spojení dvou různých světů. Toho divokého a toho člověčího, navíc světa suchozemského a vodního. Těžko říci co cítila chobotnice... Mohla se jí líbit hebkost kůže, mohla vnímat teplo nebo dokonce tlukot srdce... I já jsem se zařekl, že chobotnice už jíst nikdy nebudu. Jsou to skutečně neuvěřitelná stvoření... Opravdoví mimozemšťané. Film byl nádherný. Ty chaluhové lesy, záběry z dronu z výšky na oceán... Nádhera. Znovu se skláním před krásou a velikostí matky přírody! Tohle je bez debaty za 5 přísavek! * * * * * (05.07.2021)

Naozaj som nečakal, že ma to tak dojme. Ja ani neviem čo napísať. Je to ako keď vidíte niečo, o čom ste si mysleli že poznáte, ale až teraz je vám dovolené danú vec skutočne objaviť a spoznať. Ďalší dokument z dielne Netflixu, ktorý je omnoho dôležitejší než sa na prvý pohľad zdá. Foster ako sprievodca po jednom malom kúsku divokej prírody odvádza znamenitú robotu. Zobrazuje nám úžasný makrosvet pravidiel v ktorých pochybiť znamená smrť. A vo vysvetľovaní mu pomáha vysoko inteligentná a hravá chobotnica. Veľmi pekne spracovaná téma a posolstvo. Viac takýchto filmov poprosím. (29.10.2020)