Moje učitelka chobotnice

Když jsem nedávno sledoval sérii Divoká zvířata, ze všech epizod mě nejvíce zaujaly právě Chobotnice, které skrývají pod svými všetečnými chapadly nejedno tajemství. Moje učitelka chobotnice nesází na svou vizuální vytříbenost, jak tomu často u zvířecích dokumentů bývá, nýbrž se namísto formy snaží zaujmout obsahem. Sledujeme dvě životní cesty - lidskou a hlavonožčí - kde ta druhá nabývá velké osudovosti vzhledem k tomu, že životnost chobotnic není nijak dlouhá. Chvílemi jsem měl sice pocit, že Foster už moc tlačí na city a příliš "násilně" projektuje své rozpoložení do své osmichapadlové "kámošky", nicméně se mu ale na druhou stranu nedá upřít opravdový zápal a vášeň pro to, co dělá. Chobotnice jsou vskutku obdivuhodní tvorové - ať už jde o jejich inteligenci, důvtip, mimikry, způsob lovu, ale i fatální obětavost pro potomstvo. (26.11.2022)

Emotivní, stručný a barvitý náhled do života jedné chobotnice a mořského badatele, kteří se vzájemně sblíží a vytvoří si vztah, jaký se ještě nikdy nikomu před ním nepodařilo. Obrovskou škodu vidím v tom, že nám tvůrci nedopřáli na úvod nějakou rychlou obecnou pětiminutovku o chobotnicích, abychom zhruba věděli, co od nich čekat a nějaké základní charakteristiky, ale jinak jde bez debat o bezkonkurenční snímek v rámci podvodního (sub)žánru a já teda tleskám. Dokonalá a precizní práce takhle vybalancovat divácky poutavou podívanou a dokumentární zachycení vztahu člověka a chobotnice, ještě k tomu to položit do koukatelného 80minutového formátu se záběry, u kterých nemám tušení, jak je mohli zachytit, jelikož jsou zkrátka dechberoucí a naprosto šílené. Dozvíme se o fungování ekosystému "na dně", o zvycích hlavního tvora, jeho způsobu lovu, maskování před predátory i postupném navazování kontaktu s člověkem a ze všeho nejvíce mě odrovnala kamufláž, kdy na své přísavky nabalila mrtvé korýše a korály a udělala ze sebe maskovaný kámen. Podobný žánr cíleně nevyhledávám, ale tohle mě dostalo a jsem rád, že jsem měl možnost vidět podmořský klenot jako je tento. Breathtaking. (17.01.2023)

No, úplně bych to nenazýval dokumentárním filmem. Je to tak trošku pohádka, kde vám schválně neřeknou skoro žádná tvrdá fakta o chobotnicích, protože tím by se pochopitelně pokazila zdánlivě nepředvídatelná dějová linka. Spoiler alert - týpek je chobotnicí naprosto posedlý a samozřejmě, že si musel dopředu přečíst, jak dlouho žijí chobotnice, nebo o jejich schopnosti regenerace, nebo jaké používají taktiky pro obranu proti predátorům... ale stejně byl tím vším nesmírně zaskočený. No radši bych dostal real deal, než tohle podivné rozkročení mezi dokumentem a soap operou. (19.11.2020)

Až po tom čo som film videl, tento milý dokument získal Oscara, čo ma veľmi pošilo. Že si obľúbim nejakú malú chobotničku, by ma nenapadlo, cítime to asi všetci podobne, myslím všetkých , ktorých film chytil za srdce. Niektoré scény sú neskutočné. Maskovacia scéna pred nepriateľom mušľami alebo doslova adrenalínová naháňačka so žralokom i to ako s ním nakoniec vybabrala...úžasné. Záver nečakane smutný, asi prvý dokument pri ktorom som mal v závere slzy na kraji. Zaslúžený Oskar za naj dokument. 100%. (23.05.2021)

Fascinující a srdceryvný příběh o přátelství muže s chobotnicí (ano, čtete správně), při kterém se tají dech. Nejen nad výjimečnou audiovizuální stránkou, ale především nad vztahem člověka s inteligentním mořským tvorem. Pokud by tohle bylo promítáno ve školách jakožto názorná ukázka dovedností chobotnic, předčí veškeré vědecké poznatky. Tohle je autentické a z první ruky. Záběr na muže, doslova se mazlícího s chobotnicí... nemám slov. V posledních letech se mi do paměti tolik nevtiskl žádný jiný dokument jako právě tenhle. Asi opravdu stárnu, ale čím dál víc začínám obdivovat krásy přírody a oprošťuji se od světských věcí. (06.03.2021)