Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Osobitého výtvarníka, typografa, spisovatele Josefa Váchala zná veřejnost především díky jeho Krvavému románu. Surrealistická rozkošatělost této obhajoby pokleslého čtiva 19. století zaujala Jaroslava Brabce a jeho spolupracovníky a našli k tomu odpovídající obraz "braku" 20. století. Zájem autorů se soustřeďuje především na období němého filmu, procházka dějinami kinematografie pokračuje přes nástup zvukového filmu až do současnosti (autorský film 60. let, moderní horor), formálně tu najdeme např. využití techniky tónovaného filmu). Všestranná parodie prolíná barvitou dějovou změť s příběhem autora (Váchala/Paseky), komentujícího a vytvářejícího svou knihu, a rozštěpeného navíc v ději do postav Fragonarda a Mistra. Stejně jako u Váchala vstupuje do fikce stále silněji realita, aby se jediným "šťastným koncem" ukázalo být hotové umělcovo dílo. (oficiálny text distribútora)

(viac)

Recenzie (86)

NinadeL 

všetky recenzie používateľa

"Ujímaje se této trochu nevděčné práce, o tak zvaných "odpadcích" české literatury psáti, připomínám, že neděje se tak pro nějakou kratochvíli čtenářů, leč z důvodů rehabilitovati tento druh tvorby románové, očistiti jej od nánosu předsudků a ukázati na veliký význam krvavých románů v našem národě, jakož i vyzvednouti a zdůrazniti vysoké i důležité hodnoty mravní utajené v těchto proskribovaných zjevech písemnictví." Tolik Josef Váchal - dřevorytec. ()

Karlos80 

všetky recenzie používateľa

Brabcův vynikající debut, který byl ještě navíc podepsán jako autor scénáře a také coby jako kameraman..Film je velice svérázným způsobem pojat podle filmové adaptace stejnojmenné literární předlohy (Josefa Vachala 1884-1969), kterou jsem bohužel nikdy nečetl. Co všechno v sobě tento film ze začátku s trochu nejasným dějem skrývá? Tak určíte je to nádherná atmosféra Vachalova textu, parafrázující kostrbatý styl lidových románu z předlohy století, Brabec zde umocnil filmovou stylizací, reflektující počátky kinematografie jako takové..Nejprve se film vyvíjel v němý film, potom se k pravidelným titulkům přidá mluvené slovo, časem se uvolňuje "divadelní křeč" představitelů, zcivilňují se masky. Tento víceméně experimentálně a psychedelicky laděný snímek (pestrobarevný a trochu netradičným způsobem pojatý podklad), a asi i nejlepší a nejznámější z celé Brabcovi filmografie byl jeden z prvních který mě po roce 89' (z tehdy už zprivatizovaného Barandova), moc líbil a zaujal mě..Tehdy prý vyvrátil proroctví o zkáze českého "nekomerčního" filmu. ()

Reklama

gudaulin 

všetky recenzie používateľa

Krvavý román představuje v rámci produkce české kinematografie úlet, nebál bych se napsat, naprostou bizarnost. A to píšu s vědomím, že v 90. letech u nás vznikalo ledascos, včetně obskurních záležitostí, nad kterými s odstupem času zůstává rozum stát - ty ale byly většinou spojené s pokusy o komerční trháky. Snímek vznikl v souvislosti s privatizací Barrandova a obviňováním vedení firmy ze strany českých filmařů, že naprosto rezignovali na uměleckou tvorbu. Tehdy se někdejší ředitel Václav Marhoul rozhodl zacpat ústa kritikům tím, že vyprodukuje experimentální film vhodný na festivalovou scénu. Využil přitom popularity 3. vydání Váchalova Krvavého románu, kde tenhle kritiky zatracovaný, ale pro sběratele a fajnšmekry kultovní grafik vyjádřil svůj hold brakové literární produkci 19. století. Tohle dílko v době vydání téměř zapadlo, ale začátkem 90. let byla ta správná atmosféra na jeho resuscitaci. Divák může sledovat řadu postav ze šestákových krváků od padlých dívek přes piráty až po zkaženého kněze, jejichž příběhy se prolínají, a při sledování jsem si uvědomil, že mi tenhle styl silně připomíná ve Francii hodně populární Tardiho komiks Podivuhodná dobrodružství Adély Blanc-Sec. Tady je vidět, od koho možná Tardi opisoval.:-) Je to originální, úsměvné, ale jako celek to bohužel sráží přílišná úcta k Váchalovi, která se projeví v nižší srozumitelnosti a především v neslaném nemastném konci. Každopádně je to možnost vidět řadu českých herců, jak si užívají hodně netradiční obsazení, bláznivé situace a jak přehrávají ve stylu filmařiny 20. let. Celkový dojem: 70 %. ()

honajz 

všetky recenzie používateľa

Pokud jediné, co si člověk z filmu pamatuje, jsou pipiny Leichnerové a Asterové, která si ji ještě oplachuje, a kozy Hrzánové (Jirsákovou vynechávám, ta žádný kozy nemá.), pak se myslím záměr nepovedl. Myslím tím zfilmovat Váchala na půdorysu vývoje kinematografie. Což o to, šílené to je, ale absolutně nevtipné a bez nadhledu. ()

Pohrobek 

všetky recenzie používateľa

Knížka i film bez smyslu, což nechci a nemohu hanět, protože to bylo bezpochyby jejich úmyslem. Obrazově bravůrně zvládnuto, prolínaní se barevných odstínů je vždy načasováno i rozvrženo nejlepším možným způsobem. Jednotliví herci přijali úlohy comixových postav, v nichž povětšinou excelují. Myslím si, že děje do sebe zapadají přesně tak, jak mají a rozhodně filmu nelze v rámci žánru vytýkat nelogičnost, tím méně nudnost. Právě konec svým zpomalovacím vyústěním je jediným a poměrně organicky zapadajícím místem s jakýmsi, těžko uchopitelným zábleskem hloubky, i když jen v pisatelově osobě. ()

Galéria (4)

Zaujímavosti (3)

  • Ceny: Český lev 1993: nejlepší kamera, nejlepší střih (Jiří Brožek), nejlepší výtvarný počin (Jaroslav Brabec), Finále Plzeň 1993: Zlatý ledňáček. [LFŠ 2010] (Krouťák)
  • Výtvarník se ve filmu své společnice ptá, zda může přijít se svým psem Tarzánem. Stejně se jmenoval i ve skutečnosti pes Josefa Váchala. (Kuny27)

Súvisiace novinky

Fenomén grotesky v Uherském Hradišti

Fenomén grotesky v Uherském Hradišti

29.04.2008

Vzpomínáte na doby, kdy měla klasická groteska své stabilní místo na televizních obrazovkách? Ty časy jsou dávno pryč, ale pokud si chcete připomenout počátky filmového humoru (ale nejen ty), pak je… (viac)

Reklama

Reklama