Tri

Tři příběhy ze začátku, prostředku a konce války. Všemi příběhy prochází postava Miloše (znejasnění jednotné identity, skoky v čase mezi povídkami), všechny příběhy končí popravou. V úvodní povídce umírá nevinný člověk, Miloš je bezejmenný a pasivně přihlížející. Druhá povídka je dynamickou a vrcholně napínavou štvanicí na Miloše a jeho partizánského druha (použitím pohyblivé subjektivní kamery se některé sekvence blíží Němcovým Démantům noci, které vznikly zhruba ve stejné době). Ve třetím příběhu Miloš již jako funkcionář nechává jít na smrt ženu, které jej eroticky přitahuje, ale byla milenkou německého důstojníka. (04.02.2004)

Krutě syrové...hudbu zde zajišťuje cigánský buben a depresivní zpěv o kolo kterého tančí zotročený medvěd...film o naprosté marnosti lidského snažení a hledání spravedlnosti v nelítostném světě, jež jsme si sami stvořili, jsme pouze otroci své doby a politiky, která v ní zrovna panuje. Vždy může nastat čas, kdy život a smrt vedle sebe stojí nebezpečně blízko a pomíjivost lidských hodnost nabere nepředstavitelné obrátky...svědci bezpráví nakonec budou opět jen klopit zrak. Nelítostná filozofie druhé světové války na Balkáně natočená ve svobodných šedesátých letech...to jsem chtěl napsat...[RTVS Dvojka - originální znění] (21.11.2022)

Velmi působivý film s válečnou tematikou, v němž v podstatě chybí spektáklové pojetí bojových akcí a místo toho jsou sugestivně vyobrazeny chvíle, jež s takto úzkostným stavem univerzálně souvisejí kdykoliv, momenty čekání, náhlých spontánních peripetií, bezcílného útěku neznámem, osudových chyb, složitých dilemat a trestání viníků. Třemi částmi (vycházejícími z povídek Antonije Isakoviće) prochází postava studenta, posléze vojáka na útěku a nakonec člena místního partyzánského vedení Miloše Bojaniće (Bata Živojinović), za jehož individuálním osudem však můžeme cítit příběh mnohých, jež válečnými lety prošli. V první části jako člen zoufale čekajícího davu na nádraží přihlíží zastřelení nevinného fotografa, náhle nařčeného ze špiónství, při osamoceném napjatém útěku bažinatou krajinou se setkává se smrtí ještě z větší blízkosti, když na chvíli spojí a pak zase rozdělí síly se ztraceným partyzánem, jehož mezi křovisky dostihnou Němci a nechají jej upálit v chýši, a v závěru je naopak sám nucen rozhodovat o popravách těch, jež se provinili zradou národa styky s nacistickými okupanty, včetně dívky, k níž cítí lítost, ale logika trestu mu nedovolí ji omilostnit. Petrovićův mezinárodně průlomový snímek (nominace na Oscara) o různých podobách smrti, strachu, krutosti a zmaru, je dusivě intenzivní v detailech i celkovou atmosférou a připomene svým univerzálním záměrem (i strukturou) například Eroicu Andrzeje Munka. (03.01.2013)

První povídka hodně předvídatelná a schématická, zajímavý je tu mrazivě působivý tanec medvědice. Navíc statný Bata není jako študent úplně věrohodný, ale jeho postava, zatím ještě neutrální, je tu poprvé konfrontována s realitou války. Druhá povídka dechberoucí, geniálně natočená a napínavá do poslední chvíle. Postava Baty Živojinoviće se už aktivně účastní hrdinného partizánského odboje Komunistické strany Jugoslávie, aby se ve třetí povídce už stal partizánským funkcionářem. Třetí část je sugestivní, ale podobně jako první předvídatelná a lehce vykonstruovaná (podobný motiv zpracovali také Djordjević v Jitru a Kusturica v Undergroundu). (10.04.2009)

Vojna založená skôr na sugestívnych pohľadoch než na bojových akciách. Vojna založená na dialógoch s dlhými mlčiacimi pauzami, ktoré majú svoju umeleckú, ale aj výpovednú hodnotu. Pomalý film, aby divák stíhal rozmýšľať. Nie asi pre každého, teda pre väčšinového diváka skôr nuda. Film má síce tri poviedky, ale ide o jednu scénu z troch perspektív. Podľa mňa šla tá voja zobraziť aj silnejšie. Veď Balkánci sú na to experti. (20.02.2023)