Vévoda z Wellingtonu

Jednoducho spracovaný true-based príbeh, ktorý v sebe skrýva dve samostatné časti. Tá prvá je krádež, pardon „vypožičanie“ obrazu a za tým skrývajúce sociálne(-„filozofické“) ciele. Tá druhá je spracovanie tragédii, ktorá postihla Buntonovu rodinu (strata dievčatka). Najlepším momentom je výpoveď Kemptona Buntona  pred  súdom („Kde ste sa narodili?“ „V spálni, myslím.“). Pre duo Jim Broadbent  / Helen Mirren z hereckej stránky nie je čo vytknúť. P.S.: R.I.P. Roger Michell. Osobné hodnotenie: 76% (***) (24.01.2023)

Opravdu laskavej film, s okouzlujícím a dobrotivým hlavním hrdinou (Jim Broadbent), jeho trpělivou manželkou (Helen Mirren), tragickou nezpracovanou událostí v rodině, na základě skutečných událostí s úžasným britským humorem. Tyhle filmy me vždycky tak pohladěj (ač to zní v mejch 36 letech sebevíc divně) 😊👍 (16.05.2022)

Tento film mi vyčaril úsmev na tvári. Bolo pekné sledovať niečo také povznášajúce a zábavné. Chcem vyzdvihnúť odľahčený scenár, ktorý tiež prináša srdcervúce posolstvo. Film má len 90 minút a má skvelé tempo, udržuje veci v pohybe a neutápa sa v zbytočných detailoch. Vo filme nie je nič mimoriadne okázalé, ale všetko je veľmi efektívne. 7/10 (27.11.2022)

Takový ten britský roztomilý snímek jako porcelánový pejsek s fajfkou a v houpacím křesle. Milé na krb, na chvilku udělá dobrou náladu a pocit domova, ale zapomenutelné. Na můj vkus udělali z hlavního hrdiny a jeho rodiny příliš uhlazené postavy. Partičku roztomilých bytůstek, místních potrhlíků, vlídných blázínků, kteří jsou jako děti. Svoji čistotou vrhají světlo na náš pokřivený a tvrdý svět. Je to klišé, je to banální a myslím, že předobraz hlavního hrdiny by s takovým zpodobněním sebe jako obecního jurodivce nesouhlasil. Doufám v to. Doufám, že by se pral i před soudem, aby ho neukazovali jako nepraktického popletu, kterému kývneme na to, že může mít v něčem pravdu, ale jinak máme plné právo se na něj dívat z patra. SHRNUTÍ: Kterak bojovat proti systému, když si nikdo ani nevšímá, že bojuješ. (27.03.2023)

Spíše herecky a gerontofilně, než příběhově či dramaticky zábavná retrokokotinka z dob, kdy neparazitující mouřenínové spolu s pár nevýbušnými Pakoši museli ještě v Anglii pracovat, kdy se kradlo skoro analogově, a vyčórovat tak originál Goyi z národní galerie bylo jen otázkou správného načasování, kdy půjde lidský alarm na svačinu či chytne angínu a nebude moci tak nahlas houkat. Film, u kterého se vám bude pohodově kornatět, klapat zubními protézami nebo cévkovat, a po němž dostanete neodolatelnou chuť vzít chodítko a došourat se do Totlandu beztrestně zčadit pár pišingrů v akci, nebo vlézt na léty zapšklou, držkatou a svraštělou starou a ještě jednou jí ho tam z posledních sil pořádně nadrobit. Bába Mirenová i dědek Broubent zcela bezchybní a občasný typický velkobritský tumor to taky celkem vkusně zabíjel. Nemít to kapku osteoporózní a pajdající scénář, pustil bych to v tramvaji i sednout. (18.11.2021)