All or Nothing: Tottenham Hotspur

"The most important thing not in football, in life, is courage, honesty, good-feelings, friendship." Tvůrci si mohou mnout ruce, že Pochettina na lavičce Spurs nahradil Mourinho. Argentinec zkrátka nemá tak výrazné charisma a mluvenou angličtinu jako šedovlasý portugalský lišák. Ten se stal centrem této dokumentární série a tak zábavnou postavou by nenapsali ani ti nejlepší scénáristé. Každý fotbalový fanoušek zná Mourka jako arogantního, novináře nesnášejícího chlápka na tiskovkách, a i proto je nesmírně osvěžující ho v této sérii vidět jako zaměstnance, trenéra, taktika, sprostě-mluvícího motivátora a hlavně jako člověka s lidskými city. Nejen Mourinho, ale také exkluzivní pohled do fotbalového zákulisí výsledkově nepříliš podařené sezóny plné zranění a hádek musí potěšit srdce každého fotbalového fanouška. Díly byly dobře prokládány medailonky jednotlivých hráčů a také je tu krásně pro další generace zachycena to, jak současná pandemie zcela změnila naše životy. "Fucking hell". (16.09.2020)

Seriály All or Nothing Vás buďto chytnou a prominete jim kdejaké malé chybičky nebo naopak nechají chladným a s velkou pravděpodobností se Vám nebudou líbit ani ostatní, a to proto, že to je víceméně na jedno brdo. Tady potěší obsazení, především José Mourinho a Daniel Levy, kteří jsou ve fotbalovém světě výjimečné osobnosti, ale dohromady seriál nijak speciální není. /75%/ (23.06.2022)

(Komentář a hodnocení po prvním díle). Do půlky nuda, od okamžiku, kdy tam nakráčí Special One, konečně sranda. Asi o trochu lepší než série o ManCity, určitě o dost horší než série o Sunderlandu (ale u něj to bylo dáno těmi turbulentními událostmi). Divím se, že ještě nenatočili sérii o ManUnited, tedy o klubu, který nejen v Anglii rezonuje ze všech fotbalových klubů nejvíc. Je to docela zábava, dívat se, jak takový velkoklub funguje, ale stejně se nemůžu zbavit pocitu, že jsou všechny tyhle série točený hlavně pro americkýho diváka, se všema těma uměle našroubovanýma dramatickýma záběrama a kecama, co jsou spíš k smíchu (btw doprovodný komentář od Toma Hardyho se k tomu vůbec nehodil). (30.11.2020)

Rád bych řekl, že fandím úhlavnímu rivalovi, ale na AoN o Tottáči jsem se hodně těšil. Dokusérii si nicméně bohužel rychle přivlastní Mourinho a rozjede one-man show. Sunderland Till I Die mě v rámci žánru bavilo mnohem víc, tvůrci si tam dali větší práci se zachycením konfliktních situací, k dění v klubu více promlouvají zaměstnanci a fans, jsou tam logičtější dějové linky okolo jednotlivých hráčů (zde se například nabízelo více probrat s Allim, proč si po covid pauze skoro nekopl, na úkor Kaneova rodinného "odhalení"). Ale pořád jsou fotbalové dokusérie vítaným čerstvým materiálem, který mě jako fotbalového fanouška baví sledovat, 70 %. (01.11.2020)

Jedná se o dokument, nebo spíš reality show? Nemůžu si pomoct, ale tento žánr mě opravdu hodně oslovil. Neuvěřitelně mě bavilo nahlížet pod pokličku jednoho z nejslavnějších anglických fotbalových klubů a sledovat, jak se reální fotbaloví hráči a členové realizačního týmu chovali a co říkali v době, kdy oni sami psali klubovou historii. Více takových sérií! (11.10.2020)