Kytice

Snová vize každé klasické předlohy je velice individuální a éterická záležitost a je nabíledni, že si jí vytváří každý čtenář ve svém nitru, považuje jí za svůj duševní majetek a těžko se smiřuje s vizí někoho druhého. Tím neochotněji s vizí umělce, pokud se zrovna nepřiblíží té jeho.. Nechci ani domyslet, co by s Kyticí provedl kdokoliv jiný, než takový mistr kompozice, dynamiky a bizarního oka, jakým je F.A.Brabec. Kritizovat technické disciplíny by proto bylo ode mne ještě větší odvahou, než od režiséra Kytici natočit. Malé zklamání je pro mě jindy skvělý Karel Roden, který svojí trapnou artikulací a frázováním svou postavu degradoval na komickou a to v básni, která by měla být ta nejděsivější a role Polednice, která má sice plachetku, hnáty křivé, ale měla by být malá a Polívka má bezmála dva metry. Jistě se dočkáme dob, kdy bude hrát Popelku, Barunku nebo Marušku Kudeříkovou.. (05.07.2009)

Nejlepší Brabcův počin. Vtipně a s fantazií zpracované klasické téma Erbenových balad, podpořené skvělými výkony herců i neherců - vy víte, koho myslím - dává dohromady úchvatnou skládanku, která při tom správném přístupu navodí atmosféru stejně spolehlivě, jako četba chmurných básní K.J.E. Z výkonů bych vyzdvihl Bártu, Rodena a Polívku. Ostatní byli jaksi tuctoví, včetně Zrzi Áni Geisleroi (05.10.2006)

Maximálně výtvarně pojaté dílo. V původní Erbenově verzi jsou jistě nejsilnější prastaré, až archetypické morálně-biologické pravdy, z nichž ani přes nejzarputilejší snahu navypreparujeme ani náznak moralismu. Toto morálně-etické veledílo je dokonale doplňováno vybroušenými výrazovými prostředky, včetně zvukomalby a hláskové instrumentace. Ve filmové verzi naproti tomu zůstala pouze stránka výrazová a údajně hlubší zakompované prvky nedokážeme při nejlepší vůli uchopit. Nakonec - nikdo by je tam asi nečekal a ani necpal. (29.09.2004)

Když jsem o záměru natočit film podle Erbenovy sbírky slyšela poprvé, měla jsem to za povedený vtip. Když jsem pochopila, že je to myšleno vážně, skončilo mé obočí někde na temeni hlavy. A už jsem jen s napětím čekala, co z toho vyleze. A jen jsem žasla. Nad křehkou poetikou úvodní básně, vizuálně, hudebně i herecky strhujícím Vodníkem, děsivě politováníhodnou Polednicí, trpělivě čekající nevěstou, která se svého ženicha bohužel dočká... Až do Zlatého kolovratu, který jsem svého času uměla odrecitovat zpaměti, a mám k něm vztah nezakrytě sentimentální. Pohled na vznešeného krále připomínajícího pouličního zloděje a harcujícího na strakatém valachovi, v kterého se z neznámých důvodů změnil vraný, bujný kůň, mě však zchladil více než Aňu Geislerovou voda z lesní bystřiny. Stejně tak nepochopitelně inovovaná verze básně ("Tvůj konec přišel, to mi věř!"). Ale podzimně barevná atmosféra a podzimně krásná Aňa to přece jen poněkud napravily a přechod do času zimy, Vánoc a konce roku i životní pouti se s Dceřinou kletbou a Štědrým dnem vydařil bez klopýtnutí. Celkově to byl zážitek strhující ve své jedinečnosti. A už se moc těším na Máj. (03.08.2007)

Kytice K. J. Erbena je horor. Bezpochyb. A tak je mi i předložená. Barevný kompozice spolu s hudbou podbarvují hororově temný příběhy a věřím tomu, že to náramě bavilo i herce. Ve Vodníkovi vyniká podvodní svět, Svatební košili má zase K.Roden - což je kapitola sama o sobě. Líbí se mi ta ,,mrtvolnost" s nádechem černýho humoru. (Rodena bych podezříval, že si snad text napsal sám). Polednice B.Polívka je snad strašidelnější než příběh sám, což dokazuje řev dítěte.... . V ,,optimistickým" Zlatým kolovratu mohl Brabec dostatečně popustit uzdu fantasii..... a fantasie na mě dejchá z celýho snímku. Bohužel, k dokonalosti kousek chybí. (19.03.2006)