Den šelmy

Čekal jsem opravdu výbornou satanistickou hororovou záležitost, ale ono tomu tak bohužel neni a je to myslim docela škoda, podle mě tomu znatelně chybí nějaký opravdu správný satanistický scény, i pořádná hudba a nějakých černohumorných pasáží jsem si taky moc nevšim, lépe řečeno jsem se prakticky nezasmál, ovšem kupodivu i tak je to skvělý, jelikož příběh je velice zajímavě a netradičně odvyprávěnej a pojatej a to hledání a čekání na samotnýho vládce pekel je ve filmu tak dobře navozený, že se to nakonec přenese i na diváka a o to víc je konec trochu zklamání, i když je velice dobře vymyšlenej (03.09.2008)

Pře zhlédnutím jsem čekal horor a dostal krimi-parodii, která mi nabídla z mnou očekávaného žánru snad 2-3 momenty. Avšak bavil jsem se, narážky na satanisty a církev byly podařené. Co mě však zklamalo, že humoru postupně ubývalo a na plátně zbyla jenom brutalita a násilí bez špetky ozvláštnění či smyslu. Tudíž ve výsledku to vidím pouze na průměr. (04.08.2014)

Bravo, Španělé mi opět vytřeli zrak a zamávali bránicí! Tenhle snímek je naprosto skvělou ukázkou toho, jak skloubit satanistický horor s černou komedií a nevyznít přitom trapně. Dvě hlavní postavy (kněz Angelo, který jde po stopách brzy narozeného Antikrista, a dobrotivý metalista Jose, jenž má občas problémy se sebekontrolou) jsem si zamiloval ihned, k těm dalším jsem si úspěšně hledal cestu. Některé momenty jsou nezapomenutelné (matička s brokovnicí odhodlaná chránit rodinu), ale v poslední třetině se humor zcela vytrácí a nabírá spíše vážnějších tónů. Proč ne, vždyť příchod syna Satanova není prdel. I přesto je Day of the Beast jednou z nejlepších a nejoriginálnějších hororových komedií. (23.09.2011)

Prijemna a vubec ne nevkusna komedie o prichodu Satana pusobi v zaplave radobyvtipnych filmu z Ameriky jako zazrak. Knez snazici se maximalne hresit, sverazny vztah matky a syna a vyprava pro pannenskou krev - to jsou pasaze, ktere se mi vryly do pameti opravdu hluboko. A samozrejme to nejlepsi: milacek davu Jose Maria a jeho bohorovny pristup k zivotu. Skoda jen ze ke konci se humor vytraci a film zacina byt trochu tezkopadny. I tak jde ale o jednu z nejlepsich horrorovych komedii vubec. (08.10.2004)

Nejspíš nerozumím metalu nebo byl José María skrytý podvrhář, ale sliboval svému zákazníkovi v rámci proma kapely vostrá slova a jak z pásky, tak na koncertě znělo jen tvrdé dunění kytar s hlasitými bubny bez jakéhokoliv textu. :o) Nevadí, buranský metalita vyznávající satana mě stejně z hlavní trojice bavil nejméně, ale neortodoxní kněz vnášející do dění spoustu nestoudně černohumorného vtipu a televizní moderátor věšteckého pořadu, který mi zase připadal jako nejzajímavěji pojatá postava, mě na své cestě za Ďáblem a proti Ďáblu od drsné rozepře po společnou spásu chytli. Álex de la Iglesia protkává své nevšední filmy hodně divokým humorem, nabitou sérií akcí a bohatou žánrovou směsicí, svou notně pestrou sbírkou drsných i groteskních nápadů mi obvykle nesedne úplně stroprocentně, ale po nedávno viděném Společenství (které se stylově Dnu šelmy hodně podobá, ale jako celek u mě přeci jen vítězí) mě už podruhé svým starším kouskem dokázal přikovat a zabavit, aniž bych si více všímal hodně rychle utíkající čas a najednou přišel konec, ironicky poetickej konec. Víc jsem se ocital v neškodném napětí, než smíchu, ale předpověď blízké budoucnosti od dvou pánů s přidáním „koledy“ mě dostala tak, že jsem si ji navrátil a vychutnal znovu. [75%] (31.01.2024)