Stopár

Krásný film s uhrančivým hlavním hrdinou i s uhrančivým hlavním zabijákem. Prostředí malebné laponské přírody, všude sníh, led, medvědi a černí ptáci. Mladému Laponci Aiginovi vyvraždí skupina Čudů celou rodinu. On sám uteče k jiné skupině Laponců, tím ale ukáže stopu vražedným Čudům. Ti ho zajmou a přinutí, aby je skalnatou krajinou k vesničanům dovedl. (24.03.2020)

Zvláštní film ,který je naturalisticky drsný, takže se v něm zabíjejí a házejí pod led ženy i děti, kde zcela nehollywoodsky ti, kteří chtějí bránit vesnici, umřou úplně zbytečně atd. Ale na druhou stranu je mystický, ano, obsahuje mystické prvky, a dokonce jde nakonec - přes zdánlivou jednoduchost děj - i o podobenství o věcech, které nejsou vidět, a přesto existují (ostatně scéna rozhovoru Rastiho s mladíkem večer ve stanu je pro mne vrcholem celého filmu), a o soudržnosti nejen věcí, ale i lidí (jeden bez druhého nejsme nic, každý náš čin ovlivňuje životy druhých). Plus je v tom hodně národopisných prvků, ale tak nějak ústrojně do děje zapojených, takže nevyzní až tak přeplácaně jako ve Stínech zapomenutých předků, dokonce v jednu chvíli (v sauně) s sebou nesou podvědomý pocit blížícího se zla. (31.08.2023)

Výrazově neobyčejně úsporný a skromný film, který sámskou legendu líčí s mrazivou věcností a tlumenou emotivitou. Díky tomu je Gaupova verze mýtu srozumitelná, plná přirozeného života a zajímavých momentů spíše národopisného než filmového charakteru. Čistý a nenápadný severský epos o pomstě a rituální jednotě člověka a světa. (10.02.2011)

Průměrnej Pathfinder s Karl Urbanem rozhodně nezapře, že má základy v tomhle filmu, ale Ofelas je daleko realističtější, drsnější a celkově lepší, jenže bohužel, i když vůdce čudů je drsnej téměř jako Wes Studi a i když jsou souboje realisticky pojatý, tak tak to prostě působí trochu plytce, přišlo mi, že na úkor realistickýho ztvárnění zapadly nájezdy čudů do nezáživnýho průmeru, krom toho i závěr je hodně urychlenej (11.10.2008)

Příjemný norský snímek, taková dobrodružná akčňána o pomstě, z blíže neurčené doby. Život místních je vykreslen až skoro s folklórní výpravností - ne teda až s takovou jako třeba v Mollbergově opusu Země je hříšná píseň, ale i tak víc než precizně. Samotný děj je celkem dost jednoduchý, což vůbec není na škodu spíš naopak. Čudové jsou dobře zahraní chladnokrevní zabijáci, ústřední postavy zase v pohodě sympaťáci (Sahve je pohodářka :-) ). Kapitola sama o sobě jsou záběry severských krajin a přírody - úchvatná věc. Včetně celkem fajn atmosféry, ve které se místy blesknou až trochu ambientní momenty. Fajn snímek, potěší. A viděl jsem sobího býka, je to sympaťák na entou, heč :-) (20.02.2011)