Ono žije

Neskutečně utahaný brak o zmutovaném novorozenci, který si proklestí cestu z porodního sálu rovnou do městských ulic, aby zde vraždil bezbranné kolemjdoucí, za pomoci svých ostrých zubů. Jediným pozitivem, a i tak dosti chabým, je vcelku zajímavá hudba Bernarda Herrmana, ovšem zbytek je sterilní až běda. Onen mýtický mutant se prakticky ani jednou nedostane do záběru a místo akčních či krvavých scén tak sledujeme spíše tupě načrtnuté náznaky mordů, které jsou jeden jako druhý. Přehrávající herci jsou zralí na okamžité vypovězení smluv a televizní vzezření jim v žádném případě nehraje k dobru. Zoufale nudná, banální a iritující podívaná, která je ve výsledku naprostou ztrátou času. (10.08.2005)

Rodinně, sedmdesátkově a akčněji pojatý Malý vrah od Bradburyho. Ne, není to adaptace, samozřejmě, ale stejně zajímavá premisa. Atmosféry Bradburyho povídky to nedosahuje, ale příběhová prostost a střízlivý přístup k napětí tomu dávají plusové body. Ani nevím proč, ale hrozně moc se mi líbily úvodní scény před příjezdem do porodnice. (01.06.2023)

První Cohenův hororový zářez na mě sice moc velký dojem neudělal, především co se kvality týče, ale uznávám, že ve své době přišel s docela zajímavým námětem (scénářem), který ještě nebyl nikterak okoukaný. K jeho smůle si s tím však chtělo trochu více pohrát. Dějová nevyváženost mně totiž ubíjela mnohem více, než fakt, že mutant/dítě není po celou dobu téměř vůbec vidět. Určitě by si zasloužilo mnohem více prostoru, než se mu dostalo. Ono těch několik záběrů v problikávajícím světle moc nevystraší. Přiznám se, že jsem se místy nehorázně nudil a došlo to až tak daleko, že jsem to dvakrát málem zalomil a musel si některé pasáže pouštět znovu. Atmosféra sice místy skutečně nabírala na obrátkách, jenže intenzita napětí byla velmi skromná. Pořádných vražedných scén se tu za celou dobu nedočkáme, jen několika náznaků, ale většinou se kamera přenesla namísto až po akci, takže diváci mají možnost vidět už jen naaranžovaná těla. (Remake jsem zatím neviděl). 50% (04.08.2012)

Zas tak blbé to není. Cohen pochopitelně mohl s tímto námětem natočit dusný psychologický horor o hodně temné straně rodičovství, ale místo Mazací hlavy se rozhodl pro nesporně omšelejší a natvrdlejší detektivku. Ale zatímco v úvodu je režie překvapivě usměrněná a poměrně vtahující, postupně se Cohen vypravěčsky utrhne ze řetězu - ani ne tím, co se děje na úrovni jednotlivých scén, to je totiž většinou nuda, ale tím, jak se příběh vyvíjí a jak potměšile končí. Vraždící batole bez úspěchu nahání celý policejní sbor, v otcovi bují rodičovská existenciální krize a poslední věta naznačuje počátek Armageddonu a ohrožení celé civilizace. Nemějte děti, už je nás tu dost a smlsnou si na nás! 65 % (22.04.2022)

Po poměrně milém nedávném překvapení remakem jsem šel s chutí do originálu. Ale originál se tak děsně táhne že jsem měl co dělat abych neusnul. Dítě se ukáže ještě mín než v remaku a vypadá poměrně směšně. Hlavní rozdíl mezi remakem a originálem je v tom že remake byl hlavně o matce a dítěti. Tady to je o matce a tátovy a tak začíná psychologie. "Co dělat, milovat ho nebo nenávidět?". Vím že od Cohena nemůžu čekat nic jiného než béčkovou zábavu. Ale to už je po 2 co mě zklamal(ještě mě zklamal s The Stuff). No nevím ale jesli v budoucnu půjdu do dalších dvou pokračování tak jedině s velkou obezřetností. (17.07.2010)