Le Trou
Il buco
The Hole
Le Trou
Réžia:
Jacques BeckerKamera:
Ghislain CloquetHudba:
Philippe ArthuysHrajú:
Michel Constantin, Jean Keraudy, Philippe Leroy, Marc Michel, Raymond Meunier, Paul Pavel, Catherine Spaak, Philippe Dumat, Dominique Zardi (viac)Obsahy(2)
Vězně v cele číslo šest spojuje myšlenka na útěk z vězení. Když sem přibude nový vězeň Gaspard, zkušený Roland jej zasvětí do vymyšleného plánu útěku tunelem. Na budování tunelu všichni v noci pracují a každým dnem se tak přibližují k vytoužené svobodě. Nejen tunel je zárukou jejich úspěšného útěku...
José Giovanni, velká osobnost francouzského filmu, přinesl před kameru vlastní zkušenost. Narodil se v Paříži v korsické rodině a již od brzkého mládí se musel sám o sebe postarat. Za války působil jako vysokohorský vůdce a pěšák v odbojovém hnutí, ale po osvobození se zapletl s podsvětím. Při loupežném přepadení jsou jeho strýc a bratr zabiti a mladý Giovanni dostává trest smrti. Jeho otec však o svého syna bojuje a José vychází z vězení v třiatřiceti letech. Svůj nešťastný příběh přenesl José Giovanni do své první knihy nazvané Díra, což je slangový výraz pro vězení.
Francouzský režisér Jacques Becker byl knihou nadšen a koupil práva. Giovanni se podílel na psaní dialogů a s Beckerem dál spolupracoval. Za svůj život napsal jednadvacet knih, pod čtyřiadvaceti filmy je podepsán jako scenárista a režisér - Dva muži ve městě, Sicilský klan, Poslední adresa a další. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (93)
Téma útěku z vězení vyloženě zbožňuju. Le Trou se oproti svým bratříčkům zaměřuje těméř bezvýhradně na samotnou práci a jednotlivé charaktery odsouvá trochu do pozadí, čehož důkazem budiž fakt, že jsem si i ke konci občas spletl dvě postavy. Taky je trochu zarážející vstřícné chování bachařů a nekonfliktní vztahy mezi vězni, nový spolubydlící ihned zapadne do party (i když tady nemají moc na výběr). Samotná příprava je na druhou stranu opravdu detailní a zajímavá, což ocením hlavně tehdy, až se sám budu chtít dostat z lochu. A ono na to jednou dojde. ()
"Rvačka mezi muži" je obecně považována za nejnapínavější francouzské kriminální drama. Ale podle mého vcucne "Díra" celou "Rvačku" i se šňůrou od vrtačky... a ještě se u toho pěkně po vězeňsku zašklebí. Mondieu! To byl neskutečnej nářez, naprostá adrenalinová pecka, která mě totálně pohltila, takže jsem víc než dvě hodiny v podstatě jen lapal po dechu. Realistické, uvěřitelné, napínavé. Jeden z nejlepších filmů, co jsem za posledních X let viděl. Navíc skvěle obsazený "kriminálními typy", z nichž nesympatičtější je určitě Jean Keraudy (představitel Rolanda) - z něj sálá nejenom herecké charisma, ale i obrovská dávka manuální zručnosti (znáte přece takový ty filmy, v nichž herci předstírají, že umí vyrobit šperhák z tvrdý koblihy a klacku vod nanuka, ne? Tak fortelný chlapík Karaudy by to zmáknul i ve skutečnosti). Závěr: Přestože nám leží ve špajzce už kolem padesáti let, doporučuju tenhle nenudící trhák k okamžité konzumaci. ()
Být sympatický zvenku neznamená vždy být sympatický zevnitř. Oči nás někdy klamou. Možná dost často. Sebeklam a zavírání očí nad problémem totiž pomáhá lidem přežit nebo přejit to, co je pro ně těžké přijmout, protože by museli pohnout sami se sebou. A kam je ta inercie pak zavede? Do ještě větší díry? Jenže ... člověk by nejraději přece věřil - sobě, lidem, světu a nějaké stálosti aspoň v něčem. Na pevné půdě se totiž stojí snadněji než na zemi chvějící se pod nohama. A v tom chvění právě žijeme. ()
Jestliže Ernest Hemingway psal formou ledovce, kdy odkrýval pouze základní děj a zbytek nechávál na čtenáři, režisér Jacques Backer natočil tímto stylem Díru. Žádné vyslovené motivace, žádné hluboké myšlenky, prostě a jednoduše jen děj v podobě plánování útoku. Taková "jednoduchost" působí velice dobře na atmosféru, které navíc pomáhají i poměrně nestandartně dlouhé záběry (na střih někdy čekáme opravdu dlouho) a neexistence hudby. Místy film dokáže pořádně našponovat nervy. Vhodně jsou zvoleny také jednotlivé charaktery a nechybí ani pořádná tečka na konci. Spokojenost. P.S. Bacha na spoiler v obsahu. ()
Film, co si na nic nehraje. Žádná zbytečná "omáčka" o vykecávání kolem, tady se kope díra na svobodu, vážení! Může se zdát, že je nuda dívat se většinu filmu na bandu vězňů, co jen kopou a kopou. Ale nuda to rozhodně není! K tomuto filmu nebylo třeba žádné drásající hudby, co by dělala napětí, tady to napětí jde i bez ní! ()
Galéria (16)
Fotka © NBC Universal
Zaujímavosti (8)
- Natáčení probíhalo po dobu 10 týdnů. (oje)
- Replika věznice byla vytvořena do nejmenších detailů zejména díky trojici skutečných vězňů, kteří se v roce 1947 pokusili o útěk, a kteří u filmu působili jako konzultanti. (Kulmon)
- Pro zvýšení autenticity obsadil režisér do snímku převážně neherce. Jeden z nich byl dokonce v roce 1947 do útěku z věznice skutečně zapojen. (oje)
Reklama