Jednoducho formalita

Průtrž mračen, od místa činu/nečinu prchá vrah/nevrah/sebevrah; všichni znají jméno Onoff, ale ani on sám neví, co všechno zahrnuje, co se pod ním skrývá. Pod pichlavými očky psychoanalytika, komisaře Polanského, v dešti, který proniká vším, střechou podivného komisařství i clonou zmatené mysli, se skládá puzzle muže (zde naprosto skvělý Gérard Depardieu), který prochází destrukční krizí středního věku, krizí uměleckou i mileneckou. Nepíšící propisky, nefunkční psací stroj, nepopsané papíry, nekomunikující telefon, odkazují, jako tabula rasa, na počátek něčeho nového, na nový "román". Podobně jako se amnestický syndrom hroutí pod komisařovými "důkazy". I když tato noc přece jen zůstane navždy zamlžena (i o Nietzchem se říká, že byl "benebelt"), je pouhým předělem mezi duševní nemocí a zdravím... Pozn. 1: Také jsem odmítal teplé mléko, zvláště když na něm byl škraloup. Pozn. 2: "Ricordare, ricordare è come un po' morire" (rozpomínat se je tak trochu jako umírat), zpívá italsky sám GD) (05.09.2017)

K překvapivé pointě se prokoušete poměrně těžkým a pro mnoho běžných konzumentů filmového materiálu těžce stravitelným a chaotickým marastem. Na druhou stranu, atmosféra, hudba a hlavně geniální výkon Gérarda Depardieu stojí za to ! Dalším problémem je, že opravdu „nečekaná“ pointa většině diváků na poprvé prostě nedojde a chce to zkouknout ještě jednou (aspoň posledních 20 minut :-) ). Na poprvé jsem to prostě nedal !! Mnohem srozumitelněji a koukatelněni to zmákl o pět let později jeden indický klučina a slavil s podobně „nečekanou“ pointou celosvětový úspěch. Každopádně jde o mimořádný snímek, který většině filmových fajnšmekrů dlouho zůstane v hlavě a určitě se takový kousek hned tak nevykouří z hlavy ! (24.05.2016)

Totální dialogovka, u které Vám možná může být více než jasné, jak to s tou vraždou je, ale stejně Vám nedá spát a donutí Vás sledovat jeden dialog Gérarda s Romanem za druhým. Gérard Depardieu tu sice mluví italsky, což byl pro mě slušný nezvyk, ale na druhou stranu tu rozjíždí úžasné herecké řemeslo, což je u něj na druhou stranu vlastně standard. Popravdě jsem si tímto filmem uvědomil, proč mám Gérarda vlastně rád. V dnešní době mě totiž úplně nepřesvědčuje, ale filmy z jeho minulosti mluví za vše. Třeba tato pouhá formalita, která v hereckém ansámblu samotného Gérarda pouhá formalita úplně není. (05.05.2017)

Nepamätám si kedy som po skončení filmu asi 5 minút sedel a pozeral tupo do steny aby som sa spamätal z toho čo som videl a zároveň si pozrel film ešte raz (najmä kvôli pointe:)...Už úvodná scéna behu lesom za zvukov šialenej Morriconeho hudby navodzovala zimomriavky ako pri najlepších momentoch Hitchcockových diel...Giuseppe Tornatore sa s divákom zahráva ako sa mu zachce, vystačí si s minimalistickým priestorom, fantastickým scenárom, skvelým strihom a réžiou. Depardieu podal absolútne fenomenálny výkon a Polanski veľmi nezaostáva. Absolútne fantastická atmosféra počas celého filmu, aby sa to celé vykryštalizovalo v...ťažko opísateľnu surealisticko existenciálnu pointu:) To treba skrátka vidieť, slová sú naozaj zbytočné. Tornatore prekonal svoj opus Nuovo Cinema Paradiso a ja si na filmy tohto pána budem musieť "posvietiť"..Geniálne, fantastické, skvostné!!!! (02.05.2008)

Roman Polanski a Gérard Gepardieu. Slavný režisér a možná ještě slavnější herec, to jsou hlavní protagonisté našeho příběhu, ostatní, ti jsou jen křoví. I když se ten prvně jmenovaný hodně snaží, přece jen, herectví není jeho parketa a Gerárd, ten mu hlavně ve druhé polovině ukazuje, jak báječný je to herec. Strhující psychologický duel dvou můžů, v promáčené policejní služebně, natočený skoro v jedné místnosti. Lhal bych, kdybych tvrdil, že jsem byl po konci chytřejší, než před začátkem, takže zhlédnu ještě možná někdy znovu. (23.01.2015)