Jednoducho formalita

Dokonalý zástupce mysteriozního psychologického dramatu, jakých až tak moc vlastně není. Jen se prosím obloukem vyhněte vyšisované BluRay verzi, která je tak vyčištěná, že zmizely barvy, hry se světly a stíny (třeba když se komisař podívá na Onoffa v okně a zpoza tmy klobouku mu zasvítí jen pátravé oči - to je v BluRay verzi totálně zabité, protože někdo měl potřebu ten stín zesvětlit, aby nebyl, aniž by ho zajímalo, že ničí podstatnou složku filmu. Ano, film hodně hraje s atmosférou, k níž patří nejen neustálý déšť (jenž má protiklad v tom závěru, opět symbolika), depresivní podmínky policejní stanice, ale právě také hra s barvami, světly a stíny. Zhruba v půlce jsem začal mít tušení, jak to celé je a jsem rád, že se mi to potvrdilo - o to víc jsem si film od té chvíle užíval. Myslím, že tvůrci chtěli, aby divák v průběhu děje (na rozdíl od Shyalamana u Šestého smyslu) pochopil, oč jde, ne až v závěru u skvělé scény s fotkami. Vše dokresluje dokonalá Morriconeho hudba - nervně dramatická pod úvodními titulky až po konejšivou skoro v závěru. Trošku mi vadil Depardieueho exhibicionismus, který bych přirovnal k Donutilově snaze prosadit se ve všem, ale tady bych záběry na nahého Depardieua a jeho velké břicho oželel, písničku však nazpíval docela slušně (další podobnost s Donutilem). Líbí se mi ve filmu jemný humor, vyplývající z daných situací, nebo polemiky na téma setkání s ikonou a že spisovatel není své dílo a nemusí se mu podobat. (20.10.2018)

Výborný film so silnou atmosférou a skvelými výkonmi G. Depardiea a R. Polanského. Zvlášť od režiséra Polanského som to nečakal. Jeho výkon v Plese upírov ma nijako zvlášť nepresvedčil, ale tu sa do filmu výborne hodil. Film je naozaj napínavý, takmer do poslednej chvíle neviete ktorá bije. Poniektorí krútia nechápavo hlavou i po skončení filmu, ale vysvetlenie je v skutočnosti jednoduchšie než sa zdá. Asi najviac utkvie v pamäti neopakovateľná atmosféra daždivej noci a výpovede G. Depardiea, ktoré sa každú chvíľu rozchádzajú. Morriconeho hudba to samozrejme všetko nádherne zvýrazňuje. Tornatore je pán režisér. Osobne by som privítal temnejší záver, ale i tak ide o silný film. 80%. (07.01.2014)

Nie som fanúšikom dialógových filmov, hovorené slovo odkláňa príbehovú líniu, na ktorej mi vo filmoch záleží. Táto detektívka má však veľa plusov. Samozrejmosťou sú dve vysoko kvalitné osobnosti, ktorí sa museli vysporiadať s komplikovaným scenárom. Depardieu to svojou prirodzenosťou ťahá, Polanski ma pred kamerou príjemne prekvapil. Vrcholom je samotná mysteriózna pointa, ktorá je ťažko odhaliteľná a hovoriť o nej pred pozretím filmu by sa nemalo. No vďaka nej dvíham hodnotenie. KTO TEDA FILM NEVIDEL, NECH ĎALEJ NEČÍTA! Stačí si v prvom rade uvedomiť, že týmto filmom sa inšpiroval i môj najobľúbenejší snímok, v ktorom sa objavil Bruce Willis. Ostalo sa už len zamyslieť, kde sa to ten Gerard vlastne nachádzal. Musel som si koniec filmu pozrieť pár krát, aby som prišiel na nasledovné - Keďže prichádza na miesto, kde má vlastne dôjsť k zhodnoteniu svojho života a oľutovať zlé skutky, môže ísť len o očistec. K tomu nás navádza aj pôvodný názov filmu: Une pure formalité, ktorý sa doslova dá preložiť nielen ako čistá formalita, ale aj ako čistý predpis, predpis očistenia... Hoci sa niektoré scény zdajú byť nevysvetlené, ak berieme do úvahy fakt, že ide naozaj o očistec, potom máme vysvetlenú situáciu, prečo je tam napríklad na konci ďalší týpek v deke a Gerard sa pýta: „On o tom ešte nevie?“. Celý čas sme teda sledovali dielo o vykúpení sa zo svojich hriechov. A to dielo veľmi vydarené a asi nie iba na jedno pozretie. (19.06.2017)

Ty žánrovky z jedné místnosti mají něco do sebe. Pouhá formalita je herecký koncert Gérarda Depardieu s výborným dabingem a utečence Romana Polanského (toho obalamutit nechcete). Film, který moc lidí nezná (jen 900 hodnocení!) a přitom je to jasný důkaz, že francouzská kinematografie je po, s Hollywoodem spřažené, Británii nejvyspělejší v Evropě. I tak mistr natočil ještě lepší kousky. (11.12.2019)

Wow, tohle me totalne rozsekalo, naprosto necekane nalezeni filmoveho pokladu. Muj respekt pro Tornatoreho timto filmem raketove vzrostl, jeho scenar je genialni a jako reziser vytvoril na minimalnim prostoru neskutecne zvlastni, stisnenou a napinavou atmosferu. Roman Polanski zde v zasadni roli neni vubec nahodou a jsem si jisty, ze behem nataceni s Tornatorem pravidelne diskutovali a ma na finalni podobu velky vliv, protoze vysledek by se svym feelingem dal s klidem zaradit do jeho vlastni tvorby. Pokud ma nekdo pochybnosti o Polanskiho herectvi, doporucuju zcheknout prave tenhle film, kde si svoji unikatni roli dava dokonale. Gérard Depardieu ma v zasobe excelentni monology, ale predvadi nam zde sve enormni pandero a nahy zadek, bez cehoz bych se klidne obesel. A pozor - finalni pisnicka "Ricordare" neni jen nejaky nahodny song do credits, jak je v dnesni dobe zvykem, ale silne koncepcni skladba Ennia Morriconeho, ktera doplnuje pribeh filmu a muze poslouzit jako pripadne voditko k rozlusteni konceptu, ostatne lyrics napsal sam Tornatore a zazpival to (kupodivu docela schopne) primo Depardieu. Morricone je master, staci si pustit tenhle song, nebo jakoukoliv jinou cast soundtracku a mate jasno... 9/10 (15.01.2013)