Réžia:
Giuseppe TornatoreScenár:
Giuseppe TornatoreKamera:
Blasco GiuratoHrajú:
Philippe Noiret, Enzo Cannavale, Salvatore Cascio, Leo Gullotta, Isa Danieli, Pupella Maggio, Agnese Nano, Tano Cimarosa, Jacques Perrin, Brigitte Fossey (viac)Obsahy(1)
Film má dvě časové roviny. Úspěšný filmový režisér si při zprávě o smrti starého vesnického promítače Alfreda vzpomíná na své dětství. Na pozadí poválečné bídy se rozvíjí vztah mezi malým Totem, neodbytně přitahovaným tmavým sálem kina a promítací kabinou (s hučícími praskajícími stroji, paprsky světla rozptýlenými v prachu, převíječkami a prázdnými cívkami rozvěšenými po zdech), ve které kraluje Alfred, zastupujíci mu autoritu otce, nezvěstného od války. Dospívající Toto se Alfredem nechá přemluvit k odchodu z vesnice, aby rozvinul svůj talent. Když se po letech vrací na pohřeb, stařičké kino je právě bouráno a dojatý Toto si promítá film, sestavený ze scén polibků, které musel Alfred na příkaz místního farářa vystřihovat, aby je teď odkázal svému příteli a žákovi. Svěží, divácky vřele přijatý film nesklouzl do sentimentality, ale s přesně dávkovaným sentimentem nostalgicky evokuje dobu, v které kino bylo pro vesničany jediným kulturně-společenským zážitkem. (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (2)
Recenzie (373)
Křišťálově čirá nádhera vepsaná do starého celuloidu. Amarcordovská atmosféra zašlého italského maloměsta, bodrý styl vyprávění a překrásná metafora lidské paměti, vepsané do míst a věcí... Tornatore sice není nijak zvlášť náročným vypravěčem (těch pár aluzí jako je Odysseův pes a Ariadnina nit člověk skutečně nemusí příliš hledat, podobně jako pointa přichází samozřejmě, bez jinotajů), ale dokáže se neuvěřitelně do svých obrazů vcítit. Překrásná je i kamera Blasco Giurata a samozřejmě hudba Ennia Morriconeho obstarává tolik nutný leitmotiv, na který se pro nostalgickou křehkost a delikátní melancholii nezapomíná. Herecké výkony jsou v některých částech možná až na hranici přehánění, ale rozhodně to neplatí pro klíčový part "zasvětitele" Alfreda (báječný Noiret). Bio Ráj si v poklidném tempu saxofonu pohrává s nejzásadnějšími otázkami lidské existence, neobtěžuje s filozofickou komplexností, ale odpovídá jednoduchou melancholií ztraceného ráje. Ne nepodobnou té, kterou František Hrubín zachytil v Romanci pro křídlovku. Tahle místo poutí voní celuloidem a ztracenou krásou černobílých šlágrů. Film, který si mě naprosto omotal kolem prstů. Už se nemůžu dočkat shlédnutí director´s cutu. ()
Nadherny, nezabudnutelny film s prekrasnou hudbou. Uz teraz sa tesim, ked si ho niekedy znovu pozriem. _______ Toto som tvrdil pred niekolkymi rokmi, ked som film videl prvykrat. Slub som dodrzal, pozrel som si ho znovu a opät som bol nadseny. Tornatore natocil asi svoj najlepsi film a tazko ho iny film z jeho filmografie prekona. Ani filmy LEGENDA O 1900 (1998) s Timom Rothom alebo MALENA (2000) s Monicou Bellucci uz neboli tie prave orechove kusky, aj ked sa dalo na ne divat. Cinema Paradiso je jeden z najkrajsich romantickych filmov aj o detstve v prostredi filmov, nebezpecne lahko horlavych filmovych pasov, jedineho kina v malom mestecku ale aj prvej laske s nadpozemsky krasnou hudbou Ennia Morriconeho, ktory dokazal film posilnit u mojho hodnotenia na jednoznacnych 100%. 1 Oscar za najlepsi cudzojazycny film je zasluzeny. Krasny a vystizny komentar, s ktorym sa zhodujem, napisala Kleopatra: Kéž je v našich vzpomínkách taky nějaký ten laskavý a moudrý Alfrédo, který v nás cosi rozpoznal a v rozhodující okamžik řekl: utíkej, žij, tvoř, miluj a nevracej se ..... A kéž jsme ho poslechli... 06.12.2010 ________ Salvatore Cascio - (Salvatore "Toto" - dieťa) +++ Marco Leonardi - (Mladý Salvatore "Toto") +++ Jacque Perrin - (Dospelý Salvatore "Toto") +++ Philippe Noiret - (Alfredo) +++ Antonella Attili - (Mladá Maria Di Vita) +++ Isa Danieli - (Anna) +++ Leo Gullotta - (Usher) +++ Pupella Maggio - (Staršia Maria Di Vita) +++ Leopoldo Trieste - (Páter Adelfio) +++ Hudba: Ennio Morricone +++ ()
90% - Od tohoto filmu jsem si sliboval velkou ódu na kinematografii. Našel jsem ji v něm ale poměrně málo. Zato jsem byl dostatečně uchvácen krásnou nostalgií, dokonalými hereckými výkony, citlivou hudbou, a tou atmosférou, která tak trochu naznačuje, co mohlo být jedním ze spouštěcích mechanismů celé té zlaté éry italské kinematografie. Memento Cinema Paradiso… Multikino je zlo!!! ;o) ()
Příběh malého sicilského kluka a starého promítače je takové celovečerní nostalgické vyznání lásky k filmu. Režisér prý vycházel z vlastních zážitků z dětství, což tu nostalgickou náladu ještě posiluje. Kromě výborného scénáře a režie ještě stojí za zmínku hudba, která tu má dost prostoru, aby mohla zahrát divákům na city. Pro promítače je to prý naprostý doják. ;-) ()
Zhlédnuta DC (173 minut) verze. Tenhle film mě prostě a jednoduše dostal. Dokonalý, perfektní, excelentní, jedinečný… a dalších tisíc kladných přívlastků bych mu mohl vymyslet a stejně by to bylo málo. Nuovo cinema Paradiso je film, který popisuje (nejen) lásku k filmům. Je to film, který i přes téměř tři hodiny skoro nenudí. Musím se přiznat, že na konci jsem oněměl a žasl jsem. Tady není o čem více psát, tohle se musí vidět. A pokud možno sežeňte si tu (bezmála) tříhodinovou verzi. 100 %. ()
Galéria (96)
Zaujímavosti (23)
- Ve vesnici poblíž Palerma, kde se film natáčel, je dnes muzeum s pravými kulisami filmu. Nechybí tam třeba ani kolo, na kterém jel Alfredo (Philippe Noiret) s Totem (Salvatore Cascio). V muzeu film běží stále dokola. (major.warren)
- Film, který Toto (Marco Leonardi) promítá jako první po požáru kina, se jmenuje Anna (1951). Song, který v něm zpívá Silvana Mangano, se jmenuje "El negro zumbon". (KRYSIOPICE)
- Na začátku je v kostele promítán film Na dně (1936) s Jeanem Gabinem. (PlayEasy)
Reklama