Malena

Příběh byl především o Maléně, a kdo je Maléna ani po jeho zhlédnutí nevíme - což je na snímku zdaleka nejzajímavější. Ani na okamžik jsme nedostali možnost nahlédnout do jejího soukromého světa jinak, než představami a kradmým pohledem klíčovou dírkou očima dospívajícího chlapce. Ani jednou jsme nedostali příležitost vědět, co si Maléna myslí, co cítí. Tomatore buduje mozaiku jejího bytí z pohledů, poznámek a konání jejího okolí: chtivých, závistivých, zlobných, roztoužených. Maléna je předmětem, je bezmocnou bohyní, kterou pohazují poryvy větru tak silné, že na jejím konání vůbec nezáleží. Z neznalosti jsem čekal variaci na Lolitu. Maléna je ale místo toho hodně bolestivá kritika postavení ženy ve společnosti. Největší slabinou snímku je, že se ani při poměrně krátkých 88 minutách neobejde bez neustálého opakování týchž motivů, takže přibližně od poloviny a zejména ve třetí čtvrtině snímku přestává být ta repetice obhajitelná a nudí. (11.08.2019)

Prioritou filmu není samotná Monica Bellucci (ta je spíše jakou si ozdobou), ale vystihují atmosféra italského venkovského městečka. Vše začíná už od delikátních postav samotných obyvatel, kdy se pravidelná mužská euforie (způsobená kolem procházející Malenou), kompenzuje s ženskými ostrými pohledy a jedovatými proslovy. "Krátkozrakost" obyvatel je tak typická a v daném tématu tolik zapadající do příběhu, že takřka tvoří hlavní základnu děje. Vrchol filmu, ale krom režie Guiseppe Tornatore tvoří skvělí Guiseppe Sulfaro v roli Renata a pro mě nezapomenutelný Luciano Federico v roli Renátova otce. Tito dva skvělí herci ruku v ruce se sicilskou atmosférou dávají filmu pravý jižanský nádech a vytvářejí tak z Maleny velice dobrou italskou pochutinu. (23.09.2004)

Reklama na Monicu Bellucci, která se kromě lehounkého soft porna a mokrých chlapeckých snů snaží ukazovat, že výjimečná ženská krása může být i prokletím. V záplavě maloměstských drbů a taliánského temperamentu ale spíše jen tak lehce klouže po povrchu a místo zamyšleníhodné psychologické studie poskytuje nenáročné chvilky potěšení. (02.09.2009)

Príbeh mladého chlapca zamilovaného do ženy, ktorej jediný problém je v tom že je krásna, odohrávajúci sa počas druhej svetovej vojny vo fašitickom Taliansku, v neveľkom tradične nábožesky založenom Sicillskom mestečku. Potrytectvo, puritástvo, závisť v ženských očiach, nenásytné mužské pohľady a všadeprítomné klebety, ktoré Malene znepríjemňujú smutný život vdovy a na druhej strane chlapec krorý by zniesol modré z neba, dospievajúci, s cholerickým otcom, neporozumený, túžiaci po nedosiahnuteľnom a snažiaci sa pomstiť každu krivdu na žene z jeho snov a predstáv. Plné nenásilných emócii a sršiace čistou filmárčinou + citlivá Tornatoreho réžia, tradične výborná Morriconeho hudba a pre mňa veľké prekvapenie. Vrelo doporučujem. (14.06.2005)

Opravdu nechapu ty kecy typu chytrej film, uzasny drama, skvost a podobne, protoze me to prislo jako naprosto jednoduchoucka komedie se stupidnim pribehem, kde jde jen o to, ze v jedny prdeli v italii behem druhy svetovy zije jedna sexy zenska, ktera kdyz se projde po meste, tak se za ni otoci kazdej chlap s hlaskama typu ty bych protah vsechny otvory a zensky ji naopak pomlouvaj, ze je coura. Do toho vse sledujem ocima 12 letyho kluka, kterej je do ni zamilovanej. Nicmene tim, ze rikam jednoduchoucka komedie, se to nesnazim nijak kritizovat, Tornatore vse natocil s lehkosti, takze se na to moc prijemne kouka, obcas to fakt skvele pobavi, paradni hudba, jednotlivy postavicky jsou spravny uchylacci a Belluci je sexy. Takze jsem se tech 90 minut dobre bavil. (10.11.2010)