Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Jeden z normalizačních filmů, který novodobé dějiny vykládá přesně v intencích komunistické propagandy. Ilustrativní, neživotná historka se váže k pražskému povstání v roce 1945, kdy i venkovští železničáři vezli střelivo na pomoc bojujícímu městu... Ani střet s nacisty je nezastaví, avšak vnucující se dobrodružná linie vyšumí do prázdna. (oficiálny text distribútora)

(viac)

Recenzie (71)

Spinosaurus 

všetky recenzie používateľa

Zbraně pro Prahu nejsou špatný film. Hnací síla filmu je samotný příběh, který je velmi originální a obsahuje mnoho rozmanitých příhod. Krásně i vykresluje atmosféru májových dnů. Z herců dominuje především Jiří Kodet, jehož cynické hlášky mi ještě teď rotují v paměti a vůbec celá jeho postava je v té záplavě schématických postav asi nejživější. Pak tu je Karel Hlušička, který zosobňuje prototyp neohroženého hrdiny (komunisty), který si narozdíl od svého protipólu Kodeta ví rady v každé situaci. Čížková na mě působila dost otravně a zbylé postavy už jsou jen křoví. Teď příjdu k tomu nejhoršímu a to je technická stránka. Nechápu jak režisér Tankové brigády (geniální bojové scény) může trpět věci jako: Pancéřový vlak se srazí s jiným, přičemž se zcela viditelně ulomí dřevěná (pancéřová) nástavba a uletí jak papír někam do křoví. Aby toho nebylo málo, tak se pan režisér ani v dalších záběrech neráčí tuto chybu napravit a tak se tam ona dřevěná nástavba válí přímo v pozadí záběrů dalších 10 minut. Další hrůza jsou přestřelky. SSáci při zásahu skoro tančí a před pěti mladíkama s flintama zdrhne rovnou celá četa SS. Ještě tu máme bonus v podobě dědka, který střílí na stíhačku (model) evidentně vedle, aby jí netrefil a nebylo po modelu. Poslední bojová scéna je taky pěkně sprasená. Tanky místo aby stříleli z 20 metrů do lokomotivy, tak pálí do prázdných vágónů a Kodet trefí panzerfaustem tank, avšak projektil se záhadně odrazí od tanku a spadne do trávy. Vrcholem vší hrůznosti bylo setkání s Rudou armádou, které působilo tak pateticky a zrůdně, že i házení kyticí ustupujícím SSákům, kteří právě vyvraždili celou vesnici, by působilo lépe. ()

Dárius 

všetky recenzie používateľa

Já naprosto souhlasím s kolegou SLIMAKEM.V době kdy se to točilo-tedy zlatý střed socialismu,se dokonce dalo očekávat že ve filmu bude té komunistické agitace a vychvalování tehdejšího režimu o mnoho víc.S radostí jsem konstatoval že tomu tak nebylo.Slovo STRANA tam padlo snad jenom jednou,jedna jediná minischůze.Film byl o tom o čem měl být dle názvu-o zbraních.Žádné patlaniny tanků-vojenská technika 2.svět.války tak jak byla.Snad ta scéna s najetím do obrněného vlaku-tedy zlomení dělové věže,dřevotříska bohužel praskla moc rychle.No a ten konec-T34 se sunuly jak šneci.Jinak moc fajn.Ono se to tady mladíkům mluví o propagandě-když tu dobu znají jen z vyprávění. ()

Reklama

Enšpígl 

všetky recenzie používateľa

Aha, tak už vím jak si Hurvínek a Ivo Toman představují válku. Na Prahu jede obrněný a plně vyzbrojený vlak s vojáky SS a pár vesničanů v teplákách na něj dvakrát vystřelí, esesáci se vzdávají a utíkají. Německýho stíhače sestřeluje protiletadlovým kulometem děda, který čte noviny za pomocí lupy. Vlak v rukou partyzánů defiluje před německýmy tanky tak na dva metry, ale ty i přes intezivní tankovou palbu nedokáží vlak nějak výrazně poškodit a do toho všeho hlavní hrdina, který byl sympatickej asi jako Hitlerovo podpaždí. ()

K.I.N.G. 

všetky recenzie používateľa

Zbraně pro Prahu mě docela potěšili. Nízká propagace komunismu a kratší stopáž, než bývá u těchto filmů zvykem nejsou k zahození. Není to ani nuda, má to příběh a je vidět, že do toho bylo nasypáno docela hodně prachů. Neopovažuju se ale říct, že to stojí zato. I přesto, že, jak jsem se už zmínil, film nehlásá veřejně žádná komunistická hesla ani neopěvuje rudou armádu, ale je zde pořád ten hlavní hrdina - muž, který nemá sebemenší strach a nepodléhá žádným citům a pocitům, prostě jen bojuje za spravedlnost a je jasně patrné, že kdyby žil v době natáčení, kopal by a hrdě bojoval za srp a kladivo. A hádejte co! Ve filmu se dozvíte, že to přeci jen je člen komunistické strany. Juchů! No, třeba jen tehdy ještě nevěděl, do čeho leze, že. :-) ()

ArthasKarfa 

všetky recenzie používateľa

Kvalitně zpracované drama z konce války, málo známé téma zásobování Prahy municí a zbraněmi při květnovém povstání, které nouzově potřebovalo pomoc z okolních vesnic a měst, aby se dokázali postavit jednotkám v ulicích Prahy. Je zde krásně vidět zapálené vlastenců u některé zatuchlé skutečnosti, které částečně započaly v první republice. Je s podivem, že zde ani tolik nevládne komunistická propagace a film je tedy spíše český. Výzbroj i bojové scény jsou na české poměry a možnosti sedmdesátých let velmi zdařilé. I přes některé technické a nelogické momenty je film dobrý a všechny komentáře níže od filmových samo-kritiků bych rád vetoval větou "Že řeči a shazování umí každý, ale natočit film už málokdo". ()

Galéria (4)

Zaujímavosti (8)

  • Lokomotiva, na které jedou strojvůdce Klika (Karel Dellapina) a posunovač Chýň (Karel Hlušička) ke srážce, je stroj 434.2208. Tuto lokomotivu vyráběly továrny ČKD v Lounech, Plzni a Nymburce ještě za války, takže i v době, kdy se odehrává film. Další lokomotiva, kterou Klikovi půjčili ve Slaném, je starší typ 434.0281 (s tendrem 516.2201). (Robbi)
  • Snímek byl realizován k příležitosti 30. výročí konce druhé světové války. (Xell)
  • Filmové Nádraží Dolany je ve skutečnosti Nádraží Tochovice. Následně vlak vjíždí do nádraží v Příbrami, kde ho vítá dav lidí a kapela s pochodem "Probuzení". Jen co hrdinové vyjdou ven z nádraží, octnou se u nádraží v Březnici. Závěrečné vykládání zbraní na nádraží bylo natáčeno v prostředí areálu nákladní části stanice Praha-Bubny, která od té doby prošla velkou demolicí, takže většina budov už neexistuje. (HJ-FILIP)

Reklama

Reklama