Známi neznámi

Na taliansky originál to nemá, ale keďže scenár je takmer totožný, tak sa tu nedalo veľa pokaziť a aj herci to zvládli pomerne dobre. Ak by som nevidel Perfetti sconosciutti, možno by som hodnotil ešte lepšie, ale už ma tu nemalo čo prekvapiť, takže to nemalo taký efekt ako na mňa mal úžasný originál. (29.05.2023)

Česká verze populární italské konverzačky, kdy si parta přátel, jeden večer budou navzájem číst aktuální sms a zvedat hovory a samozřejmě se ukáže, že si všichni navzájem lžou a podvádějí se. Kdybych neznal jiné verze asi bych byl shovívavější ale už to vážně nemá co nabídnout a česká parta mi přišla ze všech ostatních nejméně sympatická. (22.09.2022)

Zuzana Marianková jede na jistotu a bez kapky studu vykrádá scénáře a kousky dříve natočené. Každý ať si o tom myslí své, nicméně já obdivuji umělce, kteří jsou originální. Kteří tvoří něco nového, případně jiného, svého, vlastního. A když je to geniální, budiž jim za to po zásluze dopřána sláva či dokonce bohatství. Ano, je to těžké, nezastírám. Ale to už je úděl kumštýřů. Přezpívávat staré hity a přetáčet starší úspěšné filmy (dnes se tomu říká remake i když filmy od sebe dělí jen třeba 8 let jako v tomto případě) považuji za srabárnu a i určitý projev jakési umělecké nevyzrálosti.  Kdo viděl Perfetti sconosciuti  film podobného jména - Naprostí cizinci, nebude zde ničím překvapen. Chápu to nadšení těch, kteří toto viděli jako první. Ale kdo viděl originál, bude asi napnutý a překvapený stejně, jako kdyby na podruhé četl detektivku a už věděl kdo je kdo a kdo je vrah. Pro mne tedy smůla. Člověk se tak alespoň mohl zaměřit na jednotlivá herectví všech zůčastněných na večírku.  Nejstrašnější byla asi Polnišová, která tedy moc hrát neumí.  Kdo se mi herecky hodně líbil byl Maštalír. Jsem zvědav co nám paní režisérka Marianková připraví jako další remake... Nedotknutelné? Známí neznámí jsou do detailu licenčně vyrobeným Fiatem v Mladoboleslavské Škodovce. Hodnotit tedy lze jen naše řemeslné zpracování, nikoliv design ani výkon italského motoru. Přesto jednu originální věc vyzdvihuji a tou je závěrečná titulková píseň Tiny a Martina Hofmanna - Jedno ráno.  Dávám za 3 krabí chlebíčky a dosoluji. * * * (03.04.2024)

Máme ji každý. Naši kapesní malou “černou skříňku” plnou tajemství. Nebo ne? Karty - tedy telefony - na stůl dámy a pánové! Co se asi bude dít, když před známými odhalíte všechny zprávy a hovory, co vám během oslav Nového roku přijdou? Tahle česká konverzačka se opírá o téma dnešní zvrácené doby, kdy je jednodušší lhát a podvádět víc než kdy jindy. Na české poměry to bylo dost zábavné, takže lehce nadhodnotím. (05.02.2023)

Koncept, který je za poslední roky mnohokrát omílán dokola (už dosti nezdravým tempem za mě). Na druhou stranu, zajímalo mě, jak se s tím Česko v koprodukci se Slovenskem popere. Scénář asi nemá moc čím překvapit, člověk tuší, co přijde v dalším momentě. Ale užíval jsem si zejména Martina Hoffmana. Jeho bezchybný výkon vynesl samotný film k solidnější sedmičce, co se týče hodnocení. Má to cenu vidět (i s přihlédnutím k faktu, že se děj odehrává časově těsně před Novým rokem). Doporučuji. Za mě 7/10 (26.12.2022)