Wolf

-"Is that what you think a man is?" --- (Budu nejspíš spoilerovat.) George úplně fantastický, ale k Nathalii Biancheri mám pár poznámek/výtek/dotazů. I z reakce ostatních diváků vyplývá, že neposkytuje dostatečný klíč, žánrový nebo stylistický, jak film číst a vnímat. Někteří film přirovnávají k Humrovi, a taky mě to prvně napadlo, ale za jedno film není tak sebevědomě a cynicky vedený jako Lanthimosovy výtvory, a za druhé si hlavně myslím, že o takový druh světa/filmu se autorka ani nesnažila. Wolf je ze všeho nejvíc deep dive do hlavního hrdiny a do vnitřního konfliktu mezi jeho inteligentním já a pudy, o kterých má dojem, že ho pohlcují, a v téhle poloze je také nejsilnější. Film se však příliš vyžívá v absurdní estetice převýchovy, než aby vědomě poukázal na to, že právě povaha programu a praktiky "terapeutů" hrdinův stav (cíleně?) zhoršují a že kdyby přišel do kontaktu s trpělivým a empatickým profesionálem, tak by všechno vypadalo jinak. Zookeeper Paddyho Considinea nicméně (bohužel) není žádná sestra Ratchedová a působí šablonovitě a nedotaženě. Autorka měla jeho postavu buďto víc posílit, zdůraznit a dát jí víc prostoru, a nebo nechat hrdinu bojovat primárně sám se sebou a ne ještě s někým dalším. Tak, jak je to ve filmu teď, měl každopádně protagonista Zookeepera zabít a nebo aspoň vážně potrhat, protože způsob, jakým se ke svým chovancům choval, a jaká "bezpečnostní" opatření přijímal při kontaktu s predátory, nemohla vést k ničemu jinému. Bez krve film působí trochu sterilně a nekompletně. Další věc, kterou bych určitě viděla ráda jinak, byl rozsah a význam postavy kočky divoké. Měla být druhou hlavní rolí/protagonistkou, a nebo jenom vedlejší postavou v příběhu hlavního hrdiny? Protože reálné emocionální i příběhové finále, tak, jak proběhne ve filmu, leží na ní, to ona se rozhodne hrdinu opustit, nikoliv on ji, ale nevím, jestli si to předchozí vývoj této postavy zasloužil/vysloužil. Autorka nám sice naznačí její trauma z minulosti i to, jak s ní díky této vědomosti doktorka Angeli bezcitně manipuluje (a rovněž její psychické zdraví záměrně udržuje rozvrácené, místo aby se snažila o uzdravení, a dokonce s ní zřejmě i spí v jedné posteli, což implikuje věci, o kterých ani nechci přemýšlet), ale jinak kočka po většinu času představuje spíš podpůrnou postavu než protagonistku, řekla bych, a tak bylo podle mě chybou napsat finále filmu kolem ní místo kolem vlka. Ale navzdory tomu, že jsem zmiňovala jenom nedostatky nebo možné úpravy, mám takovéhle projekty tisíckrát radši než všechny oscarové návnady a blockbustery dohromady, takže tak. (Scéna, která se mi líbila nejvíc: Vlk napadne medvěda, který šikanoval kachnu. Poté, co se medvěd vzdá, chce vlk napadnout kachnu.) (22.09.2022)

Jediné, čo mi vadilo bolo, že to pôsobilo nedotiahnuto,  resp. záver nebol až tak uspokojivý. Divák nedostane odpovede na všetky otázky,  alebo ich má vydedukovať sám. Hlavný predstaviteľ vlka bol fakt skvelý a zaslúžil by si nejakú filmovú cenu za svoj výkon. Aj ostatné zvieratá boli prekvapivo veľmi dobre zahraté. Navyše ide o zaujímavú sondu do mysle chorých ľudí. 6,8/10. (11.01.2022)

poměrně zajímavé komorní drama z jednoho "ústavu" kde se léčí lidé,kteří si myslí,že jsou zvířata.Hlavní hrdina si myslí že je vlk a sblíží se s děvčetem,které si myslí že je rys.Sledujeme tak mix podivné love story a exkurze do mysli nemocných lidí.Myšlenku to nemá špatnou a chvílemi je to i překvapivě a nepříjemně drsné...60% (24.12.2021)

Zprvu mě to nadchlo. Říkal jsem si, že je to dobrej námět a svou bizardností a motivem zvířete mi to připomínalo Lobstera. Ten je však kvalitativně mnohonásobně výš, protože krom zajímavého námětu i baví a překvapuje po celou dobu svého příběhu. Po prvních dvaceti minutách ale Wolf vyznívá jen do prázdna a já z něj nakonec nic neměl. Jde o typický malý bezobsažný film, který do jisté míry zachraňuje atraktivní námět, ale provedení a ztvárnění je tak plytké a přízemní, že finální dojem je zlý. Viděl jsem technicky horší filmy, kde hráli horší "herci", ale přesto se ty filmy blejskly víc než tahle slátanina od degešky, která si řekla: "Jsme tím, kým se cítíme být. Týjo, z toho bych vlastně mohla vykřesat nějakej film. Tak třeba by to mohlo být o mladých lidech, kteří si myslí, že jsou zvířata a tak je rodiče zavřou do psychiatrický léčebny, kde se je snaží odnaučit býti zvířaty tím, že se k nim chovají - no jako ke zvířatům, krutě. Ještě tam hodím romantickou linku. Tak třeba 'vlk' se tam zamiluje do 'kočky' a myšlenkou by bylo, že nelze potlačit to, kým jsme!"  Tato myšlenka platí možná v rovině sexuality, ale člověk má jinak schopnost překračovat vlastní stín a neustále by se měl sebeuskutečňovat k něčemu lepšímu. Nemluvě o tom, že pokud jsou postavy ve filmu psychicky narušení, jakože jsou (film to potvrdí, jedná se o traumata), tak by je dost možná mělo jít se správnou technikou vyléčit. Achjo. Takhle, když o tom mluvím, tak to zní docela zajímavě. Sám v tom vidím potenciál, ale Nathalie Biancheri není dost dobrá scénáristka a její snaha přišla vniveč. Víc mě bavilo psát tenhle komentář než po většinu času koukat na její film. (25.12.2021)

Tak tohle bylo zase co? To si ze mě dělá režisér prdel, nebo je to jen opožděný apríl? No, fakt nvm. Co ale vím určitě je to, že ten, kdo napsal tento scénář běhal až moc dlouho s vlky. Netančil s nimi, jen běhal. Běhal tak dlouho, až mu z toho jeblo. Jsem přesvědčen, že doteď mu musí manželka házet syrovou flákotu z antilopy a děti si plete se sousedovic štěňaty. Tento zlotvor je katastrofa každým coulem. Jednu * dávám za luxusní bradavky Lily-Rose. Ano, je to povrchní, přízemní a sexistické hovnocení. Bohužel tam však nic lepšího k vidění nebylo. Jinak bych musel dát odpad. A to už je hodně smutnej příběh. (17.04.2022)