Hlad

Viem, že literárna predloha od Knuta Hamsuna je významná a pravdepodobne aj jej sfilmovaná podoba, ale bohužiaľ mňa film nezaujal. Nenahneval ma, nenudil ma, ale ani nezaujal. Je to ďalší z filmov o neúspešných indivíduách a ja nenachádzam ani jeden dôvod, aby som sa týmito filmami vážnejšie zaoberal. Bez ohľadu na to, že sám sa za nadpriemerne úspešného nepovažujem. Ale ak by som sa mal porovnávať s nejakou filmovou postavou (nie, že by som to robil často), tak radšej mudrujem nad tým, koľko mi chýba do tých, ktorí ma predstihli, než nad tým, koľkých som už prekonal. (14.04.2023)

Verši Hégésippa Moreaua: "Miluji chudobu, je to host nevtíravý, / sesterský, také hlad se u mne často staví, / pramálo na obtíž mým snům a písničkám / usedá poblíž mne... jako ten, koho znám. / V horečkách na loži já myslel leda na to, / jak ironický zvuk má sousedovo zlato; / po lecčems toužívám a nejsem bez potřeb, / ale chci více než víno a bílý chléb, / já žádám od boha ke svému živobytí / to, co mě především tak opíjí a sytí, / lásku!..." (13.08.2017)

Hamsunův hlad.¬         Jedno z ranějších děl norského spisovatele K. Hamsuna řadím silou výpovědi po bok románům pražského Žida F. Kafky. Stejně jako ty vyvěrá z vlastních hluboce niterných prožitků a vztahů k okolnímu světu a zaznamenává se syrovou omračujícností. A stejně jako natočené Kafkovy předlohy (Proces O. Wellese, Zámek R. Noeltkeho nebo M. Hanekeho) je snímek Hlad pouhou rámcovou výpovědí bez omračujícnosti psaných předloh. Lze mi pochopiti názor některých zdejších commentarií, že je Hlad natočen přiléhajícně ke své literární předloze. Nesdílím ale nikterak náhled některých o jeho uchvacujícnosti.¬                 Jako hlavní závadu vidím přehnané, teatrální chování hlavní osoby, které je s knihou v souladu pouze částečně a ne docela podařeně. Chápu, že tvůrce scénáře a režisér H. Carlsen to použil k co nejvěrnějšímu přiblížení se hlavní románové postavě, leč tuto snahu nemám za přiměřenou. Vážím si sice jeho práce, avšak s doporučením, že mnohdy je lepší čísti než sledovati pohyblivé obrázky. (23.07.2022)

Október 1890, Kristiania, časť Osla. Chudobný spisovateľ Pontus ( famózny Per Oscarsson získal na MFF v Cannes Cenu za najlepší výkon ) sa túla mestom, snaží sa napísať svoj článok, rozpráva sa s odretými topánkami a všemožne sa snaží nájsť si prácu. Nejedol totiž už zopár dní... Blúdenie sychravými ulicami je okorenené bizarným chovaním, mladý muž sa častokrát dostáva od hladu na pokraj šialenstva. Vždy však nájde silu a čelmo bojuje proti nepriazni osudu. Jeho najväčšou zbraňou je hrdosť a ohromná vnútorná sila, ktorá ho núti neklesnúť ešte hlbšie. Neprijíma nocľah, hoci nemá kde spať, neprijíma finančnú zálohu, hoci by sa mu hodila ( scéna, keď mu redaktor pochváli článok a ponúkne zálohu je veľmi silná ). Román Knuta Hamsuna je považovaný za majstrovské dielo socialistického realizmu a režisér Henning Carlsen ho verne adaptoval. Vzniklo výnimočné psychologické dielo, ktorému nesporne patrí popredné miesto v dánskej kinematografii. (10.12.2011)

tenhle film o tom, jak neztratit lidskou důstojnost, i když jste totálně na dně, mě dostal. a to jsem mu nejdřív chtěl dát jen tři hvězdičky, jakože dobrý, ale nic moc. jenže dva dny po zhlédnutí se mi zas a znovu vrací některé výjevy z něj a já zjišťuju, že se mi i přes pár neoblíbených scén zaryl někam hluboko do mozku. možná to není vrchol skandinávské kinematografie, ale jeden z jejích světlejších momentů rozhodně ano. (10.12.2005)